Člověk versus umělá inteligence. V Česku padl první rozsudek ohledně autorských práv z tvorby AI

Rychlý nástup umělé inteligence z posledních let je nově prací i pro soudy, které musejí rozhodnout, kdo je držitelem autorských práv k obsahu vytvořeným právě AI. Jeden takový rozsudek, který má potenciál ovlivnit rozhodování v dalších podobných případech, padl nyní v Česku. 

Zadáte umělé inteligenci pokyny k vytvoření obrázku, který následně pošlete klientovi. Ten si jej umístí na své internetové stránky... a spor je na světě. Právě takový případ nyní rozhodoval Městský soud v Praze, který se zabýval tím, kdo je vlastníkem autorských práv u obsahu, jenž vytvořila umělá inteligence. 

Soud dospěl k tomu, že to může být pouze živý člověk – a nikoliv umělá inteligence či počítačový program. Jinými slovy, kdokoliv vytvoří prostřednictvím umělé inteligence jakýkoliv obsah, nemůže se k němu domáhat autorských práv. A to jak v případě samotného výsledku, tedy například obrázku, tak i v případě takzvaného „promptu“. 

„Soud konstatuje, že obrázek vytvořený umělou inteligencí nepředstavuje autorské dílo podle § 2 Autorského zákona, neboť nesplňuje pojmové znaky autorského díla. Nejedná se o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby – autora,“ uvedl soud ve svém rozsudku, který má potenciál stát se vzorem pro posuzování podobných případů. 

Soud se v rozsudku, na který upozornila advokátka Petra Dolejšová, vyjádřil i k promptu – tedy k lidskému zadání práce pro umělou inteligenci. „Co se týče samotného zadání, které údajně mělo být podkladem pro následný obrázek vytvořený umělou inteligencí, lze hovořit o námětu díla či eventuálně myšlence, které však samy o sobě nejsou autorským dílem dle. § 2 odst. 6 autorského zákona,“ doplnil soudce. 

S rozhodnutím soudu, že výtvor umělé inteligence nelze považovat za autorské dílo, se ztotožňuje i advokátní koncipient z V4 Group Jan Chiotellis. 

„I kdybychom hypoteticky připustili, že by výstupem AI mohlo být autorské dílo, kdo pak bude jeho autorem? Autorství samotné platformy je vyloučeno, neboť autorem může být pouze fyzická osoba. V tomto případě nelze uvažovat ani o tom, že by zaměstnanci AI platformy byli autory zaměstnaneckého díla, jelikož ti pouze vytvořili samotnou platformu, ale nikoliv samotný výstup z AI,“ říká Chiotellis.

Komplikovanější situace však podle experta V4 Group nastává v případě, že výstup umělé inteligence slouží jen jako předloha k finálnímu autorskému dílu, respektive když finální dílo vznikne kombinací umělé inteligence a práce fyzické osoby. 

„Odlišným případem zase může být taková kombinace, kdy zásah autora do výtvoru AI je tak zásadní, že naplní požadavky zákona na vznik díla a vznik autorství. Ovšem i v tomto případě bude možná diskuse o tom, zda budou autorským dílem veškeré nebo jen některé prvky tohoto kombinovaného díla s tím, že některé prvky chráněny nebudou,“ podotýká Chiotellis.

Umělá inteligence může mít dopad i na lidská práva. „Proto je třeba jí nastavit jasné mantinely,“ říká Monika Hanych, která o regulaci AI vyjednává v Radě Evropy

Příští volby už budou pod taktovkou AI: „Obávám se vlny deepfake videí, Prchala ale zatím ChatGPT nenahradí,“ říká marketér Bruna

sinfin.digital