Dříve bývala pařeniště běžnou součástí všech zeleninových zahrad. Byla to místa, kde hnůj poskytoval dostatečné teplo rostlinkám i v době, kdy ještě zdaleka nebylo příjemné jarní počasí.
Dnes už se na zahrádkách pařeniště tak často nevídají a to je škoda. Seznamte se s některými výhodami, které pařeniště poskytuje majiteli zahrádky.
Prodlužte si sezónu
Od konce zimy do pozdního podzimu můžou být vaše rostlinky v teple, jestliže je zasadíte do pařeniště. Některé z nich tam vydrží i přes celou zimu.
Už v lednu můžete za příznivých podmínek začít osévat pařník některými druhy zeleniny, například ředkvičkami, mrkví, salátem, kapustou, zelím, případně i květákem a kedlubnami. Rychlení rané jarní zeleniny je jednou z nejvýznamnějších výhod pařeniště. První zeleninu tak můžete sklízet brzy na jaře přímo z něj.
Dáváte přednost vlastní sadbě?
I to je důvod, proč mít pařeniště. Jestliže potřebujete předpěstovat jen menší množství sazeniček, postačí vám nejspíš jen okenní parapety, kde si můžete taková minipařeniště nejen snadno vytvořit, najdete je i v nabídce některých hobby marketů. Taková kupovaná pařeniště fungují na bázi rašelinových pěstebních tablet a mají dokonce i větrací otvory.
Jestliže jste velkopěstitel, je pro vás vhodnější varianta pařeniště založené na zahradě. Může vám doplnit, případně úplně nahradit finančně náročnější skleník.
Jak založit pařeniště
Pokud dodržíte správný postup, bude vám pařeniště sloužit řadu let.
Základem je asi 30 cm hluboká jáma ve tvaru, jaký bude budoucí pařeniště mít. Do této hloubky zapustíte také spodní rám. Dno vysypte vrstvou spadaného listí a přehrňte hnojem, nejlépe koňským, může být ale i ovčí nebo králičí. Nechejte ho ale nejprve několik dní ležet na hromadě, dokud se nezačne zahřívat (poznáte to podle toh, že za chladného rána stoupá z hromady pára). Další vrstva bude opět listí, v tuto chvíli by už měla být jáma zaplněná do úrovně okolního terénu. Náplň nyní zkuste co nejvíc udusat a doplňte ještě cca 20 cm kompostu či humózní půdy.
