Škoda že právě teď nejsou Vánoce, nebo alespoň počasí, které by je trochu připomínalo. V onom období totiž i mnohým cynikům citelně vzroste tolerance vůči hřejivému kýči, pokud je jeho součástí alespoň trocha inteligentního vhledu a vtipu.
Což je přesně případ Zimních prázdnin, které měly v Americe premiéru takticky už v listopadu. V americkém prostředí má nový film Alexandra Payna, zasazený na přelom let 1970 a 1971, i tu výhodu, že se může ve svém nostalgicko-kritickém ohlédnutí opřít o historickou paměť části obyvatelstva.
Pro nás je tehdejší realita elitních internátních škol, a ovšem i odvodů do války ve Vietnamu, přece jen trochu vzdálená. Ale aspoň se něco dozvíme. Třeba že despotický učitel může mít zlaté srdce, jen to nechce přiznat.
Nebo že se zdánlivě sebevědomý výrostek často trápí nedostatkem pozornosti rodičů. A že privilegovaní si vždycky dokázali zařídit, aby za ně dřeli a umírali ti druzí. Počkat, nebo jsme to už všechno věděli a opakovat to zavání banalitou a kalkulem?
Spiklenecké souznění
Držitel dvou scenáristických Oscarů Alexander Payne se tentokrát spolehl na scénář od televizního autora a producenta Davida Hemingsona. Hlavním hrdinou příběhu je nenáviděný puntičkářský učitel dějepisu Paul Hunham (Paul Giamatti), na něhož zbyla nemilá povinnost zůstat přes vánoční prázdniny ve školním komplexu a dohlížet na studenty, kteří také z různých důvodů nemohli odjet.
Zimní prázdninyUSA 2023
Premiéra 22. února 2024 |
Stane se ovšem, že takový nakonec zbude jen jeden, inteligentní, ale těžko zvladatelný a neustále revoltující propadlík Angus. Třetí osobou, která ve škole zbyla, je vedoucí kuchyně Mary Lambová. Zaměstnankyně černé pleti má těžký osud, práci před lety vzala, aby její syn mohl na prestižní škole studovat. Pro pokračování na vysoké už ale vdova prostředky nesehnala, a tak byl její syn odveden a padl ve Vietnamu.
Škola sice nešetří patetickými oficialitami na jeho počest, ale ve vzduchu je cítit povýšenost a nezájem. Jedině dějepisář Paul má pro Mary upřímné pochopení, a po počátečních karambolech najde podobné pochopení i pro Anguse.
Všichni tři, Paul, Mary i Angus, jsou outsideři trpící zpřetrháním rodinných vazeb. Mary doplatila na pokrytectví a skrytý rasismus americké společnosti, Angus na sobectví své matky, a jak se ukáže, faktickým sirotkem byl v raném mládí i Paul. Kdo jiný než oni by měl na Vánoce vytvořit aspoň na prchavý okamžik bezmála rodinné společenství?
Zejména mezi Paulem a Angusem vznikne za onu krátkou dobu silné pouto, spiklenecké souznění, které nakonec Anguse udrží na škole, z níž mu hrozil přesun do vojenské akademie, a Paula naopak nasměruje ven z bludného kruhu, v němž se roky točil a trpkl.
Dějepisářova rozcvička
Paul Giamatti a představitelka Mary Lambové Da’Vine Joy Randolphová dostali za své výkony Zlaté glóby a nominováni jsou také na Oscary (tam může zabodovat i Hemingsonův scénář či střihová skladba Kevina Tenta).
Jak natočit dobrý skutek. Filmaři vystavěli šibalskému zachránci Nicholasi Wintonovi decentní pomník |
Oba herečtí laureáti dávají svým postavám dostatek životnosti, aby udrželi sladkobolnost a edukativní poselství filmu v únosných mezích. Zejména Giamattiho nezaměnitelné charisma nachází uplatnění v mnoha drobných etudách (mezi ty nejlepší patří dějepisářova rozcvička).
Představitel rozervaného středoškolského studenta Dominic Sessa se pro svou roli hodí typově, méně už věkem – v době natáčení mu bylo skoro dvacet a některé Angusovy infantilní projevy působí v jeho podání přece jen dost podivně.
Své poselství lidskosti vzdorující chladu snobství a byrokracie předávají Zimní prázdniny až příliš vehementně, postavy se pohybují po předvídatelných křivkách a vydírají publikum svou vnitřní dobrotou a křehkostí. Přesto se tvůrcům daří diváky také docela dobře bavit a nepropadnout se do vyloženého nevkusu. Ještě kdyby tak byly ty Vánoce.