V 16. století, kdy se ještě věda proplétala s uměním alchymie, lákala Praha k návštěvě mnohé astrology, mágy, vědce, umělce i šarlatány. Císaři Maxmilián II. a Rudolf II. byli tolerantní a na svém dvoře vítali pseudovědce ze všech koutů světa i oborů. Jedním z těch, kdo využili pohostinství rudolfovského dvora, byl i „prapředek“
Jamese Bonda, anglický akademický špion John Dee.
Výměna manželek ničila rodiny i v 16. století
John byl vzdělanec v pravém slova smyslu oddaný vědě i studiu, dokonce se pyšnil důvěrou královny Alžběty I., které byl rádcem. Během života se však nechal zlákat tajeným uměním magie a uvěřil i několikrát trestanému Edwardu Kelleymu, jehož vzal do služby poté, co prohlásil, že mluví s anděly. Spolu odcestovali z Anglie do „metropole alchymie“ - překrásné Prahy, kde se na dvoře císaře Rudolfa II. snažili zhotovit kámen mudrců nebo vyrobit zlato. Dee natolik důvěřoval Kelleymu a jeho schopnosti spojit se s duchovním světem, že se dle deníkových záznamů nechal dokonce přesvědčit k záměně manželek. Akt měl proběhnout 21. května 1587 na panství v Třeboni, kde spolu všichni pobývali. Dee si ten den do svého deníku zapsal skromné „Pactum factum“ - Pakt naplněn. Od té doby šlo však pro Johna vše od desíti k pěti. Neštěstí jej neopustilo ani po návratu do Anglie, kde našel své majetky v troskách a upadl v nemilost nastupujícího Jakuba VI. (I.). Nakonec své životní dobrodružství zakončil ve společnosti své dcery a bezútěšné chudoby.
John Dee se stal předlohou agenta 007, přestože upadl v nemilost u anglického krále
Pád Edwarda Kelleyho
Oproti tomu Edward Kelley si na českém dvoře získal na pár let náklonnost samotného císaře. Několik let byly jeho neúspěšné pokusy tolerovány, ale nakonec znovu skončil za mřížemi. Údajným důvodem byla účast v souboji s jistým úředníkem Jiřím Hunklerem, který měl odhalit jeho dlouho utajované uříznuté ucho, což byl standardní trest tudorovské Anglie. Podle historických záznamů je však tato varianta nepravděpodobná. Spisovatelka Petra Chourová, autorka publikace Alchymisté nebo šarlatáni?, ve své diplomové práci uvádí, že mohlo dojít k záměně jmen: „Navíc si zde dovoluji vyslovit domněnku, že se může jednat o záměnu s jistým Adamem Kelleym, který skutečně obdobnou potyčku zažil, avšak jeho sok se jmenoval Winkler a letopočet hlásil 38 let navrch, neb se vše odehrálo až roku 1629. Podobnost jmen je zde však více než nápadná.“
Nejpravděpodobnějším vysvětlením Edwardova uvěznění je konec přívětivosti panovníka, který prokoukl šarlatánství alchymisty. Ať byl důvod jakýkoliv, Kelley ve vězení skutečně pobýval dvě léta. Legendy praví, že se pokusil z Křivoklátu utéct, ale opět tomu historické prameny nenasvědčují. Co víme jistě je, že se pokusil utéct ze svého dalšího věznění na Hněvíně v severních Čechách. Ačkoliv si opět nejsme jisti příčinou, hněvínské vězení se mu stalo osudným. Sice pád z přetrženého lana při útěku přežil, ale polámal si svou zbývající nohu a radši než strávit zbytek života jako mrzák, rozhodl se spáchat sebevraždu. V listopadu téhož roku tedy na hněvínském hradě skonal ve věku 42 let.
Kelley ve své době:
Naplněná kletba
Před jeho smrtí ještě stihnul vyřknout kletbu. Předpověděl hradu i přilehlému městu Most úplnou zkázu a zmizení z povrchu zemského. Jediné, co se mělo zachovat, bylo místo jeho odpočinku. Místem, kde je Kelley pochován si opět historikové jisti nejsou, avšak jediné, co se z okolí skutečně zachovalo z dob sebevědomého mága Edwarda Kelleyho, je zámek Jezeří. Hrad Hněvím padl po třicetileté válce, když se jej zmocnili Švédové a totálně jej zdemolovali, město Most propadlo demolici o několik stovek let později, když se z vinařské oblasti staly severní Čechy oblastí těžařskou. Obnovený hrad z přelomu 19. a 20. století je k nerozeznání od původního a pořádně to na něm žije.
Ačkoliv alchymie byla v mnohém přínosnou, Edward Kelley byl po většinu svého života pouze dobrodruh a šarlatán. Dějiny místo poznatků a vynálezů zahrnuje magií a kouzlem a tvoří tak historii novou - plnou temných zákoutí a tajemných odboček.
Zdroje: radio.cz, diplomka, academia.edu
