Prozkoumáváme, jak lhaní ovlivňuje naše chování a proč je odhalení lháře větší výzvou, než se zdá. Co k tématu říkají odborníci?
„Debaty o etice lhaní a klamání druhých v rámci filozofie se obvykle dělí na dva základní typy otázek. První skupina otázek se týká definic a pojmů. Tyto otázky zkoumají, jak bychom měli správně definovat lhaní a klamání a zda je lhaní vždy považováno za formu klamání. Druhá skupina otázek má normativní charakter, tedy se zabývá morálními aspekty. Diskutuje se zde, jestli je lhaní a klamání vždy morálně špatné, nebo existují situace, kdy mohou být morálně přijatelné, zda je lhaní považováno za morálně horší než klamání, a pokud jsou tyto činy morálně odsouzeníhodné, zda existují okolnosti, kdy se stávají morálně odpustitelným nebo dokonce morálně povinnými,“ uvádí v úvodu k tématu, v krátké citaci filozofický portál plato.stanford.edu.
Co se děje, když nevyjadřujeme pravdu? Je obecně známo, že bychom měli mluvit pravdu, ale jak často se nám to skutečně daří?
Někdy se pokusíme drobnými nepravdami vyhnout nepříjemnostem nebo si přivlastnit úspěch za něco, co jsme neudělali. Možná si myslíte, že umíte lhát tak dobře, že to nikdo nepostřehne. Ale je to opravdu tak? Dá se na základě určitých gest či signálů odhalit, když někdo lže? A lze se naučit lhát tak dokonale, že to bude nezjistitelné?
Podle amerického psychologa Roberta Feldmana je lhaní jednou z prvních dovedností, které se naučíme v raném dětství. Už v šesti měsících se můžeme pokoušet o manipulaci s pláčem, abychom získali pozornost, i když nám ve skutečnosti nic nechybí. První úmyslnou lež děti řeknou mezi třetím a čtvrtým rokem života, což je důležitý milník v jejich vývoji. Začínají rozumět rozdílu mezi pravdou a lží, což je klíčové pro jejich další růst.
„Je to spojeno se sebeúctou,“ říká psycholog Robert Feldman z University of Massachusetts. „Zjistili jsme, že jakmile lidé cítí, že jejich sebevědomí je ohroženo, okamžitě začnou lhát na vyšších úrovních.“ Feldman provedl studie a zjistil, že 60 procent lidí lhalo alespoň jednou během 10minutového rozhovoru. A lhát není snadné. Jedna studie publikovaná v The Times dospěla k závěru, že lhaní trvá o 30 procent déle než říkat pravdu.
Proč děti začínají lhát tak brzy?
Možná proto, že se učí z příkladu. Lhaní je běžnou součástí našich životů, a rodiče často lžou dětem o mnoha věcech, aby jim usnadnili pochopení světa. Ačkoliv to není totéž, co úmyslné lhaní v dospělosti, děti se tak učí, že lhaní je někdy normální a přijatelné. Najít správnou míru však nemusí být jednoduché.
Jak tedy poznáme, že někdo lže?
Lhář se může prozradit různými signály, ale neexistují žádná pevná pravidla, která by platila univerzálně. Přesto se dají pozorovat jisté verbální a neverbální signály naznačující nepravdu. Odborníci na detekci lži zdůrazňují význam správného kladení otázek a vyvíjení tlaku na lháře, aby se prozradil. Lež se snáze odhaluje u lidí, které dobře známe, přesto je odhalení lži často složité. Ženy mají mírně lepší schopnost rozpoznávat lež, díky lepšímu vnímání intonace hlasu a neverbálních signálů.
Jak funguje detektor lži u Policie ČR?
„Vyšetření na detektoru lžije v podstatě metoda, která umožňuje snímat, registrovat a zaznamenávat změny určitých fyziologických hodnot vyšetřované osoby, které jsou vyvolány jejími reakcemi na vnější podněty (otázky) a na základě určitých typických znaků (symptomů lži) umožňuje nalézt neupřímnou odpověď,“ uvedla v úvodu policejní mluvčí kpt. Mgr. Petra Srnková.
„Jde o metodu, která může pomoci zvláště v počátečních fázích trestního řízení, kdy se stanovují a ověřují vyšetřovací verze. S využitím detektoru lži je možné například ověřit pravdivost výpovědi podezřelé osoby či svědka nebo eliminovat nevinné osoby z okruhu podezřelých. Může také pomoci zjistit další relevantní informace potřebné pro objasnění trestní věci,“ vysvětluje Petra Srnková.
„Fyziodetekce se provádí pouze se souhlasem dané osoby. Využívají se dva přístroje. Digitální polygraf (detektor lži) snímá a zaznamenává čtyři fyziologické hodnoty – dechové mechanismy, kožní odpor, tlak krve a tepovou frekvenci. Druhým přístrojem je hlasový analyzátor, který snímá a zaznamenává výskyt stresu v hlasu vyšetřované osoby. Výstupy z obou přístrojů jsou grafické záznamy, které se vyhodnocují nezávisle na sobě. Vyhledávají se tzv. symptomy lži, což jsou znaky typické pro nepravdivou odpověď, které se poté přiřazují k jednotlivým otázkám. Výsledkem vyšetření na detektoru lži není konstatování, že vyšetřovaná osoba na položené otázky lhala, jak bývá mnohdy v médiích nesprávně uváděno, ale podrobnou analýzou všech pěti sledovaných hodnot lze pouze určit, zda k dotazu ještě něco tají nebo odpovídá neupřímně,“ upřesnila policejní mluvčí.
Výslech probíhá ve speciální odhlučněné místnosti, což je důležité pro to, aby se vyšetřovaná osoba mohla v klidu koncentrovat. Místnost je vybavena jednoduchým nábytkem, pohodlným křeslem a je propojena s další místností, kde je obsluhován hlasový analyzátor. S vyšetřovanou osobou je zde přítomen pouze specialista KÚP, který jí klade otázky. Ty jsou formulovány tak, aby na ně mohla odpovídat „ano“ nebo „ne“.
Přerušené vazby: jak řešit rodinné rozpory a chránit své duševní zdraví
„Z hlediska četnosti požadavků je fyziodetekce nejčastěji vyžadována u násilné trestné činnosti, např. u trestných činů jako je vražda, ublížení na zdraví, pohlavní zneužívání, znásilnění, loupež, vydírání aj. Méně požadavků je u majetkové trestné činnosti, u trestných činů krádež, zpronevěra, podvod aj. Čas od času se využívá také k ověření pravdivosti výpovědi u různých událostí, například u dopravních nehod, náhlých úmrtí, pádů z výšky apod. Detektoru lži se v loňském roce podrobilo bezmála sto osob. Nejvíce případů se týkalo trestného činu vraždy,“ dodala Petra Srnková, z Kriminalistického ústavu Policie ČR.
Medializované případy, kdy detektor lži přispěl k objasnění trestné činnosti
Detektor lži pomohl v roce 2007 brněnským kriminalistům najít tělo zavražděné 71leté ženy z Mikulova. Z činu byl podezřelý její manžel. Během fyziodetekce vyšlo najevo, že atypickým způsobem reagoval na slovo garáž, což, jak se později ukázalo, bylo také místo, kde ukryl její tělo. Policisté muže posléze obvinili z trestného činu vraždy.
Fyziodetekce pomohla pražským kriminalistům objasnit úmrtí 34letého muže žijícího mezi bezdomovci, jehož tělo bylo nalezeno v lese u Písnice na jižním okraji Prahy v červnu 2010. Z těžkého ublížení na zdraví obvinili mladou mileneckou dvojici, která se k činu doznala krátce po vyšetření na detektoru lži. Ten pomohl pražským kriminalistům objasnit i vraždu 61leté ženy, k níž došlo v srpnu 2010 v Praze 1. Fyziodetekci podstoupil její manžel, který se posléze k hrůznému činu přiznal.
Detektoru lži se podrobil také jeden z aktérů tzv. orlických vražd, Ludvík Černý, a manželé Stodolovi. I v těchto případech přineslo fyziodetekční vyšetření nové indicie, které pomohly kriminalistům rozklíčit závažnou trestnou činnost.
Známky lhaní zahrnují změny v dýchání, uhýbání pohledu, neobvyklé pohyby nebo dotýkání se obličeje. Agresivní chování, nadměrné poskytování informací nebo opakování otázek jsou také běžné u lidí, kteří lžou.
Co se týče detektorů lži, ty zaznamenávají fyziologické změny spojené se stresem z lhaní. Avšak jejich spolehlivost je omezená, protože stres může mít mnoho příčin. Výsledky z detektorů lži se tedy používají spíše jako doplňující důkaz. Rozpoznání lži u lidí, které známe, může být usnadněno pozorováním jejich typických vzorců chování a reakcí.
