„Nám nikdo nic neřekl. Dozvěděli jsme se to z rádia,“ tvrdili někteří. Mají obavy, aby se nestali odkladištěm pacientů FN. „Pan ředitel ode mě dostal danajský dar, požádal jsem ho, aby tyto lázně patřily pod něj a aby tak, jako pracuje tady, pracoval i v těchto lázních,“ uvedl minulý čtvrtek v Plzni ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 na adresu ředitele Fakultní nemocnice v Plzni (FN) Václava Šimánka.

Upřesnil, že chce, aby se Janov posunul dopředu a aby se modernizoval. „Na to potřebuji špičkové manažery a těch mám málo,“ nastínil Válek s tím, že proto hodlá využít týmu z FN. „Chyba není na straně vedení léčebny Janov, protože ta nemůže mít manažersky tak zdatný tým, jako je ve FN,“ sdělil Válek a ocenil, že v Janově pracují špičkoví odborníci.

Jako příklad podobného převzetí se šťastným koncem uvedl kroměřížskou psychiatrickou nemocnici. Tam totiž v roce 2023 dalo výpověď 20 lékařů a nemocnice byla před kolapsem. Nakonec její ředitel odstoupil a zařízení převzala Fakultní nemocnice Olomouc. Válek poznamenal, že ředitel nemocnici převzít nechtěl, ale nakonec svolil. „Z nemocnice, která byla v minusu a kde byly velmi špatně nastavené smlouvy, se stala moderní nemocnice, která má 200 milionů na účtu, nemocnice, kde začnou stavět nové pavilony, která má perfektně nastavené smlouvy jako ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ přiblížil Válek.

Úkoly od ministra se snažíme splnit

Léčebna Janov sice před kolapsem není, ale jisté je, že v Plzni to měl Válek jednodušší než v Olomouci, protože Šimánek návrhu ministra nevzdoroval. „Když dostaneme od ministra úkol, snažíme se ho splnit,“ uvedl.

Jisté zřejmě bude i to, že by se léčebna Janov nemusela mít pod fakultní nemocnicí špatně. Její rozpočet by se měl totiž letos ve srovnání s rokem 2019 zvednout na Šimánkem odhadovaných 11 miliard korun. „Oproti loňsku je to asi o půl miliardy korun víc,“ uvedl ředitel.

Ředitel a primář janovského zařízení Roman Mudra v pátek sdělil, že oficiálně o převzetí fakultní nemocnicí nic neví, dověděl se to prý ze zpráv. „O nějaké formě spolupráce se uvažovalo, ale jak přesně to bude, to si myslím, že asi není úplně rozhodnuté,“ sdělil šéf léčebny.

Připustil, že spojení s FN asi špatný nápad není, protože se dá ušetřit třeba společným nákupem léků a dalších věcí. „Napojení na různé systémy fakultní nemocnice by určitě výhoda také byla,“ dodal.

Šimánek uvedl, že po domluvě s ministrem Válkem bude mít FN ve správě léčebnu v Janově. „Jako velký strategický partner, který má spoustu už zaběhlých procesů, je hodláme převést i do léčebny Janov. Uděláme vše pro to, aby tam byl spokojený nejen personál, ale i pacienti,“ uvedl Šimánek s tím, že se v Janově bude snažit zlepšit úroveň a kvalitu péče.

Ve FN Plzeň je lůžek na plicní klinice málo

Že by spojení FN a léčebny Janov mohlo mít výhody, si myslí i emeritní přednosta plicní kliniky FN Plzeň Miloš Pešek. Připomněl, že lůžek na plicní klinice je málo, a kdyby se dala využít i lůžka v Janově, byla by to pro kliniku výhoda. „Jen doufám, že se nestaneme odkladištěm pacientů nebo spíš LDNkou fakultní nemocnice,“ poznamenala jedna z pracovnic středního managementu janovského zařízení. Mudra sdělil, že se bude zasazovat o to, aby janovské zařízení fungovalo dál hlavně pro plicní pacienty.

I sociální lůžka jsou zde ale dlouhodobě realitou. Na webu léčebny je uvedeno, že od roku 2007 je v zařízení v provozu 20 sociálních lůžek, která jsou určena nemocným, kteří již nepotřebují pravidelnou každodenní lékařskou péči a bylo by je možné léčit dále ambulantně v domácím prostředí, ale nejsou sami ani s pomocí rodiny nebo dalších blízkých osob schopni zajistit svoje základní potřeby. Na webu se dále píše, že vzhledem k zájmu o tyto služby byl počet sociálních lůžek postupně zvyšován na čtyřicet.

Mudra doplnil, že léčebna ošetřuje pacienty nejen z Plzeňského, ale i ze Středočeského kraje a přijíždějí i nemocní z větší dálky. Většinu pacientů tvoří ti s tuberkulózou, kterých podle Peška v poslední době přibývá, s chronickou obstrukční plicní nemocí neboli CHOPN a s nádory plic.