Domů     Medicína
Netradiční rodičovství: Dva otcové a myší nemluvně?
Zdroj: Freepik

Vědeckému týmu pod vedením Katsuhika Hayashiho z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které mají dva otce… avšak žádnou biologickou matku. Jedná se o významný průlom na poli reprodukční medicíny, který by mohl zároveň napomoci při léčbě ženské neplodnosti..

„Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ prohlásil Hayashi. Nejprve ale bylo nutné vyrobit z kožních buněk odebraných dospělým myším samcům vajíčka, která japonští odborníci následně oplodnili spermiemi a implantovali do děloh samic.

Finále, i předzvěst celosvětové senzace, představoval vývin zdravého a plodného potomstva.

Písmenková rošáda

Ačkoli se o tento majstrštyk snažila vědecká obec dlouhá léta, veškeré překážky vedoucí k „výrobě“ funkčního myšího vajíčka se jim podařilo překonat teprve v loňském roce. Odebraný materiál totiž musel být zmanipulován tak, aby se z něj staly tzv.

indukované pluripotentní kmenové buňky. Ty se, podobně jako klasické embryonální kmenové buňky, mohou vyvinout v jakoukoli buňku v těle – v tomto případě ve vajíčko. Jakmile se tak stalo, přišlo na řadu odstranění mužského pohlavního chromozomu Y. „Trik, největší trik spočívá v duplikaci chromozomu X,“ popsal Hayashi.

Z myšky na člověka

Ačkoli se výzkum ihned po svém zveřejnění stal medicínskou senzací, japonský odborník uvedl, že úspěšnost postupu byla poměrně malá. Z celkem 630 embryí se totiž vyvinulo pouze sedm mláďat. Narodila se však zdravá a v dospělosti dokonce zplodila další potomky.

Opojen úspěchem se nyní Hayashi se svým týmem snaží zopakovat podobný postup i na člověku. Kromě etických otázek však musí nejprve vyřešit i několik biologických – například případné pomalejší dozrávání vajíček.

„Pokud se doba kultivace prodlouží, mohou se nakumulovat genetické i epigenetické abnormality,“ připustil vývojový biolog Mitinori Saitou. Lidský úspěch je proto prozatím ve hvězdách.

Související články
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
Jako by nestačil návrat starých známých infekcí, začaly se objevovat nové. A nejsou bezzubé, podle odhadů umírá na zdánlivě nenápadné mykózy celosvětově dvakrát více nemocných než před 10 lety. Co jsou vlastně mykózy? Jde o infekce způsobené některými zástupci říše hub – jednobuněčnými kvasinkami nebo vláknitými houbami, známými spíš pod značením plísně. Tedy nic, co […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz