Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil. Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje v podcastu Chyba systému Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Zdroj: www.irozhlas.cz,
podcast Chyba
systému 23.2.2024
Příprava na
zkoušky, za kterou mnozí rodiče neváhají draze platit, podle ní bývá samoúčelná
a děti se například v českém jazyce zaměřují na velmi specifické gramatické
jevy. „I ve vztahu k nerovnostem ve vzdělání je důležité, aby děti skládaly
přijímačky z věcí, které se učí na základní škole,“ dodává.
Současná
podoba zkoušek prý reflektuje situaci, kdy je velký převis poptávky nad
nabídkou. „Zkouška tak nutně musí být konstruována tak, aby tam ty specifické
věci byly a děti se učily nesmysly,“ vysvětluje.
Politici se
podle ní v minulosti snažili redukovat všeobecné vzdělávání, protože chtěli
vyjít vstříc zaměstnavatelům, kteří požadovali odbornou pracovní sílu.
„To je
důvod, proč máme jednotnou maturitu i přijímací zkoušku, protože šlo o to, část
mladých odradit od vzdělání, aby šli do učebních oborů,“ tvrdí Straková s tím,
že i když zaměstnavatelé od těchto požadavků upustili, setrvačnost systému je
velká.
Problém se
nyní dotýká i rodin, které dříve byly schopny svým dětem zajistit cestu ke
vzdělání jinými způsoby. „Ale má to to pozitivum, že to teď musíme řešit,“
poznamenává.
Mrhání
potenciálem
„Je to
největší mrhání potenciálem této země, které jsme tu za desítky let měli. Je to
husákovský přístup, jak řídit společnost nedostatkem. Donutili jsme děti taktizovat,
aby si zvolili jeden gympl a jedno střední odborné učiliště,“ přitakává
komentátor David Klimeš.
Ve
fungující demokratické společnosti, která si cení vzdělávání, by to prý mělo
být tak, že každý dosáhne svého potenciálu, z čehož těží i stát: maximalizuje
se výběr daní, lidé jsou úspěšní a spokojení.
Novinářka Apolena Rychlíková poukazuje na to, že
současné nastavení přijímaček příliš neukazuje to, v čem jsou děti dobré. Česko
prý také patří k několika málo zemím, v nichž klesá podíl středoškolsky
vzdělané populace. A přibývá také lidí, kteří nedokončí ani základní školu.
V budoucnu
také řada učňovských oborů přestane existovat a jejich absolventi se budou
muset rekvalifikovat směrem ke všeobecnějšímu vzdělání.
Rychlíková
se rovněž pozastavuje nad tím, že o budoucnosti dětí rozhoduje 130 minut, což
představuje ohromnou zátěž. A ani několikaletý dril příprav nezaručuje, že se
dostanou na vysněnou školu.
„Dětem v
jejich 15 letech říkáme, ať se připraví na to, že za pár let nastoupí do špatně
placené profese a za dalších pár let je už systém nebude potřebovat, protože
jejich schopnosti budou v novém světě k ničemu. To je i lidsky naprosto
nepochopitelné,“ podotýká.
Politický podcast Chyba systému najdete
na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových
aplikacích.
0 komentářů:
Okomentovat