agorafobie příznaky

Agorafobie: Strach, který vám nedovolí vyjít z domu

Psychická pohoda
Všichni se více či méně setkáváme se strachem v různých situacích. Každý z nás se něčeho bojí. Někdo má strach z výšek, jiný se bojí pavouků nebo třeba zažívá úzkost pokaždé, když jde do ordinace lékaře. Občas nás ale strach přerůstá a znemožňuje každodenní fungování. Příkladem může být fobie zvaná agorafobie. Jak se projevuje a jak se s ní vypořádat?

Slyšeli jste někdy o agorafobii? Její název se skládá se z řeckých pojmů fobos – strach a agora – tržiště. Spolu se sociální fobií a dalšími specifickými fobiemi se řadí mezi fobické úzkostné poruchy.

Co je agorafobie

Tato úzkostná porucha se projevuje strachem z míst nebo situací, odkud je obtížný únik, což jsou typicky uzavřené prostory, například vlaky, letadla či kina, ale vyskytuje se i ve frontách nebo naopak na velkých otevřených prostranstvích, jako jsou louky nebo pole.

V těchto místech trpí člověk úzkostí a má strach, že v případě, že omdlí nebo se něco stane, nebude moct z místa rychle uniknout nebo se k němu nedostane potřebná pomoc.1 Agorafobie je dvakrát až třikrát častější u žen než u mužů a podle odhadů jí trpí 2,3 % obyvatelstva.2

Víte, že je agorafobie považována za jednu ze závažnějších fobií? Je nebezpečná tím, že se člověk izoluje od svého okolí, jak popisuje psycholog Michal Bača: „Nejčastějším chováním člověka trpícího agorafobií je, že se izoluje a nevchází do prostor, ze kterých má strach. Pokud se neléčí, může se lehce stát, že časem nebude schopný vyjít ze svého pokoje a bude odkázaný na péči druhých.“


Kde se bere strach?

Ústředním centrem strachu v mozku je amygdala, která funguje jako paměťová banka. Jsou v ní uloženy veškeré naše emoce či obavy. Amygdala rozhoduje, jestli nové zážitky představují ohrožení. Reakce na nové události je tedy daná – vzorce chování jsou zafixovány v amygdale, která reaguje buď zbystřením pozornosti, spuštěním ochranných reflexů, nebo naopak vyhodnotí, že je situace bezpečná a člověku nehrozí žádné nebezpečí.3


Projevy a příznaky agorafobie

Jak se agorafobie dále projevuje? Charakteristickým znakem je strach z:
- cestování,
- otevřených prostor,
- přeplněných prostor,
- dopravních prostředků,
- opuštění domova.

Strach se začíná rozvíjet v situaci, kdy si dotyčný uvědomí, že se vzdaluje od bezpečného místa. Narůstá v případě, kdy se dostane na místo, ze kterého je obtížný rychlý únik nebo by únik vyvolal pozornost ostatních (typicky opuštění prostředního sedadla v divadle).4

agorafobie a panická porucha

Lidé trpící agorafobií předpokládají, že pokud ze situací nebo míst, jichž se obávají, včas neuniknou, stane se jim nějaká katastrofa – omdlí, zkolabují nebo se přestanou ovládat. Když se do takové situace dostanou, průvodními projevy jejich stresu a strachu bývá:
- bušení srdce,
- pocení,
- návaly horka,
- závratě,
- ztížené dýchání,
- případně jiné tělesné projevy.

Pokud se agorafobie neřeší, může dojít k rozvoji deprese, partnerských problémů nebo ztrátě zaměstnání.

Vznik agorafobie

Ne vždy se dá přesně určit, proč agorafobie vzniká. Stejně jako u mnoha dalších psychických poruch se jedná o mix nejrůznějších faktorů. Na rozvoj onemocnění má podle vědců vliv genetika, dvě třetiny případů mají příbuzné se stejným onemocněním. U příbuzných prvního stupně je tedy riziko vzniku agorafobie 3-4krát vyšší než u běžné populace.5 Vliv má pravděpodobně i výchova, zejména vystavení opuštění v dětství nebo naopak přehnaná závislost na rodičích. Nemoc obvykle začíná stresující událostí, třeba koncem vztahu, ztrátou práce nebo úmrtím v rodině.

Agorafobie se častěji vyskytuje u lidí trpících Parkinsonovou chorobou, roztroušenou sklerózou nebo chronickými střevními záněty (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida). Vyskytuje se také častěji u závislých na alkoholu a drogách.

Agorafobie a panická porucha

Agorafobie se většinou objevuje v souvislosti s panickou poruchou, na kterou často navazuje. Ve většině případů je právě panická porucha primárním problémem a agorafobie vzniká až druhotně. Panická porucha se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle a bez zjevné bezprostřední příčiny. Je doprovázena silnými fyzickými příznaky (např. pocením, třesem, bolestí svalů), které se ve velké míře podobají příznakům srdečního infarktu. Jak člověk jednou zažije panickou ataku v nějakém konkrétním prostředí (např. v nákupním centru, v autobuse apod.) a zopakuje se to několikrát, tak má následně tendence se inkriminovaným místům raději vyhýbat.

Léčba agorafobie

Největším nebezpečím agorafobie je riziko sebevraždy. Pro léčbu je naprosto klíčové vyhledat odborníka. „Neznám lidi, kteří by agorafobii zvládli sami. Neléčení této úzkostné poruchy může vést k rozvinutí dalších problémů v oblasti duševních poruch,“ upozorňuje Michal Bača a také zmiňuje možnost rozvinutí jiných úzkostných poruch nebo deprese.

Nemoc značně komplikuje a ovlivňuje každodenní život, může být ale úspěšně léčena. Myslete na to, že je nutné se se svým problémem svěřit psychologovi či psychiatrovi, popřípadě svému praktickému lékaři, který rozhodne o další léčbě. „Mnozí si pomáhají správně indikovanými léky a efektivně pomáhá také terapie, například kognitivně-behaviorální,“ vyjmenovává psycholog možnosti léčby agorafobie.

Při řešení problému se často využívá takzvaná expoziční léčba. Pacient je při ní povzbuzován, aby připravený vstupoval do situací, ze kterých má strach, dokázal přitom zklidnit tělesné příznaky a uměl efektivně pracovat s různými katastrofizujícími myšlenkami. Až u 70 % pacientů vede tato léčba ke zlepšení až vymizení agorafobie.6 Jako doplněk se používají dnes nejčastěji předepisovaná antidepresiva III. generace podobně jako u deprese a dalších úzkostných stavů.

Mgr. Michal Bača

Vystudoval psychologii na Trnavské univerzitě. První zkušenosti s psychoterapií získal v resocializačním centru Retest v Bratislavě, které se zaměřovalo na léčbu drogových závislostí. Působil v několika společnostech a organizacích, kde vedl týmy rozvoje zaměstnanců. Kromě standardního vzdělávání se věnoval především rozvoji firemní kultury, leadershipu a talentu. Po 20 letech zkušeností v korporátu se opět vrátil k individuální psychologické praxi. Absolvoval výcvikový kurz v logoterapii a vzdělává se v kognitivně-behaviorální psychoterapii.

Zdroje:

  1. https://is.muni.cz/el/phil/podzim2018/PSMA002/um/Agorafobie_prezentace.pdf?kod=IMK015;lang=cs
  2. https://is.muni.cz/el/phil/podzim2020/PSMA002/104179208/Uzkostne_poruchy_IS.pdf
  3. https://psych.fnplzen.cz/sites/users/psych/Panicka_porucha.pdf
  4. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/agoraphobia/symptoms-causes/syc-20355987
  5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2864687/
  6. https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2012/04/08.pdf

Foto: Shutterstock.com

Prémiový článek

Čtěte dál ZDARMA!

Stačí jednoduchá bezplatná registrace vaší
e-mailové adresy a získáte přístup ke kompletnímu obsahu webu. Po přihlášení budete získávat body a za ně čerpat další výhody – slevy na pojištění UNIQA a služby a zboží našich partnerů.
Registrovat se zdarma