Michal Kocourek se již věkem blíží k šedesátce a malého Menšíka byste v něm už jen těžko našli. Dnes se někdejší dětská filmová hvězda živí jako producent, V Praze provozuje Divadlo v Rytířské, Divadlo Kalich, Divadlo Palace a letní scénu v Mahlerových sadech. A Kalich se celou dobu své existence, což je dnes už přes pětadvacet let, obešel bez jakýchkoliv dotací.
“Jsme hrdí, že jsme dokázali vybudovat divadlo a provozovat ho bez podpory od města či státu. A přijde nám důležité, aby se i diváci dozvěděli, že nepobíráme žádné dotace, nečerpáme granty a že je tedy jakožto daňové poplatníky skutečně nestojíme víc než jen cenu zakoupené vstupenky. Myslím, že bylo na čase to takhle jasně pojmenovat,” odpovídá na otázku Reflexu Kocourek, proč je slogan “bez dotací” často vidět i na plakátech divadla.
Divadlo Kalich, které založil Kocourek v roce 1999 se dlouhodobě řadí mezi nejnavštěvovanější soukromé scény v České republice. Jak činoherní, tak muzikálové inscenace se u návštěvníků divadla těší velké oblibě, a i na kulturním poli obstává s dobrou kritikou.
Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí
Když divadlo před pár lety “sfouklo” dvacet svíček na dortu, Kocourek neskrýval radost a prozradil, že oslavy určitě proběhnou. “Když nám bude dál štěstí přát, určitě to oslavíme. Plánů máme hodně: kromě obnovené premiéry Plný kapsy šutrů s Radkem Holubem a Mirkem Vladykou chystáme Moliérova Lakomce s Pavlem Zedníčkem a Lásky v přímém přenosu s Petrem Čtvrtníčkem a Davidem Suchařípou,” prozradil v rozhovoru pro novinky.cz a dodal, že věří v Coelhovu teorii.
“V knize Alchymista říká: Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit,” vysvětluje Kocourek filozofii oblíbeného brazilského spisovatele. Je vidět, že v jeho případě to skutečně funguje, když se pro něco rozhodne, jde do toho naplno a věří, že se to podaří. Divadlo Kalich v podstatě může za to, že prodal svou sbírku angličáků.
„Když se pro něco nadchnu, jsem ochoten obětovat prakticky cokoliv. Tehdy jsem na černých burzách navíc rozprodal i svou sbírku elpíček nebo jezdil jako černý taxikář. V roce 1985 tu nebyly žádné instituce, které by nám půjčily peníze na podnikání,“ popisuje pro Aha! tehdejší nelehkou situaci v soukromém byznysu.
Hrát už nechtěl, pak přijal nabídku od Arichteva
Podnikání ho bavilo, a tak založil agenturu Interkoncerts, která sem “dovážela” zahraniční umělce. Pro Čechoslováky to tehdy bylo něco. Jako úspěšný byznysman tedy neměl žádnou potřebu se k herectví vracet. “Vést divadlo je dost vyčerpávající, práce v něm se nedá ošidit, a představa, že bych se šel po dvanácti hodinách strávených v kanceláři ještě převléknout do kostýmu, je pro mě přímo šílená,“ uvedl pro deník Blesk Kocourek, aby posléze přijal nabídku režiséra Bisera Arichteva na roli majitele advokátní kanceláře v seriálu vysílaném na TV Nova O mě se neboj.
„Pan režisér mi poslal e-mail, že by mi rád nabídl roli v připravovaném seriálu, ale že se někde dočetl, že se k herectví už nehodlám vracet. Tak prý jestli nechci změnit názor. Začalo mi to vrtat hlavou, vzal jsem si čas na rozmyšlenou, a nakonec jsem do toho šel.”
Kocourek se před kamerou objevil po nesmírně dlouhé době. Populární sci-fi komedie Což takhle dát si špenát, kde si zahrál spolu s Vladimírem Menšíkem, se natáčela v roce 1977. Poté si zahrál ještě ve filmech Tankový prapor nebo Copak je to za vojáka.
Jestli bylo kývnutí na nabídku Arichteva jen výjimkou se teprve ukáže. Kocourek má práce dost se svými divadly. Navíc si potřebuje nechat také nějaký čas na své koníčky, mezi které patří řezbářství, hory a rodina. “Je to můj osobní únik z hektického pracovního kolotoče. Pokud můžu být někde v lese nebo v horách, jsem šťastný, je to blahodárná čistá voda,” zasní se o jedné ze svých zálib Kocourek.
K řezbářství si našel cestu během koronavirové pandemie, dokonce má na své zahradě strom života, který znázorňuje jeho rodinu. Na tu úspěšný producent a ředitel nedá dopustit, i když přiznává, že vnoučata vždy rád vrátí rodičům. “Jako dědeček se tedy vůbec necítím. Vnoučata se ženou milujeme, ale výhoda je v tom, že vnoučátka přijedou, zablbnou si, vy je zase vrazíte zpátky mamince a je klid. Už je to náročné,“ vypráví se smíchem.
Zdroje: blesk.cz, idnes.cz, ahaonline.cz, reflex.cz, novinky.cz
