Srdcová desítka: Deset autorek se v povídkové knize vydává po cestách, pro ně netypických

To zjistíte ve výjimečné knize  Srdcová desítka (369 Kč, nakladatelství Motto) 

V jedinečné publikaci Srdcová desítka se potkává deset zajímavých autorek, které spojuje stejné nakladatelství. Jsou odlišné, stejně jako jsou odlišné jejich styly psaní i žánry, kterým se obvykle věnují.  Všechny dostaly stejné zadání: Vystoupit ze své komfortní spisovatelské role a vydat se zcela jiným směrem. A je opravdu zajímavé pozorovat kam nakonec došla a co nabídla spisovatelka, jejíž dominantou jsou detektivky, či spisovatelka, kterou mají její čtenáři zafixovanou jako autorku historických románů. 

Srdcová desítka nabízí šanci poznat známé české autorky v jiné poloze. A právě tím je sbírka unikátní. Jinou spisovatelskou polohou bestsellerových autorek, z nichž většina je mediálně zajímavá sama o sobě. 

Zde malé nahlédnutí do jejich kuchyně: 

Petra Klabouchová napsala povídku Kde domov můj. Petra píše většinou silná dramata zasazená do historie, která se někdy protíná se současností. Podobné to je i v její povídce, kde je ale ústředím motivem milostný příběh mezi italskou uprchlicí a českým klukem z vesnice.

Bára Šťastná pojmenovala svoji povídku Pod čarou. Autorka se nejprve proslavila svými vtipnými a odlehčenými fejetony, její poslední kniha Hotel Atlantic byl bravurně zpracovaný historický příběh zachycující putování židovských uprchlíků před válkou do Palestiny. Povídka Pod čarou je ze života, jen trochu drsnější, pojednává o tom, co všechno jsou rodiče schopni udělat pro své děti, když do nich vtělí své ambice. 

Lucie Šilhová nabízí povídku se jménem Chtěl bych tě fotit. Šilhová se posouvá od lehkých fejetonů k náročnějším psychologickým příběhům, které umí psát se stejnou lehkostí, jak dokázala v poslední knize Sukničkářky. Povídka „Chtěl bych tě fotit“ pojednává o kráse a ošklivosti, o nichž Egon Schiele snil, že jednoho dne zmizí nejen ze světa umění, ale ze světa celkově.

Jana Jašová překládá povídku Stepford. Oproti thrillerům, které Jašová píše obvykle, se tentokrát vydala cestou sci-fi. Jak by to dopadlo, kdybychom si mohly pořídit domů robotku, která by zvládala vše: od péče o domácnost, přes kosmetiku, holčičí konverzaci až po sexuální tužby manželů.

Michaela Klevisová napsala Není na co čekat. Královna české detektivky Michaela Klevisová se tentokrát vydala úplně jinou cestou, než jsme u ní zvyklí, přesto z její povídky na člověka dýchá stejný klid jako z jejích detektivek. Klevisová vezme čtenáře zchladit uprostřed léta do českého lesa a ukáže, že nic nemusí být tak definitivní, jak se zdá, stačí se podívat se do svého nitra.

Scarlett Wilková popisuje Selhání dokonalého muže. Scarlett Wilková umí na papír bravurně přenést osudy řeckých uprchlíků i pobavit čtenáře randěním žen po padesátce, v povídce Selhání dokonalého muže se dotkla jednoho z fenoménů současné doby, a to ezoterických kurzů. V jejím případě jde o kurz dokonalého muže, který může skončit naprostým fiaskem.

Miriam Blahová tvrdí Nemůže se nic stát. Miriam Blahová je u svých čtenářek oblíbená díky milostným příběhům, které se odehrávají v její důvěrně známé oblasti Jablunkova. V povídce Nemůže se nic stát s vydala zcela odlišnou cestou, ve které si ale je dost jistá v kramflecích. Příběh o ženě, které její sousedka ukradla miminko, vás donutí číst až do konce a rozuzlení celé zápletky vás nechá s otevřenými ústy.

Klára Mandausová posílá Vzkaz. Čtenáře zavede do švédského hotelu. Její hlavní hrdinka se tu pokusí rozplést záhadu vzkazu, který jí zanechala její babička, která nedávno zemřela. Kromě rodinného tajemství se také musí vypořádat s nenadálým návalem něhy, který jí zaplaví, když se potká s ředitelem tohoto zvláštního hotelu.

Zdenka Hamerová je autorkou Teorie krásné Amálie. Zdenka Hamerová umí pracovat s tajemnem a dokazuje to i ve své povídce Teorie krásné Amálie. Mladá žena má za sebou několik autonehod, ze kterých vždy vyvázla takřka bez zranění. K výslechu si ji předvolá policista, aby zjistit, co za tím vším vězí. Teorii, že Amálie neumí řídit, brzy vyvrátí.

Jana Poncarová odpočítá Sedmdesát dva hodin. Povídková kniha Srdcová desítka začíná příběhem válečných uprchlíků, a také jím končí. Jana Poncarová nás však nevezme do minulosti, ale do bolestné současnosti a v povídce Sedmdesát dva hodin popisuje setkání ukrajinské uprchlice a její dcery s jejím manželem a otcem jejich dcery. Příběh je protkaný láskou, oddaností a statečností.

Všech deset povídek se vlastně svým způsobem dotýká současnosti. Je to strach o budoucnost našich dětí, abychom jim zajistili dostatečné vzdělání, všudypřítomná válka, která nám bohužel dýchá na krk více, než si mnozí umíme a chceme připustit. Hledání sama sebe, které mnohdy stojí na tom najít a poznat své kořeny. Faleš toho, co vidíme a touha po dokonalosti, která pokřivuje náš celkový pohled na skutečnost. Touha utéct od nepříjemností bez ohledu na to, jak moc se to dotýká i druhých. Moderní technologie, které deformují náš život. Trendy směry, které nám k ničemu nejsou. Jistě si každý najde tu svoji povídku, ale věřím, že ho za srdce chytne celá desítka.

Knihu 29. 2. vydává nakladatelství Motto, cena: 369 Kč, vychází i jako e-book a audiokniha. 

O autorkách:

MICHAELA KLEVISOVÁ

Narodila se v roce 1976 v Praze. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově a od roku 1997 v tomto oboru pracuje. Jejím největším koníčkem je cestování. Nejraději navštěvuje severské země. Již v dětství propadla světu koňských dostihů, o něž se intenzivně zajímá dodnes. Za svou prvotinu, román s detektivní zápletkou Kroky vraha, obdržela od české sekce Asociace autorů detektivní literatury (AIEP) Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku. Stejný úspěch zopakovala i s románem Dům na samotě (2011). Obě knihy jsou součástí oblíbené krimi série s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem. Odbočkou z detektivního žánru je román o zločinu z Pošumaví Prokletý kraj (2021). Klevisová je také autorkou tří povídkových sbírek o lidech a jejich kočkách.

ZDENKA HAMEROVÁ

Zdenka Hamerová se narodila a vyrůstala v Lysé nad Labem. Studovala na Střední zemědělské škole v Brandýse nad Labem, nyní působí jako ředitelka Kulturního a informačního centra v Sadské. Je vdaná a má tři děti. Už od dětství vymýšlela příběhy, ale kariéru spisovatelky nastartovala až v roce 2005 knihou Zasloužíš si smrt. Její prózy by se daly označit jako psychologické thrillery, nevystupuje v nich žádný vyšetřující detektiv, naopak se hlavní hrdinové většinou musejí z ohrožení života dostat svépomocí.

LUCIE ŠILHOVÁ

Lucie Šilhová je novinářka a prozaička, která se od profesních začátků věnuje ženám z nejrůznějších úhlů pohledu. Psala pro lifestylové magazíny Elle, Marianne a Cosmopolitan, vedla časopis Puls a přílohu Ona Dnes deníku MF Dnes. Roku 2006 jí vyšla kniha Matkou ve vyšším věku, kterou napsala s gynekoložkou Janou Stejskalovou. V roce 2019 slavila úspěch fejetonovou sbírkou Beru to sebe, na niž navázala titulem Svedu to na tebe. S lékařkou Kateřinou Cajthamlovou vedla knižní rozhovor Zázraky jsou logické. Její poslední kniha Sukničkářky citlivě vypráví příběhy žen, ke kterým se život zachoval necitlivě. 

JANA JAŠOVÁ

Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Je úspěšnou literární překladatelkou a věnuje se i vlastní literární tvorbě. Z angličtiny přeložila více než dvě stovky beletristických titulů pro děti i dospělé, překládá také non-fiction literaturu. Za překlad románu Michelle Paverové Zrádce přísahy byla v roce 2010 oceněna Zlatou stuhou a stejné ocenění získala i v roce 2021 za svou knihu Psí dny. Její první thriller Znič to jméno byl nominován na ocenění Magnesia Litera v kategorii „detektivka“. V tomto žánru pokračuje titulem Krutý měsíc.

BARBORA ŠŤASTNÁ

Barbora Šťastná vyrostla v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Vystudovala scenáristiku na FAMU a pracovala jako novinářka v časopisech Týden, Premiere, Elle a Moje psychologie. Nyní je editorkou archivu Paměť národa společnosti Post Bellum, která zaznamenává vzpomínky pamětníků na střetávání s dramatickými okamžiky dějin. V letech 2010–2018 zachycovala postřehy z každodenního života na svém Šťastném blogu, který se stal inspirací pro její prvotinu Šťastná kniha a další sbírky fejetonů Jak jsem sebrala odvahu a Dobrá tak akorát. Po nich následovala Láska pro samouky (zfilmováno pod názvem Život pro samouky), rodinný příběh Hezčí svět a trojgenerační román Samotářky. V Hotelu Atlantic zachycuje putování Židů ze střední Evropy do Palestiny během druhé světové války.

PETRA KLABOUCHOVÁ

Petra Klabouchová pochází z jihočeského Husince, kde to odjakživa přálo revolučním myšlenkám. Po studiu novinařiny a psychologie na Masarykově univerzitě v Brně se začala věnovat psaní. Literární talent rozvinula jako manažerka rockových kapel během cestování po Evropě i USA. Tato divoká a hlasitá léta zachytila v knize Na plný koule. Její literární repertoár zahrnuje také zábavné a dětem přístupné Upíří storky, pohled do osmdesátých let Poslední kubánské pomeranče, exkurzi k odkazu starověkého Egypta Podvod zlatého faraona i psychologický krimi thriller Anglická zahrada. Nejvýrazněji na sebe upozornila detektivkou Prameny Vltavy o zlu vyvěrajícím z hlubin spisovatelčina rodného kraje. O zločinu zahaleném desetiletími mlčení vypráví i v knize U severní zdi.

KLÁRA MANDAUSOVÁ

Klára Mandausová je novinářka, literární redaktorka a spisovatelka. Proti srsti je její desátá kniha. Vydala také román Odměna za nevěru, sbírky fejetonů My dokonalé a Holky s voctem, podílela se na knize Dobro a zlo 21. století, ve které vedla rozhovor s teologem Markem Váchou, a opatřila texty monografii botanické malířky Pavlíny Kourkové Duše květů. V dětství byla k zastižení nejčastěji v knihovně. Do dvaadvaceti byla přesvědčená, že se z ní stane učitelka, nejspíš aby mohla psát alespoň po tabuli, ale v žádné škole pro ni nebylo místo. Po studiu na VŠE proto zamířila do MF Dnes. Během psaní o ekonomice se jí narodila dcera Kristina. Později vyměnila práci v deníku za lifestyle Marianne a magazín Forbes. Od roku 2022 působí v nakladatelství Mladá fronta. Vedle své rodiny, vtipných mužů a veselých kamarádek miluje lesy, hory, galerie, kavárny u řeky, historické části měst a zvířata, obzvlášť zlatého retrívra Arnošta a skupinu kocourů, které s dcerou postupně adoptovaly z útulků. Ráda říká, že s laskavostí nejdál dojdeš a na lásce stojí svět. 

JANA PONCAROVÁ

Jana Poncarová je novinářka a spisovatelka. Žije v Plzni a v Dobřívě. Ve své tvorbě se inspiruje skutečnými událostmi, opírá se o rešerše a rozhovory s pamětníky. Debutovala v roce 2018 románem Podbrdské ženy, který se setkal s nadšeným čtenářským ohlasem. Její druhý román Eugenie získal v roce 2020 Cenu čtenářů České knihy. Je také autorkou titulů Alžběta a Nina, Cyklistka a Herečka a Nultá hodina. V roce 2023 vydala ve spolupráci s historikem Jiřím Sankotem knihu Deník Věrky Kohnové připomínající osud této židovské dívky a její rodiny.

SCARLETT WILKOVÁ

Scarlett Wilková je novinářka, která se psaní se věnuje od chvíle, kdy po maturitě nastoupila do redakce podnikového časopisu v Ostravě. Poté pracovala pro různá média, v poslední době se zaměřuje na rozhovory a témata týkající se společenských trendů. Pracuje také na neziskových projektech zaměřujících se na problematiku života lidí v seniorském věku. Spolupracuje se společností Post Bellum provozující databázi Paměť národa. Pro ni zaznamenala vzpomínky řeckých pamětníků, které inspirovaly románový debut Až uvidíš moře. Ve svém druhém románu Ty chladné oči se dotýká tématu kolaborace s nacistickým režimem během druhé světové války. Knihou Desetkrát a dost se vrací do Řecka, tentokrát v příběhu o vztazích ve zralejší části života.

MIRIAM BLAHOVÁ

Miriam Blahová se narodila roku 1989 v nejvýchodnější části České republiky, v současné době žije se svou rodinou v Ostravě. Pracuje jako editorka, ráda čte, a ještě raději píše. Působila jako copywriterka, uspěla v literární soutěži a přispěla svou novelou do sborníku povídek Letní kraťasy. Od roku 2019 píše romance, které v sobě spojují současnost a historii. Její prvotina Příběh slunečnice se částečně odehrává během druhé světové války. V Příběhu akvamarínu vypráví o dřevařské kolonii na Jablunkovsku v první polovině devatenáctého století. Stejnou lokalitu zachycuje o sto let později také v Příběhu mateřídoušky.