Úvod  > 

Profesor Pavel Kabát: Svět čeká na vizionáře, který ho nasměruje k dobru. Jinak skončí v rozkladu

Matematik Pavel Kabát se potkal se svým učitelem matematiky z kovářovské školy Stanislavem Pulcem.     Autor: L. Kolářová

Století biotechnologické revoluce nese naděje i hrozby

V roce 2021 byl Pavel Kabát jmenován generálním tajemníkem a ředitelem Mezinárodní organizace pro vědecký výzkum na hranicích lidských možností ve francouzském Štrasburku. Předtím působil jako vědecký ředitel Světové meteorologické organizace v rámci OSN v Ženevě a ještě předtím jako ředitel Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu v rakouském Laxenburgu. Od roku 1986 žije v Holandsku, kde je univerzitním profesorem ve Wageningenu. Několikrát do roka se vrací domů a jak zaznělo pro odlehčení - je i přispívajícím členem hasičského sboru v Klisinci.

O jeho přednášku na téma Kam, světe, kráčíš byl velký zájem. Přijeli pedagogové z milevského gymnázia, vědcův učitel matematiky ze základní školy v Kovářově Stanislav Pulec s manželkou, přišli přátelé, kamarádi, sousedé.
Profesor Kabát popsal, čím bylo typické 19. století, kde průmyslovou revoluci odstartoval vynález parního stroje. Ve dvacátém století to byla převážně fyzika a chemie, které vytvořily základy nevídaného historického pokroku v lidské kreativitě, produktivitě a blahobytu. Ale bohužel i v lidské potřebě využívat a ničit. Zprovoznění kontrolované nukleární reakce přineslo zdroj téměř nevyčerpatelné čisté energie, ale také atomovou bombu. Po prvním dvacetiletí nového milénia se podle Pavla Kabáta svět nachází na nejdůležitější křižovatce za posledních dvě stě let. Současné století bude stoletím biologie. A to přináší nevídané možnosti, ale také hrozby.

„Obrovským využíváním přírodních zdrojů si podkopáváme existenci, hrozí jejich vyčerpání. Zároveň narůstají sociální dilemata – deset procent světového obyvatelstva vlastní 70 procent veškerého světového majetku. Jak se nerovnost ve společnosti vyrovnává, to závisí na technologiích," řekl.

Technologický pokrok přitom neznamená pokrok kulturní. Dnes už 90 procent lidí v Africe má mobil, ale 70 procent dodnes nemá záchody. „Zde bude velmi těžké dosáhnout toho, aby šel tamní vývoj evolucí, kterou my máme za sebou," zmínil profesor Kabát.

Připomněl také, že na jedné straně získáváme, ale na druhé ztrácíme. V Německu zjistili, že děti třikrát až čtyřikrát ztratily schopnost počítat z hlavy. V Holandsku, které historicky patřilo v oblasti školního vzdělávání ke světové špičce, klesla objektivně měřená úroveň žáků za posledních let pod hladinu průměrnosti. Klesá také schopnost udržet pozornost. V Německu ukázala studie prováděná se studenty středních škol, že maximální doba, po kterou je průměrný student schopen se koncentrovat, se za posledních deset let zkrátila téměř na polovinu.
„Je otázka, do kdy budeme mít pod kontrolou svá rozhodnutí, své chování, emoce a zda se nestaneme hybridními bytostmi, bioroboty. To je reálná debata," upozornil profesor Kabát. Je to podle něj poprvé v moderní historii, kdy se bez skrupulí mluví o možnosti fundamentálních změn a tranzice organismu nás samotných a našich potomků.

Funkce svého mozku odevzdáváme dobrovolně

„Biotechnologická revoluce v kombinaci s umělou inteligencí pokračuje rychlostí, která zaskočila i ty největší technokratické specialisty a optimisty. Z jednotlivé buňky už dokážeme vytvořit kompletně fungující lidskou tkáň a celý funkční orgán. Genetickým inženýrstvím dokážeme napravit genetické vady, v blízké době vytvořit celý organismus a dokonce ideální individuum – to ovšem se všemi etickými a morálními dilematy. Umělá inteligence se u nás prezentuje pozitivně, ale má i negativa. Je otázkou, kde je hranice. Umělá inteligence v kombinaci s obrovskými bankami dat, které o nás všech téměř konstantně sbírají informace pomocí supermoderních a pro konzumenty atraktivních informačních technologií – například mobilními telefony, autonavigací, každým úderem do klávesnice, kdy něco hledáme na internetu, od nás přebírají kognitivní funkce jako je počítání, čtení, psaní... Ale čím více věcem kolem rozumíme, tím víc se můžeme přizpůsobit a udržet si kontrolu," dodal host.

Z publika zazněl dotaz, jestli existuje cesta, jak nástup umělé inteligence zastavit. „Systém je možné zregulovat, aby sloužil člověku, ta možnost neleží v rukách technologií, ani institucí, to není ani v rukou školy, to jsme my sami. My sami se musíme rozhodnout, co chceme nechat dětem, vnoučatům, a tu možnost máme ještě 20, 30, 40 let, pak už ne," řekl profesor Kabát.

Biotechnologická revoluce probíhá v privátní sféře, bez vlivu států. Vlády, průmysl, média, všichni poskytují pouze útržkovité informace, chybí systémový pohled a vize.

Co udělat, aby se vývoj zvrátil? „I já se přiznám, že se nebráním každý den, systém mě manipuluje jinam. Inspirace je v přírodě. Když pochopíme, proč bakterie spolupracují proti viru, proč hejna špačků v ohrožení spolupracují nebo surikaty automaticky chrání komunitu, mohlo by se naprogramovat i pozitivní chování chování lidí. Lze ale i opak. Já osobně se biotechnologií bojím," řekl Pavel Kabát. Problémem je, že moc člověku dává pozitivní pocit. Žádný jiný organismus počínaje bakterií ale moc nezneužívá. Proč to my, lidé děláme? Je otázkou, jak se homo sapiens přizpůsobí rychlému technologickému vývoji. I zvířecí říše má vůdce s mocí, ti ji ale používají, ne zneužívají.

Nedůvěra k vládám zaplavila svět

Velký problém jsme si podle slov profesora Kabáta způsobili sami. Nenaučili jsme se dávat důraz na to, co je pozitivní. Když je dítě malé, má radost, že dostalo dárek. Když je člověk větší, má radost, že může dárkem obdarovat. To je sociální chování, které je třeba posilovat. „Máme společnost založenou na represáliích, není tu moc pozitivních pobídek. Mojí tetě je pětaosmdesát a řekla mi: Tenhle svět už není náš svět... Je děsivé, co jsme vytvořili," konstatoval vědec.

„Co je ve světě všude podobné, to je velká propast mezi jednotlivcem a mocí, vládou. Neviděl jsem zemi kromě Japonska, kde by to bylo jinak. Patrná je nedůvěra k vládám, k autoritám, a to všude. Snad jen Japonsko si zachovalo kohezi, sociální měřítko hodnot, cítíte tam multigenerační respekt. Dvacetiletí mladí lidé mají stejné zvyky, jaké měli jejich prarodiče. Média, vlády v ostatních zemích, všechno je založené na konfliktu. Všude by ale lidé rádi podpořili pozitivní vývoj, kdyby se našel lídr," věří Pavel Kabát.

Svět potřebuje podle profesora Kabáta vize a autoritu. Měl by povstat někdo, kdo se stane vůdcem. „V Evropě asi nemáme na takovou osobnost šanci, v Americe také ne. Pokud se to ale nestane, svět se ještě víc zfragmentuje, a to povede k rozkladu a válce," podotkl.

Další dotaz se týkal světové populace. V Evropě stárneme a nerozmnožujeme se, rozmnožují se obyvatelé Afriky. Co to přinese? „Kolem roku 2050 bude Afrika nejvíc lidnatý kontinent. Tehdy by mohla nastat dominance společnosti s jinými hodnotami," řekl profesor Kabát.

Návštěvníci se také ptali, jak si stojí Česká republika na poli mezinárodní vědy. Tady odpověď potěšila. Česká republika má nejvíc vědců ze zemí za bývalou železnou oponou, přizvávaných k velkým projektům ve světě. Je to i tím, že čeští vědci nejrychleji zvládli jazykovou bariéru.

A co si profesor Kabát myslí o válce Ruska s Ukrajinou? Tato válka je podle něj výsledkem neschopnosti euroasijské civilizace, zmeškali jsme tu možnost ekonomické spolupráce. „Je to naprosto uměle vyvolaný konflikt. Existovala dohoda, že se NATO nebude rozšiřovat za hranice Německa. K rozšíření došlo, aniž by to bylo dostatečně komunikováno s Ruskem. Jedná se o geopolitický konflikt, ve kterém nejde o Ukrajinu," konstatoval Pavel Kabát.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• V Klukách poměřily síly naděje Bostonu a Kovářova

  

  před hodinou
  KLUKY – Ve čtvrtek 9. května pokračoval okresní přebor mladších přípravek. Společenství Kluk a Albrechtic nad Vltavou přivítalo Kovářov. V…

  0 komentářů Více info a fotek (55)

• Nejlépe jihočesky chutná dvoukvasový chléb z pekařství Cais. Oceněny byly jihočeské dobroty v deseti kategoriích

  

  před 2 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE - Ve čtvrtek 9. května ráno se otevřely brány českobudějovického výstaviště pro davy návštěvníků, kteří přišli na národní…

  0 komentářů Více info a fotek (57)

• Házenkářkám začíná boj o republikový bronz

  

  před 3 hodinami
  PÍSEK - V sobotu 11. května odehrají písecké házenkářky poslední domácí utkání této sezony. Zároveň půjde o první utkání o bronzové medaile…

  0 komentářů
•