Na Frodlově příchodu klub vystavěl marketing celého léta. Hbitý gólman se měl stát klíčovým mužem Energie a dotáhnout ho co nejdál. Oporou se stal, ale výsledky se v průběhu základní části výrazně proměnily, a tak je mužstvo v klidu, že odrazilo atak Mladé Boleslavi. Nehrát ani předkolo totiž nebyl tak nereálný scénář. Chybělo poměrně málo. „To by byl snad nějaký rekord,“ ušklíbne se Dominik Frodl.
Jasně že i on ví, jak mizerné výsledky Karlovy Vary vykazují. Dlouho chyběla série výher, ale také nezdarů. Těch s příchodem nového roku výrazně přibylo, a tak mezi porážkami těch několik málo výher působí dost nicotně. Skoro se ztrácí. Jistotu tým získal domácí výhrou nad Spartou. Právě na druhý nejlepší celek dlouhodobé fáze sezony se Energii daří. Porazila ho třikrát ze čtyř pokusů. Důkaz kvality? Podle Frodla ano. „Chceme do čtvrtfinále, pak to bude poměrně dobrá sezona,“ hlásí sedmadvacetiletý brankář.
Hodně se vám ulevilo postupem do předkola?
Hodně, určitě hodně. To by byl snad nějaký rekord, kdybychom projeli ten náskok, co jsme měli.
McCormacka z Hradce dopingový trest nevyhnal, podepsal novou smlouvu |
Složitě jste kousali, že jste Boleslavi dali ještě čuchnout?
Nebylo to lehké. Každá série porážek je těžká. A my ji tedy měli pořádnou. Boleslav začala hrát skvělý hokej, vyhrávala a my jsme stále koukali, jak nás stahují. Jsem rád, že jsme předkolo urvali.
Jak vyladění jdete do předkola?
Sám nevím. Systém extraligy je tak nastavený, že stále hrajeme. Vyzní to blbě, ale jedenáctý a dvanáctý tým soutěže v play off podle mě nemá co dělat. Protože až na jeden tým hrají všichni. Paradoxně právě týmy zespoda pak jdou na tým, který třeba o bod neudělá tu čtyřku a mají skoro výhodu. Hodně se pak favorité v těch sériích trápí.
Řešili jste soupeře?
Vůbec. Měli jsme svých problémů dost. Extraliga je strašně vyrovnaná a je jedno, na koho tým narazí. My se určitě porveme co nejvíc a budeme chtít postoupit.
Před sezonou bylo cílem čtvrtfinále. Stále to platí?
Díky tomu systému máme stále šanci čtvrtfinále uhrát, takže cíl platí a zůstává stejný. Půjdeme si za tím. Je to sice klišé, ale začíná se od nuly. Věřím, že náš tým kvalitu na čtvrtfinále má. Kdybychom ji neměli, těžko bychom doma porazili Spartu 5:1. Budeme kousat. (úsměv)
Čemu přisuzujete ten výsledkový propad v základní části?
Nedokážu říct. První čtvrtinu, možná polovinu jsme hráli, co jsme měli v plánu. Pak to šlo do kopru. Sezona ale nekončí a my ji chceme udělat úspěšnou.
Samotnému se vám honí hlavou jaké důvody?
Vůbec nevím, samozřejmě jsem nad tím taky přemýšlel. Ale zkrátka to tak je. Je důležité říct, že extraliga je obrovsky vyrovnaná soutěž a není jednoduché sbírat body ve velkém.
Pro dvanácté místo jste do Karlových Varů nešel, hodně vás série porážek deptá?
Radost z toho nemám, jasně že ne. Hokej se nehraje proto, abys byl dole a plácal se u dna tabulky. To nikdo nechce. Ale my teď musíme koukat na předkolo a snažit se ho vyhrát a sezonu zachránit.
Vám osobně se ale daří, aspoň statistiky vás těší?
Kolikrát se gólman, já konkrétně, utěšuje tím, že chytá dobře a podobně. Kdo říká, že nekouká na svoje statistiky, tak kecá. (úsměv) Každý chce mít ta nejlepší čísla.
Porce zápasů je obrovská. Proto jste do Karlových Varů šel?
Každý chce chytat co nejvíc. Neznám hráče, který by chtěl vysedávat na střídačce. Jsou dvě věci, které v hokeji platí pro všechny: každý chce hrát a vyhrávat. Dvě jistoty, které platí pro všechny a všude. Takže jsem neskutečně rád, kolik toho chytám. Po loňské sezoně, kdy jsem byl zraněný a pak jsem se střídal s Willdou (brankář Pardubic Will) mi tohle vyhovuje, a proto jsem tady, abych chytal.
Už při příchodu byla dohoda, že zápasů bude tolik?
Nějaká dohoda byla, ale vždy se počet zápasů odvíjí od formy. Byl jsem si vědom, že jsem přišel jako jednička a že mám být lídrem týmu. Jsem za to strašně rád. Ještě pozvednout umístění týmu, tedy postoupit do čtvrtfinále a nebude to špatná sezona.
Debaty o národním týmu jste vnímal?
Samozřejmě o tom vím, slyšel jsem je. Ale co na to mám říct… Můžu jedině chytat co nejlépe a věřím, že se to jednou povede. Víc pro pozvánku udělat nemůžu.
Necítil jste, že alespoň jedna akce mohla vyjít?
Opakuji, jedině výkony se můžu dostat do nároďáku, víc ve svých rukách nemám. (úsměv) Člověk chce hrát v národním týmu, je to obrovská čest. Ale já se nijak nezabývám tím, zda pozvánku dostanu nebo ne. Chytám, abych pomohl týmu, a zahrát si v reprezentaci může být jen odměna.
