Článek
Po titulech věnovaných konkrétním postavám, jako jsou Miloš Zeman, Andrej Babiš nebo Radovan Krejčíř, se investigativní novinář Jaroslav Kmenta zaměřil v nové sérii Polosvět na širší kontext vzniku a působení „domácích“ mafií v Československu a poté i v České republice.
Po prvním dílu zamýšlené trilogie, věnovaném řádění ruských mafií na našem území, se tentokrát věnuje „ryze domácímu“ podhoubí zločinu. Na počátku se vrací ještě ke zločineckým skupinám ze zemí bývalého Sovětského svazu, které si střelbou vyřizovaly účty v roce 1996 na parkovišti u průhonického McDonaldu. Šlo o pistolníky z Ruska a Arménie, ale odtud už se napojuje příběh české mafie.
Působení „našich“ skupin si nesmíme představovat pod romantizujícím filtrem slavného Coppolova filmu Kmotr. U nás se jednalo o skupiny násilníků a veksláků známých policii často ještě před listopadem 1989.
Světská mafie se věnuje prioritně příběhu „krále polosvěta“ Antonína Běly a mapuje jeho cestu od neutěšené rodinné situace, neúspěšných pokusů o emigraci, seznámení s mladým Františkem Mrázkem, od kterého si Běla původně kupoval domácí klobásky vyráběné Mrázkovým otcem, zaučování a následnou rivalitu mezi oběma, až do střelby na Bělův dům protitankovými granáty, smrt jednoho ze synů a vraždu samotného Běly.
Zajímavé jsou i vedlejší linky související s rodinou provozovatelů Maťějské pouti Kočkových či s první obětí nájemné vraždy u nás - informátorem Václavem Dvořákem. Nechybí ani propojení jednotlivých aktérů na StB a tzv. „kolínské policisty“, kteří kryli někdejší veksláky a po Sametové revoluci se vítězně vraceli k policii.
Do kontextu 90. let zapadá i příběh novináře Pavla Blažka, otce současného ministra spravedlnosti, který musel čelit výhrůžkám sobě i svým dětem za své články o Bělovi, Mrázkovi a spol.
Čas bezmála 30 let prospěl celému příběhu v tom, že dnes už se mnoho někdejších svědků, podezřelých i postižených nebojí promluvit o okolnostech, které vedly k válce českých mafiánů. Zda stál na začátku ukradený kamión ložisek nebo nevyplacený podíl z vytunelované Bohemia banky či jiná údajná křivda, to rozkrývá Kmenta na 368 stranách plných faktických informací.
Nečekejte žádnou romantickou detektivku, ale poctivou a doslova mravenčí novinářskou práci, za kterou se skrývají stovky hodin sběru a studia materiálů, rozhovorů s očitými svědky a protokolů z policejních výslechů. To vše doplněno i bohatou obrazovou přílohou, která nás zavede k aktérům a na místa jednotlivých zločinů.
Nejcennějšími jsou výpovědi vlastních aktérů celé věci - ať už syna Antonína Běly Jaroslava, Pavla Šrytra, který byl z vraždy Běly staršího podezřelý, nebo Marie Bělové, manželky zavražděného Běly.
Na oba díly „mafií“ byl mělo časem navázat ještě třetí pokračování, kde bude Jaroslav Kmenta mapovat historii tzv. vekslácké mafie.
Jaroslav Kmenta: Světská mafie, Kmenta Book, s.r.o., 2023
O prvním dílu trilogie:
