Recenze Azul – mistři cechu pokrývačů

Abstraktně logická mozaiková desková hra Azul není na světovém trhu žádnou novinkou. Ba naopak je to dodnes velmi oblíbená a úspěšná série chytrých logických titulů, jež se táhne již od roku 2017, kdy vyšel úvodní díl Azul. Autorem Azulu je známý německý designér Michael Kiesling, pro něhož je dnes již sedmidílná řada Azul jeho životním dílem, největší značkou na jaké kdy pracoval a nejúspěšnější deskovkou. Naposled v roce 2022 řadu Azul završila čokoládová varianta Azul: Mistři čokolády, kterou k nám podobně jako řadu dalších dílů Azul dovezl a počeštil Mindok. Jelikož se mateřské vydavatelství Azulu, kanadské Plan B Games, dostalo pod křídla obřího producenta Asmodee, jehož u nás zastupuje Blackfire Entertainment, nově najdete české verze azulů právě pod vydavatelstvím Blackfire a nikoli Mindok.

To jen na vysvětlenou, ale vraťme se na úplný začátek k úvodnímu titulu Azul, s nímž to všechno začalo a kterýžto Blackfire v obnovené české premiéře nabídl ze série jako první kus. Azul jako přístupná rodinná hra v roce 2018 získala prestižní cenu Spiel des jahres, a to vcelku zaslouženě, protože nabízí nepříliš náročná pravidla, pěkný herní materiál, krátké seance odehrané do pětačtyřiceti minut a díky komunitě i několik funkčních sólových režimů (hra je ofiko pro 2-4 hráče). Partie jsou připravené i sklizené coby dup a já hlavně oceňuji funkční insert s plastovou vložkou v nepříliš objemné bedýnce! Jakkoli si dnes můžete v češtině i v angličtině vybrat z mnoha dílů a verzí azulů, vězte, že vedle nejnovějšího titulu Azul: Mistři čokolády je ten prapůvodní Azul nejvýše hodnocený.

Origoš Azul je oceňovaný hlavně proto, že ty následující produkty již jen rozvádějí stále stejný koncept tvorby mozaik, jaké představil první Azul v tom roce 2017. Já za posledních šest let hrál takřka všechny díly, zatímco nyní mám před sebou novou českou edici toho původního, jaký jsem si kdysi jako první z řady koupil. O úplně nejhezčím dějství nemám pochyb. Tím je Azul: Vitráže Sintry z roku 2018, protože jen ten má nejkrásnější průhledné a barevné plastové dlaždičky, jaké vypadají jako ovocné bonbóny. Nejzajímavější je ale ten původní a ve světle následujících pastelově vybarvených dílů snad i trochu výtvarně nevýrazný Azul. Asi byste netipovali, jak může být uvnitř luxusní deskovka za tisícovku. A právě takový originální Azul je.

Ostatně o jeho pověsti jasně svědčí fakt, že ho Blackfire u nás klidně vydal znovu, i když je tato hra na našem trhu dokonale etablovaná a dá se říci, že za tu dobu ten kdo ji chtěl, tak ji už nejspíše dávno má. Ale i tak jí nový vydavatel věří a já se mu nedivím. Už jen vrchní bedýnka s mozaikou vypadá v regálu prémiově. Pravidla jsou tak krátká, že jim stačí jen čtyři stránky rozkládací brožury bez sešití. Jako mistři obkladači si na své hráčské desce stavíte mozaiku tak, abyste za ní v průběhu i na konci partie dostávali co nejvíce vítězných bodů. Podle počtu hráčů máte na výběr z pěti až devíti výloh s novými dlaždičkami uprostřed stolu. To jsou ta vzorovaná kolečka s dlaždičkami rozmístěná dokola, jaké vidíte na obrázku vlevo dole.

Jak to tak v podobných titulech bývá, vše je tady svázané striktními pravidly, takže si často nemůžete vzít jen tolik dlaždic, kolik potřebujete. Vždy si totiž můžete nabrat mozaikový matroš jen jedné barvy, a to právě buď z jedné z výloh, nebo z odkládací plochy uprostřed. Do ní házíte přebytečné dlaždice jiných barev, než jste si z výlohy vybrali. Své vybrané dlažky si ukládáte do takového meziskládku, než je pak v další fázi tahu „napatláte maltou” a nahodíte do své mozaiky. A zase to není tak triviální. Dlažky musí být v každé řadě jen stejné barvy, takže jak jednou do přípravné řady hodíte černý dílek, všechny vedle něj musí být také černé. To značí, že jinam již černé dlažky nesmíte připravit.

Jinými slovy každá z vašich přípravných řad v meziskládku dlaždiček (řady mají jedno až pět políček) pojme jinou barvu tohoto stavebního materiálu. Jakmile skončí fáze uskladnění dlaždiček, jdete jako obkladači konečně tvořit! Berou se pouze kompletně zaplněné přípravné řady ve vašem skládku. Z nichž od shora ale posunete vždy jen jedinou dlažku z každé řady po linii vpravo do tabulky své mozaiky. A to jen takové, jaké se hodí na stejně barevná políčka ve stejné řadě! Jak vidno z obrázků, i když můžete mít ve svém skládku třeba až pět modrých dlaždic, stejně do vedlejší řady můžete umístit jedinou. Ostatní dlažky naštěstí odhodíte alespoň bez postihu jako nepotřebné. Dlažky umístěné na mozaiku ihned v tom samém kole ještě obodujete. Za samostatně nalepenou, jaká nesousedí se žádnou další, je jeden bodík.

Jenže pokud nově nalepená dlažka sousedí s řadou či sloupcem jiných dlaždic, za každou takovou dlažku v sérii získáte také bodík, což už je lepší odměna. Na druhou stranu vám do bodování hází vidle dlažky, jaké jste si na začátku tahu z výlohy museli vzít a nedokázali jste je umístit do svého skládku. Další větší porci bodů můžete za strategické umisťování dlažek do vaší mozaiky získat i na konci hry. Stačí jen maličkost: kompletně dokončit vodorovnou řadu či celý sloupeček na mozaice. A největší příděl je za umístění pětice dlažek stejné barvy do mozaiky. Azul je tak přesně ta hra, kdy má triviální pravidla a jednoduše pochopitelné mechaniky, ale stát se v ní mistrem a dokonale mozaikovat, to už chce fakt velkého fištróna i pořádnou porci štěstí!

Je v partiích naprosto běžné, že těsně před vámi vám konkurenční obkladač vybrakuje přesně tu výlohu, jakou nutně potřebujete do své skládanky a zůstanou vám jen střepy, které se nikam nehodí a za něž přijdete o bodíky. A stává se to klidně několikrát za sebou, byť máte stále možnost vzít si jako první nedodělky ze středu stolu a získat tím dlažku prvního hráče pro další kolo. Azul je tak až geniálně jednoduchá stolovka, jíž ale není vůbec lehké ovládnout. Jenom musíte počítat s tím, že se jako mnoho jiných abstrakcí docela rychle ohraje a zvolené téma výstavby mozaikové stěny na dvoře portugalského krále z ní samozřejmě nijak nečiší. Dle mého soudu ale Azul spolu se Sagradou (tu řadím ještě krapet výš) patří mezi ty nejlepší abstraktní hry na trhu a není náhodou, že úspěšně vaří hlavy a tříští dlaždičky hráčům již takřka sedm let.

Hodnocení GamesBlogu: 9/10

Verze a varianty Azul:

Kromě originální edice má první Azul ještě několik dalších podob. Jednak je to nejnovější varianta Azul: Mistři čokolády ještě od Mindoku s dílky nikoli jako keramickými dlaždičkami, nýbrž ve formě čokoládových tabulek. Od Mindoku pochází také menší cestovní edice Azul Mini a k originálnímu Azulu si můžete dokoupit menší rozšíření Azul: křišťálová mozaika, jenž dovezl již Blackfire. To vřele doporučuji, protože přidává nové a náročnější hráčské desky, čímž Azul získá na větší rozmanitosti. A v neposlední řadě obsahuje průhledné 3D překryty hráčských desek, takže vám na nich dlaždičky perfektně zapadnou a drží.