Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

Třetí vlna nebezpečné nemoci

Onemocnění, pro které se ujalo označení španělská chřipka, se začalo ve světě poprvé rozšiřovat na jaře roku 1918. Tehdy se mezi lidmi velmi rychle šířila a brzy nabyla pandemického rázu. Nevyžádala si ovšem ještě tolik obětí, ve velkém nemoc zabíjela až ve druhé vlně na podzim roku 1918. Na počátku roku následujícího přišla vlna třetí, znovu méně smrtící, ale silná. 

Mnoho zpráv o nebezpečném onemocnění se již počátkem roku 1919 objevilo v denním tisku po celém světě. Také noviny v našich zemích přinášely denně informace o řádění španělské chřipky, a to u nás i v zahraničí. Koncem ledna 1919 se tak mohli kupříkladu Pražané dočíst o tom, že v Itálii zemřelo na španělskou chřipku během pouhých čtrnácti dnů od začátku roku bezmála 16 a půl tisíce lidí! V novinách na Moravě se zase psalo, že v islandském Reykjavíku podlehlo onemocnění za jediný den, na Nový rok, více než 600 osob. Rakve se v této zemi údajně vyráběly v nepřetržitých provozech a stejně nestačily pro všechny oběti epidemie. Proto se mnozí mrtví pohřbili jen v jednoduchých dřevěných bednách. Neměl zde kdo prodávat léky, protože všechny lékárny se zavřely kvůli onemocnění pracovníků. Podobná situace panovala i ve Švédsku, kde se rychle otevíraly provizorní nemocnice. O moc lepší to nebylo ani v Anglii nebo ve Spojených státech amerických. V našich zemích se španělská chřipka naplno projevila ve druhé polovině února a řádila až do konce března 1919.

Slavné oběti epidemie

Nemocných tedy roku 1919 přibývalo i po tisících denně, obětí bylo také poměrně dost, i když méně, než v předchozí vlně. Španělská chřipka zabila před 105 lety také některé významné osobnosti. Dne 16. ledna 1919 na ni zemřel prezident Brazílie Francisco de Paula Rodrigues Alves. Ten byl koncem roku 1918 zvolen prezidentem země již podruhé, role hlavy státu se ale tehdy prakticky neujal. Zanedlouho po svém zvolení totiž onemocněl a následně ve věku 70 let zemřel.

V Londýně zemřel dne 12. února 1919 teprve třiačtyřicetiletý malíř Harold John Wilde Gilman, který proslul svými impresionistickými portréty a krajinomalbami. Již od dětství měl chatrné zdraví a nákaza španělskou chřipkou se mu stala osudnou.

V únoru roku 1919 schvátila španělská chřipka také bývalého císaře habsburské monarchie Karla I., ten měl štěstí a z nemoci se zotavil. Někdejšího habsburského panovníka ještě dlouho po prodělaném onemocnění trápila srdeční slabost, a proto k sobě nějaký čas nepouštěl žádné návštěvy. Podlomené zdraví Habsburkovi zůstalo, o pár let později, v dubnu roku 1922 zemřel ve věku pouhých 34 let na zápal plic.

Dne 16. února 1919 podlehla zákeřné chřipce tehdejší slavná ukrajinská herečka Vera Cholodnaja, kráska stříbrného plátna. Objevila se v mnohých němých filmech, kde se proslavila jako vůbec první žena. Její manžel Vladimir byl zase prvním automobilovým závodníkem v zemi. Vera se dožila jenom 25 let, oficiálně zemřela na španělskou chřipku. Dle jiných názorů se však měla stát obětí bolševiků, jimž byla trnem v oku. Jako nepohodlnou osobu ji prý otrávili. 

Ve věku 48 let zabila španělská chřipka dne 24. března 1919 německého sochaře Franze Metznera, rodáka ze západních Čech. Zapsal se do historie především výzdobou monumentálního památníku Bitvy národů v Lipsku. Jeho dílo se dochovalo i na našem území, například v Praze nebo Teplicích. Mnoho jeho soch, reliéfů či pomníků u nás se nelíbilo nacistickému a následně i komunistickému režimu, a tak byly bohužel nenávratně zničeny.

Související

Více souvisejících

nemoci španělská chřipka úmrtí historie

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy