Odborníci přesto prověří, zda je možné koridor alespoň částečně zakrýt, aby dopady byly co nejnižší.

„Nechceme si nechat zničit krajinu vysokorychlostní tratí,“ shrnul námitky k projektu přerovský primátor Petr Vrána (ANO) poté, co Správa železnic (SŽ) minulý týden na Přerovsku představovala průběžný návrh nové vysokorychlostní trati v regionu.

„Trať zasáhne do místních částí Vinary, Čekyně a Předmostí. Odmítáme dopustit, aby vycházková trasa za městem nenávratně zmizela,“ vysvětlil.

Severně od Přerova se potkávají plány na vysokorychlostní trati pojmenované Haná a Moravská brána I.

Přerov žádá tunel

„Radní města Přerova se rozhodli, že požádají dopisem ministra dopravy, Správu železnic a Stavební správu vysokorychlostních tratí, aby se tato trasa řešila tunelovou variantou, tak jak bylo už dříve několikrát avizováno a požadováno,“ uvedla mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Přerovu vadí, že trasa by podle navrhovaných řešení procházela v hlubokých zářezech místy, která jsou z hlediska kvality životního prostředí nenahraditelná.

„Dotýkala by se Čekyňského a Popovického kopce, který je chráněným územím. Prostupy do okolní krajiny by bylo nutné řešit mimoúrovňově, čímž by byla celá oblast znehodnocena,“ popsal vedoucí odboru rozvoje města Pavel Gala.

Město proto prosazuje tunelovou variantu v délce zhruba dvou kilometrů. Podle náměstka primátora Tomáše Navrátila (ANO) není ale cílem Přerova stavbu blokovat.

„Uvědomujeme si, co přinese vysokorychlostní trať našemu regionu. Díky lepší dostupnosti vzniknou nová pracovní místa a další služby, bude možné cestovat mezi městy a kraji rychleji a pohodlněji. Navíc jde o ekologický způsob dopravy,“ ujistil Navrátil.

Lidé se bojí hluku a vibrací

Téma otevřel na krajském zastupitelstvu v prosinci investiční náměstek přerovského primátora Vladimír Lichnovský (ANO).

S prezentací vysokorychlostních tratí tehdy vystoupili představitelé ministerstva dopravy a SŽ. Lichnovský jim tlumočil obavy obyvatel místních částí Vinary a Čekyně, kteří se bojí hluku, vibrací a dalších dopadů. Připomenul i zatížení lokality dálnicí D1.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) reagoval, že do otázky, jak co nejlépe projít územím, jsou zapojené i obce.

„Jsme si vědomi citlivosti celé krajiny v místě Čekyňského kopce s kótou 307 metrů i toho, jak dlouhý by tunel musel být. Vnímáme také to, co bude výhodnější z hlediska životního prostředí a okolní zástavby,“ sdělil.

„Je na nás, abychom společně zhodnotili variantu, která bude nejen ekonomicky únosná, ale i vhodná z hlediska lidí žijících v okolí a zároveň zásahu do hydrogeologických poměrů. To je také jeden z velmi významných faktorů,“ řekl krajským zastupitelům.

Trasa je už částečně upravena

Správa železnic už návrh trasy pozměnila podle připomínek obcí z předešlých setkání. Upravena je výšková úroveň u obcí Císařov a Rokytnice.

„Projednávány byly také varianty křížení nové trati s dálnicí u obcí Buk a Prosenice. Obce preferují vedení trati pod dálnicí,“ sdělil mluvčí státní organizace Dušan Gavenda.

Připomenul, že severně od Přerova je trať vedena šetrně co nejdále od domů ve Vinarech a Čekyni. „Navržena je níže než terén, aby ji bylo možné snadno překlenout mosty zajišťujícími průchodnost pro obyvatele a návštěvníky oblasti i pro migrující zvěř,“ řekl mluvčí.

„Trať se také se vyhýbá chráněnému území. Správa železnic slíbila prověřit i další úpravy trati včetně částečného zakrytí zářezu. Zároveň platí, že veškeré hlukové a další limity budou splněny v každém případě,“ doplnil.

Tunel je nákladná varianta

U tunelu jsou podstatné výdaje, jelikož obecně jde o velmi nákladnou variantu. „Všechny náměty prověřujeme. Při vyhodnocení je nezbytné mít v patrnosti také finanční stránku věci,“ připomněl náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Marek Pinkava.

„Navrhované úpravy musí být obhajitelné. Myslíme také na budoucí provoz. Údržba tunelu je nákladná a spotřeba elektrické energie vlaků v tunelu dvojnásobná,“ vysvětlil Pinkava.

Zahájení stavby Moravská brána I mezi Prosenicemi a Hranicemi na Moravě předpokládá SŽ na rok 2026. Uvedení do provozu má následovat v roce 2032.

Vysokorychlostní železnice Haná, která je ve fázi studie proveditelnosti, má mezi Brnem a Přerovem přidat druhou kolej a zmodernizovat konvenční trať.