Třináctinásobná vítězka na LPGA Tour a držitelka dvou majorů Brooke Henderson už od dětství patřila mezi hráčky, které to náramně uměly s drajvrem. Jak sama zdůrazňuje, hru si hlavně užívala, aniž by se trápila technikou, a od tří let prý svůj švih příliš neměnila.

Jak tedy podle této Kanaďanky docílit maximální délky a také přesnosti z týčka? Její rada je tentokrát prostá a možná bude užitečná především začínajícím i dětským golfistům a jejich trenérům či rodičům.

Brooke odmala trénovala pod dozorem svého otce, který především chtěl, aby se hrou bavila. Dovolil jí dělat cokoliv, aby míček odpálila daleko, a ona si tento přístup užívala, švihala s čistou hlavou a těšila se ze hry. Od té doby už uplynul nějaké ten pátek a Henderson se může pyšnit jedněmi z nejdelších odpalů na okruhu, když v průměru z týčka dosahuje délky 275 yardů a fervej zasáhne s 72% úspěšností.

Pokud jde o to, abyste míček poslali co nejdál a rovně, respektive abyste byli dostatečně přesní, má Brooke pro rekreační hráče jednu užitečnou radu. Drajvr je její nejoblíbenější hůl v bagu, takže jde na odpaliště obvykle pozitivně naladěná a snaží se míček odpálit daleko. Přinesla si to z dětství, kdy soupeřila se svou o šest let starší sestrou, která byla mnohem talentovanější a také hrála delší rány. Vyrovnat se jí bylo pro Brooke velkou motivací. Jak se říká, na týčku se vždycky málem vyzula z bot ve snaze odpálit nejdelší možnou ránu.

Rekreační golfisté dle jejího názoru příliš „tlačí na pilu", přitom by stačilo jen mírně zvolnit a švihat tak na devadesát procent, protože to pomůže zlepšit přesnost drajvu. A mnohdy s menším úsilím paradoxně dosáhnete dokonce delšího odpalu. Jednoduše méně je více.

Foto: TaylorMade Golf

Související články:

Steven Brown: Práce s drajvrem Drajvy jsou pro krásu, ale paty dělají skóre. A přece se tentokrát zaměříme na nejdelší hůl v bagu... Největší chyby amatérů Během dlouhé doby mé golfové publicistiky jsem mnohokrát citoval legendárního Jacka Nicklause. Není divu. Pro moji generaci byl velkým vzorem od jeho chování na hřišti, přes her... Pozorujte spoluhráčům let míčků, nikoliv švih a výbavu Koncem října se v Amata Spring Coutry Club v Thajsku hrálo amatérské mistrovství Asie a Pacifické oblasti. O hřišti samém by se dalo psát dlouho, je skutečné krásné a například ... Na greenu můžete hrát wedží, ale musíte se to naučit Jedno z chování, které v golfu zákonitě vede ke špatným výsledkům, je bezmyšlenkovitá mechanická hra be... Statistiky vyvracejí mýtus, že dřevo 3 je z odpaliště přesnější Mám rád statistiky. V naší post-faktické době jsme totiž vystaveni historicky největšímu přívalu informací, kt... Thorbjørn Olesen: Čtyřicetimetrová rána z bankru Patří k nejtěžším ranám v golfu. A je jasné proč. Každý golfista nejspíš ví, jak písek dokáže zpomalit h... Svobodná rozhodnutí Právě jsme vstoupili do podzimního období, které nabízí nejen krásu přírody oděnou do originálního různobarevn... Recept na vítězství = hrát nudně Jednou z knih, která nejlépe popisuje dekadenci soudobé společnosti, je dílo Neila Postmana „Ubavit se k smrti", kde autor analyzuje sílící potřebu lidí nechat se za každou cenu... Užitečné lekce z Oak Hill Když napíšu, že hřiště Oak Hill Country Club v Rochesteru, kde se hrál letošní major PGA Championship, bylo brutálně obtížné, vyzní to jako zjevné až banální. Podstatně objevněj... Lucas Herbert: Jak zlepšit rolování míčku Stará známá pravda praví, že se o výsledku rozhoduje na greenech, proto se v příspěvku Lucase Herberta podívá...