Menu
Přihlásit se

Trochu paradoxně jsou v Polsku protesty zemědělců podporovány i částí vládní koalice a nápady evropských ekologických dobrodruhů dobra kolem ponechání části produkční půdy ladem tam nemají žádnou podporu.

Jaromír Piskoř Jaromír Piskoř
Publikováno 21/02/2024
Doba čtení 3 min.
Potraviny, Ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com

Proevropská část Tuskovy vládní koalice se rozhodla toto téma nějak promlčet a s protestujícími zemědělci komunikují pouze ministři za polské lidovce. V polském zemědělském a potravinářském sektoru pracuje totiž mnoho voličů Třetí cesty, která je součástí dnešní vládní koalice. Navíc jde o významný polský exportní sektor.

Polské potraviny ohrožují ukrajinské produkty

Nejvíce se polské potraviny prodávají v Německu, následuje Holandsko, Francie, Itálie a těsně za ní je Česká republika. Oproti loňsku se polský export potravin k nám zvýšil o 9 %. Vévodí drůbeží maso, mléčná produkce, pekárenské výrobky, hovězí maso, čokoládové mlsání a krmení pro zvířata. Ve zpracovatelském průmyslu pak Polsko dominuje v Evropě jak moderními technologiemi, tak velikostí jednotlivých podniků. Polský vaječný gigant Wozniak například dodává svým zahraničním těstovinovým partnerům žloutky v autocisternách.

Polskou pozici v Evropě výrazně konkurenčně ohrožují „úrodné ukrajinské lány“, a proto protesty polských zemědělců jsou jiné než u nás. Jsou, jak jinak, větší a radikálnější. Masivní blokování dopravy, hnůj před úřady či supermarkety, a dokonce protestující zemědělci vysypali z ukrajinského vlaku obilí, za což si Polsko vysloužilo diplomatický protest.

Blokování polsko-ukrajinských hraničních přejezdů v sobě skrývá několik témat. Polští potravináři se zásobili levnou ukrajinskou pšenicí, která měla směřovat mimo hranice EU. Cena krmné pšenice na polském trhu natolik klesla, že polští zemědělci nemají komu prodávat uskladněnou úrodu, která na jaře vždy byla natolik lukrativní, že zemědělcům uhradila jejich celoroční práci. Dnes ji musí prodávat pod cenou a viní z toho ukrajinskou konkurenci. Jakými cestami se ukrajinská pšenice ocitla v polských skladech se neřeší. Polští protestující zemědělci požadují po vládě kompenzaci a svého cíle už dosáhli.

Ministři vládní koalice se snaží

Polský ministr zemědělství Czesław Siekierski (PSL) napsal protestujícím zemědělcům plačtivý dopis, ve kterém tvrdí, že dnešní situace je výsledkem chyb předchozí vlády. Jeho vláda je natolik proevropská, že jí ale protestující zemědělci věří ještě méně než bývalé vládě PiS. Nezbývá mu proto než slibovat: „Usilujeme o zvýšení dodatečné finanční pomoci pro zemědělce. Předložili jsme vládě finanční potřeby vyplývající z hlášení zemědělců včetně: dotací na obiloviny, dotací na hnojiva a zvýšení dotací na pohonné hmoty.“

Jeho kolega ministr rozvoje Krzysztof Hetman (PSL) šel dál a připustil, že zemědělské produkty, které nekontrolovaně proudily z Ukrajiny, destabilizovaly v mnoha oblastech polský zemědělský trh. Připomněl, že Evropská komise souhlasila s podpisem bilaterálních dohod členských států EU s ukrajinskou stranou ohledně kvót. Chce proto zavést licenční systém, který, jak vysvětlil: „povede ke kontrole toho, co a kolik vstupuje na území Polské republiky. Především budou limity pro jednotlivé produkty a polská strana to bude mít pod kontrolou,“ řekl. „Na tomto licenčním systému s ukrajinskou stranou již měsíc velmi intenzivně pracujeme. Podařilo se nám získat jejich souhlas s takovým systémem.“ uvedl ministr Hetman s tím, že aktuální práce se týká „praktických řešení.“

Hetman vnímá protesty farmářů. „Domníváme se, že tyto protesty jsou oprávněné,“ uvedl ministr. Dodal, že zemědělci v celé Evropě nesouhlasí s prioritami „Green Deal“, které jsou vzhledem k rostoucím nákladům na zemědělskou výrobu a klesajícím cenám zemědělských produktů – podle jeho názoru – „naprosto neodpovídající situaci“. „Kdyby 4 % půdy vlastněné zemědělci mělo zůstat ladem, vzhledem k naší geopolitické situaci je snižování zemědělské produkce prostě absolutně nepřijatelné. Nejsme jediní, kdo o tom mluví. Hovoří o tom i další členské země,“ dodal.

Po ruské agresi zavedla Evropská komise faktickou bezcelní zónu s Ukrajinou. Po protestech letos, koncem ledna, pak EK schválila určitá omezení pro trh s vejci, drůbeží a cukrem. Budou ale platit až od června 2024 a ještě navíc se budou počítat podle průměru roků 2022 a 2023. Tedy také podle loňských dovozů, které byly extrémní. Polské vládní garnituře a ani polskému komisaři pro zemědělství Wojciechowskému se tedy nepodařilo nějak výrazněji ukrajinské dovozy omezit a zavedení licenčního systému bude ukrajinská strana co nejvíce oddalovat. Není se tedy moc co divit, že polští zemědělci protestují a protestovat hodlají dále.

Komentáře (0)

Napsat komentář