Spolehlivá pravá ruka prezidenta Háchy. Jiří Havelka byl přednosta kanceláře, spojka s odbojáři i ‚zrádce‘

Válečný prezident Emil Hácha – a přednosta jeho kanceláře Jiří Havelka. Jeden jako veřejná tvář nejvyšší české politiky ve složité době, druhý v zákulisí jako prezidentův nejbližší spolupracovník. Zatímco Hácha několik týdnů po konci války umírá, o dvacet let mladší Havelka bude žít s cejchem „zrádce“, i když jej soud všech obvinění zprostí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Havelka, přednosta kanceláře prezidenta Emila Háchy

Jiří Havelka, přednosta kanceláře prezidenta Emila Háchy | Zdroj: ČTK

Emil Hácha se s Havelkou (narozen 1892) seznámí ještě coby prezident Nejvyššího správního soudu. Jazykově nadaný právník Havelka se během let stane Háchovým nejbližším spolupracovníkem a v podstatě i důvěrníkem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Havelka, spolehlivá „pravá ruka“ prezidenta Háchy

Politika se do jejich života promítne v létě 1938, kdy se podílejí na práci expertní komise, zřízené vládou za účelem podání právního posudku požadavku sudetských Němců.

Doba ale chvátá dál, koncem listopadu 1938 je Hácha zvolen prezidentem, Havelka je v prosinci jmenován přednostou kanceláře prezidenta a ministrem bez portefeuille v nové vládě Rudolfa Berana. Obě funkce mu zůstanou i po 15. březnu 1939, kdy Čechy a Moravu obsadí nacisté.

Havelka se v těžké době prvních let protektorátu stane oporou prezidenta Háchy při mnoha jednáních s představiteli nacistické okupační správy. Pomáhá Háchovi formulovat německy psané právní intervence, je spojkou mezi Háchou a členem odboje, protektorátním premiérem Aloisem Eliášem.

Národní spolehlivost

Všemi možnými prostředky se snažili hájit autonomní postavení protektorátu, čelili germanizaci, stavěli se proti pronásledování českého obyvatelstva, přimlouvali se za zatčené.

To vše do jara 1941, kdy byl Havelka na přímý zásah německého státního tajemníka Karla Hermanna Franka odstraněn ze všech politických funkcí.

Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce. Nemůžeme s ním srovnávat Emila Háchu

Číst článek

V den příchodu Reinharda Heydricha do Prahy byl Havelka zatčen a podle nacistických plánů měl být postaven před soud a obžalován z velezrady. Po mnoha Háchových intervencích byl propuštěn do domácího vězení, které trvá až do konce války. I tak se Havelkovi podařilo být ve styku s odbojem.

Po válce byl ale pro změnu zatčen československými úřady, obviněn z kolaborace s nacisty a dva roky držen ve vazbě. V dubnu 1947 jej soud zprostil všech podezření a byla uznána jeho národní spolehlivost i odbojové zásluhy.

Komunisty ovládaný režim po únoru 1948 ale neumožnil Havelkovi návrat a uplatnění v justici, byl vystěhován z bytu do domku v Hostomicích a přivydělával si k nízkému důchodu soukromou výukou jazyků. Napsal také rozsáhlé paměti, které jsou obhajobou jeho počínání v letech 1939 až 1941; poprvé mohly vyjít až v roce 2015. Jiří Havelka zemřel v červnu 1964.

O jeho životě a o jeho úloze v březnu 1939 hovoří v pořadu Portréty historik Michal Pehr. Poslechněte si celou nahrávku v úvodu článku.

David Hertl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme