Tereza Nalezená má ambici stát se tím, kdo v Česku dostane zeleň na střechy velkých skladů a logistických parků. Její start-up s názvem Salát na střeše se do pěstování první zeleniny a bylinek na takto specifické půdě pustí už s jarem. Projekt doktorandky Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci (TUL) vyhrál před nedávnem soutěž Start-up TUL 2023.
Jak se chladí zelení
Výchozí body jsou zřejmé. Průmyslové haly zabraly v Česku přes 11 milionů metrů čtverečních a přibývají tempem kolem jednoho milionu metrů čtverečních ročně. Poptávka po dalších a dalších halách je obrovská a fenomén má negativní dopady. Ubývá ploch pro pěstování plodin, klesá schopnost krajiny vstřebávat vodu a v blízkosti měst vznikají tepelné ostrovy.
V době klimatické změny bychom se přitom měli ke krajině chovat přesně naopak. „A to se bavíme jen o ploše průmyslových hal. Ve skutečnosti je zabrán troj - až čtyřnásobek půdy, protože v okolí vznikla parkoviště a další zázemí pro logistiku,“ doplňuje Tereza Nalezená.
V rámci doktorandského studia se proto začala zajímat o to, jak situaci řešit. Setkávala se s developery, zkoumala řešení, která se prosazují v zahraničí. Protože má v sobě zápal a touhu dotáhnout věci do konce, což možná zdědila po svém otci, zakladateli Jablotronu Daliboru Dědkovi, sestavila nakonec řešení, které lze nasazovat „střechu po střeše“. Jeho základem je technologie pro hydroponické pěstování.
Stavebnice na střechu
Cílem Terezy Nalezené nebylo zdržovat se vymýšlením technologie, protože ta už existuje. Vyvinul ji a na střeše nákupního centra ozkoušel pražský start-up ForestBit. Těžištěm jeho práce jsou technologie, IT a celkový koncept, ale už ne byznys a expanze. V tom svou iniciativou navázala právě Tereza Nalezená. Nyní by klidně mohl text končit, protože vzít existující technologie a osadit jimi střechy hal se už zdá být jednoduchý krok. Jenže mezi cílem a tímhle ideálem je hodně překážek, které se Terezin start-up rozhodl pionýrsky překonat.
Ony limity jsou zároveň přímým svědectvím toho, jak těžké je v českých podmínkách prosadit v zásadě jednoduchou a chytrou věc. Začněme u průmyslových hal a jejich majitelů. „Bavila jsem se s developery, ale ozeleňování střech není byznys, do kterého by se chtěli pustit. Novinkám jsou vesměs nakloněni, ale očekávají, že přijdete s hotovým řešením, se kterým nebudou mít starosti,“ popisuje Tereza Nalezená.
Jinými slovy řečeno, developeři se nechtějí starat o farmy, sklízet saláty, a vlastně se ani není čemu divit. Tereza Nalezená tedy svůj start-up pojala jako firmu, která si bude střechy pronajímat a vezme na sebe starost o farmy včetně prodeje zeleniny. Musí také ve spolupráci s developery vyřešit technické záležitosti, protože ač střechy splňují podmínky pro zátěž, ne všechny jsou z hlediska předpisů natolik přístupné, aby odpovídaly potřebám farmy – někde je například potřeba zbudovat zábradlí na ochozech.
Krátká cesta na talíř
Aby dávala práce start-upu z hlediska životního prostředí větší smysl, nesmí za bylinkami a zeleninou zůstávat velká ekologická stopa. To znamená, že je pro ně třeba najít využití co nejblíže místu, kde vyrostly. „Plánem je regionální síť hydroponických farem, které budou zeleninu a bylinky dodávat buď přímo do gastronomických provozů v logistických centrech, nebo do škol, školek či restaurací v nejbližším okolí,“ říká Tereza Nalezená a poukazuje na rozdíl od obvyklého dovozu zeleniny ze zemí, jako je Španělsko, Portugalsko či Holandsko.
Jenže produkty hydroponických farem mají podle tuzemských norem stopku v cestě do supermarketů a velkoobchodů. Existuje možnost je nabízet jako farmářské, ale opět podle norem smí být farmářem jen ten, kdo má půdu. Jediná schůdná cesta se zdá být ta s přímým kontaktem na gastroprovozy, což není organizačně jednoduché. Ale abychom nehovořili jen o překážkách, které před start-upem Saláty na střeše stojí. „Cílem je postupovat krok po kroku, ukazovat dobré příklady. Pakliže začneme, zájem bude velký. Jen si musíme vše osahat a otestovat,“ říká Tereza Nalezená.
Zájem pak, jak sama věří, pomůže nastartovat bourání legislativních bariér, u čehož by chtěla také pomáhat.
Už to klíčí
První instalaci chystá start-up už na letošní jaro. A to rovnou na Technické univerzitě v Liberci. „Nyní bych chtěla udělat jeden malý pilotní projekt pro propagaci na hlavním kampusu a jeden velký pilot pro ověření odbytu na pochozích střechách harcovských kolejí o rozměru zhruba dvou set čtverečních metrů,“ plánuje. Zimní sezona tak bude patřit právě přípravám a také předpěstování semínek v UV pěstírně.
Na projektu je zajímavá i kombinace s fotovoltaikou. Zčásti proto, že hydroponická farma přeci jen trochu elektrické energie potřebuje, ale těžiště by mohlo být i jiné. „Výhoda kombinace je v tom, že mám povolení k pohybu na střeše a vedle salátů mohu pečovat i o fotovoltaické panely, případně zelené střechy. Opět jsme u problému, že údržba obojího je nutná, ale vlastník střechy většinou nemá z hlediska bezpečnosti povolení k pracím na střeše, nechce se o to starat a hledá, koho si na to najme,“ popisuje Tereza Nalezená.
Součástí projektu, s nímž Tereza uspěla ve startupové soutěži, byly i ekonomické propočty. Ty vycházejí překvapivě dobře. Návratnost investice do farmy se pohybuje kolem čtrnácti měsíců. Je to sice ještě hudba budoucnosti, ale Tereza Nalezená se dívá ještě dál. Ví, že se ve světě prosazuje fenomén skleníků umístěných na střechách hal. Využívají teplo budov, jsou také udržitelné a pěstovat se v nich dá celoročně. Nicméně tahle myšlenka je, pěstitelskou terminologií řečeno, zatím ještě semínkem.
Logistická centra v číslech
• Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v ČR dosáhla 11,44 milionu čtverečních metrů.
• Nejvyšší dosahované měsíční nájemné v České republice stagnovalo na 7,50 až 7,70 eura (okolo 190 Kč) za metr čtvereční.
• Ve třetím čtvrtletí se v Česku postavilo deset skladových, průmyslových a logistických areálů dohromady o 183 tisících metrech čtverečních, meziročně o 62 procent méně.
• Oproti druhému čtvrtletí se jedná o pokles o 28 procent.
• O dvě třetiny klesla meziročně a mezičtvrtletně také poptávka po těchto prostorech. Neobsazenost mezičtvrtletně poklesla na 1,5 procenta, nájemné stagnovalo.
• Přes 40 procent z celkového počtu připravovaných prostorů je stavěno spekulativně, tedy bez předem zadané zakázky od zájemce.
Zdroj: Industrial Research Forum (IRF)
Jak funguje střešní farma
• Střešní farmy nabízí startup Salát na střeše buď jako službu, kterou si v rámci sítě farem třetí klient pronajme nebo jako hotový produkt na klíč.
• Síť farem funguje na podobném principu jako komunitní energetika. Produkt k okamžité spotřebě startup předává v rámci sítě mezi místy s přebytkem a nedostatkem produkce.
• Střešní farmy produkují nejen saláty, ale i bylinky využitelné v barech nebo asijských bistrech. Výjimkou není ani pěstování jahod.
Střešní farma v číslech
• Farma o velikosti 50 m2 vyprodukuje 250 salátů/bylinek týdně
• Je to v přepočtu 1000 rostlin měsíčně
• Jejich hodnota se může pohybovat až ve výši 62 tisíc korun
