Meteor o rostlinných protilátkách, dýchání kapaliny a pavoučím kanibalismu

24. únor 2024

Poslechněte si:

  • 01:01 Pošleme sondu k Venuši?
  • 11:53 Lze dát rostlinám velbloudí protilátky?
  • 19:20 Objev radioaktivity
  • 25:44 Můžeme dýchat kapalinu?
  • 37:33 Dokáže pavouk přelstít pavouka?
  • 43:20 Příroda nebo laboratoř?

Hovoří biochemik Martin Ferus, imunolog Václav Hořejší nebo fyziolog Tomáš Petrásek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Fobie z chemie čte Lukáš Král.

Pošleme sondu k Venuši?

Planeta Venuše

Jmenuje se EnVision, připravuje ji Evropská kosmická agentura a podílí se na ní i skupina českých odborníků pod vedením dr. Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV. Sonda poletí k Venuši v roce 2031 a dokáže se jí „podívat“ pod povrch až do hloubky 1,5 kilometru. Ve spolupráci s dalšími dvěma sondami, které tam v tu dobu budou, se tak připravuje zatím nejpodrobnější průzkum Venuše v dějinách.

Lze dát rostlinám velbloudí protilátky?

Velbloud dvouhrbý neboli drabař

Vědci provedli na první pohled těžko uvěřitelný pokus. Do rostlin vpravily geny z velbloudů, které dokáží rozpoznat protilátky jistého viru. Rostlina se proti němu nedokáže bránit, ale díky genům pro ni přestává být hrozbou. Jak je možné, že lze rostlinám vložit zvířecí geny? Prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV podrobně popsal, jak pokus probíhal a co by úspěšné použití v praxi znamenalo pro pěstování plodin.

Objev radioaktivity

Radioaktivní

Vybraná sůl, vystavená účinku slunečního záření, informuje francouzský fyzik Henri Becquerel na schůzi Akademie 24. února 1896, způsobila zčernání fotografické desky přesto, že tato byla zabalena do černého, zcela neprůsvitného papíru. Sloučenina tedy fluoreskuje pronikavým zářením i bez vysokého napětí výbojky. Byl to první krůček ke zjištění, že uran je radioaktivním prvkem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Můžeme dýchat kapalinu?

Bolest na hrudi

Všichni víme, jaké důsledky přináší situace, kdy se člověku dostane do plic voda. Pokud nedojde k rychlému řešení, může to mít fatální následky. Přesto se uvažovalo o tom, že by potápěči ve velkých hloubkách mohli kapalinu dýchat. Z hlediska fyziologie člověka jde o fascinující možnost. Plíce by to dokázaly. Přináší to ale řadu úskalí. Hovořil o tom dr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.

Dokáže pavouk přelstít pavouka?

Co všechno dokáží pavouci?

Pavouci se s v drtivé většině případů živí drobným létajícím hmyzem. Svou past – pavučinu – dotáhli k dokonalosti. Existují ale i pavouci ostníci, jejichž snahou je sežrat jiné pavouky. Vědci teď sledovali, jaká je jejich strategie. Ukázalo se, že velmi chytře využívají toho, jak ostatní pavouci začínají konstruovat svou pavučinu. Důmyslný trik ostníků představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Příroda, nebo laboratoř?

Pitná voda

Představte si, že byste měli vypít vodu, kterou byl spláchnut záchod. Už teď se vám při té představě dělá špatně. A co když vám někdo řekne, že by ta voda předtím byla důkladně vyčištěna a byla z ní opět pitná voda? Většina lidí by z toho i tak neměla moc dobrý pocit. Jen to dokládá, co ukázalo už mnoho výzkumů. Když lidé dostanou na výběr, zda mají dostat látku cestou přírodní nebo z laboratoře, vybírají si první možnost. Píše o tom v knize Fóbie z chemie australský učitel chemie James Kennedy. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související