Jak se Spaceman stal Čechem? Vymyslel jej autor knižní předlohy, Jaroslav Kalfař. Dnes 35letý spisovatel se ve svých 15 letech rozhodl přestěhovat z Prahy do Ameriky, kde žila jeho maminka. A právě zde se zrodil jeho literární debut Spaceman of Bohemia, jenž se dočkal filmového zpracování. Na Berlinale si již odbyl premiéru, Netflix jej pustí první březnový den.
Když se Sandler stal Procházkou
Hlavní hrdina sci-fi díla je Jakub Procházka, který má šanci stát se nejslavnějším mužem planety, jelikož je vyslán na nebezpečnou misi, při níž má prozkoumat podivný oblak ve sluneční soustavě. Výzva je to velká, ovšem možná ještě větší je překonat úzkost ze samoty a stesk po manželce, která zůstala na Zemi. Do hlavní role byl obsazen Adam Sandler, který si však natáčecí dny neodbyl v hollywoodských studiích. Skutečně přicestoval do naší republiky.
Sandlerovo přistání v Česku
V roce 2021 hlavně v barrandovských ateliérech pracoval na snímku, jenž nyní budí zvědavost. I když z originálního názvu knihy zůstal u filmového díla jen výraz Spaceman, jména jsou zachována. Takže ve snímku uslyšíte například Isabellu Rosellini, jak s americkým přízvukem vyslovuje typicky české jméno "Prochadska". A na co ještě můžeme být zvědaví? Třeba na to, jak se Sandler, jehož známe spíš z komediálních rolí, popasuje s celkem seriózní postavou. Než to zjistíte, mrkněte na astronauty s českými kořeny, kteří se do vesmíru doopravdy podívali.
Česká želízka do vesmíru? Remek a Pelčák
Bezpochyby naším nejslavnějším kosmonautem je Vladimír Remek, který si drží status jediného československého kosmonauta ve vesmíru. Je rovněž zajímavé, že se 2. března 1978 stal prvním člověkem z jiné země, než byl Sovětský svaz nebo USA, který se podíval do kosmu. Evropská kosmická agentura jej proto uvádí jako prvního evropského kosmonauta. Na lodi Sojuz 28 tehdy strávil ve vesmíru celkem 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Stačilo však málo a dnes bychom takto zmiňovali Oldřicha Pelčáka. Ten byl členem druhé posádky, nakonec k letu byla vybrána ale ta, kde byl Remek spolu se sovětským velitelem Alexejem Gubarevem.
Cernan i Blaha jsou skoro naši
Kdybychom chtěli pátrat po českých kořenech, zjistíme, že velitel letu Apolla 13 z roku 1970, Jim Lovell, měl dědu, který pocházel z Dolní Lukavice na Přešticku. Proto tehdy na Měsíc letěla i československá vlajka. Prarodiče Eugena Cernana, třetího člověka, který v roce 1966 vstoupil do vesmíru, byli také Čechoslováci. Z matčiny strany pocházeli z české země, z otcovy ze slovenské. A příjmení Johna Blahy napovídá, že i u něj najdeme český původ. Několikanásobný astronaut měl dědu, který byl z Herálce u Humpolce.
Krteček mezi hvězdami
Nejde o žádnou kreslenou epizodu, Milerův Krteček je naším astronautem rekordmanem, protože se do vesmíru podíval hned dvakrát. Na palubu jej přibalil americký astronaut Adrew Feustel, jehož žena Indira Feustel má v maminčině linii české předky a přála si, aby její choť vzal na cestu něco českého. V roce 2011 tak letěla v raketoplánu Endeavour i plyšová hračka vyrobená z nehořlavých materiálů. Aby se Krtek nevznášel v prostoru, byl uchycen na stěně suchým zipem. Let si zopakoval ještě v roce 2018, tehdy letěla trochu větší figurka Krtka. Zemi s Feustlem obkroužil 3 152krát a v kosmu byl 196 dnů a 18 hodin. Dnes jej mají manželé Feustelovi vystaveného doma, kde jim připomíná vesmírné dobrodružství.
Zdroj: iGlanc.cz, Netflix, Český rozhlas, Wikipedia
