Praha - Koaliční poslanci vítají, že vláda ve středu schválila pětici kandidátů do orgánu nezávislé kontroly tajných služeb. Sdělili to dnes ČTK. Opoziční poslanci výběr kritizují a považují ho za politický. Místopředseda ANO Robert Králíček by předpokládal diskusi s opozicí, kandidáty rozhodně nepodpoří. Také poslanci Radovanu Víchovi (SPD) vadí, že kandidáty nenavrhovala i opozice. S pětičlenným nezávislým orgánem počítá legislativa od roku 2018, dosud ale nebyl zejména kvůli přísným požadavkům na členy orgánu obsazen. Na návrh vlády kandidáty volí Poslanecká sněmovna na dobu pěti let.
Šéf komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) uvítal, že bude naplněn zákon. "Stálá komise pro kontrolu činnosti BlS opakovaně vyzývala vlády, aby členy vybraly," napsal Bělobrádek ČTK. Šestici uchazečů schválila v květnu 2021 i předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), mezi kandidáty byli především zaměstnanci ministerstev, ale i prezidentské kanceláře. Návrh poslanci neprojednali.
Vláda ve středu navrhla Sněmovně bývalou soudkyni Ústavního soud Vlastu Formánkovou, bývalou místopředsedkyni Ústavního soudu a poté šéfku Úřadu na ochranu osobních údajů Ivanu Janů, Jana Kudrnu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Dušana Navrátila a bývalého disidenta Františka Stárka, který působil ve zpravodajských službách v letech 1990 až 2007. Člen komise Marek Benda (ODS) ČTK napsal, že jména kandidátů se mu zdají jednotlivě i v souhrnu dobrá. "Jsem rád, že po více než sedmi letech dojde k naplnění zákona prosazeného ještě Sobotkovou vládou," dodal.
Místopředseda komise pro kontrolu BIS Králíček ČTK napsal, že původním záměrem vzniku kontrolního orgánu byly nominace odborníků z bezpečnostní komunity. "Toto jsou však ve většině případů nominace politické," uvedl. Navrátil a Stárek jsou podle něj jasnými kandidáty ODS a Janů lidovců. "Tyto nominace dělají z této komise politický nástroj k získávání informací z živých kauz, a to je velmi nebezpečné," dodal.
Králíček postrádal politickou diskusi s opozicí tak, aby vznikl opravdu odborný orgán, který by eliminoval politizaci zpravodajských služeb. Kritizuje, že vláda bod projednala bez toho, aby ho předem zařadila na program jednání. "Účelem zřejmě bylo zabránit jakékoliv diskusi s opozicí. Jsem z postupu premiéra (Petra) Fialy (ODS) a celé vlády opět zklamán. Rozhodně tyto kandidáty nepodpořím a budeme požadovat zařazení tohoto bodu na jednání Sněmovny a výboru pro bezpečnost," doplnil.
Člen sněmovního výboru pro obranu Vích uvedl, že jde o vládní návrh, který s opozicí nikdo nekonzultoval. "Pokud by měla být kontrola nezávislá, měli by nominanti být zastoupení i jako návrhy z opozice, jinak to není kontrola nezávislá, ale vládní," napsal.
S orgánem nezávislé kontroly počítají předpisy od roku 2018, původní znění však prakticky znemožňovalo ho plně obsadit. Zákon mimo jiné vyžadoval, aby vláda navrhovala Sněmovně na každé místo aspoň dva uchazeče. Požadoval také magisterský titul v oboru právo a prověrku na stupeň přísně tajné. Od poloviny roku 2021 novela vypustila požadavky na právní vzdělání i dvojnásobný počet návrhů.
Aktuální znění zákona počítá s pětičlenným kontrolním orgánem, jehož členy na návrh vlády vybírá na pětileté funkční období Sněmovna. Nikdo nemůže být členem orgánu více než dvakrát za sebou. Členem může být jen český občan starší 40 let, který má prověrku na stupeň přísně tajné. V předchozích třech letech nesmí být příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil.
Kontrolu tajných služeb zajišťují také vláda a Sněmovna, ve které fungují komise pro kontrolu BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) i Vojenského zpravodajství (VZ).
