Návyky pozitivních lidí, které stojí za to napodobit

Pozitivní životní postoj je jedním z důležitých nástrojů životní pohody. Je výsledkem specifického způsobu myšlení, na kterém je třeba pracovat. Dobrým začátkem je napodobovat to, co dělají pozitivní lidé kolem nás. To, co často odlišuje pozitivní a sebevědomé lidi od ostatních, jsou určité zdravé návyky, které pravidelně praktikují.

Jak poznat pozitivního člověka?

Kdo je vlastně „pozitivní člověk“? Nemáme na mysli ty, kteří jsou neustále veselí bez zjevného důvodu, ale spíše ty, kteří se pohybují ve svém životě s rovnováhou, s jasným pohledem na svá přání, ale také na svá omezení, zachovávají klid tváří v tvář překážkám a výzvám a zaujímají ke světu otevřený a optimistický postoj.

Od těchto lidí se lze naučit mnohé pouhým pozorováním jejich každodenních návyků. Osvojení těchto postupů ale neznamená jejich slepé napodobování, mělo by jít spíše o východisko pro zlepšení našeho vlastního života. Jaké inspirativní strategie mohou pozitivně změnit váš přístup ke každodennímu životu?

Být autentický

Rozhodný člověk má tendenci být vždy věrný sám sobě a svým hodnotám. To znamená například i nepodbízet se druhým lidem nebo říkat to, co si myslíte, aniž byste si dělali příliš velké starosti s kritikou od druhých lidí.

Vědět, co říkat a co neříkat

Je v pořádku být autentický, ale skutečně asertivní člověk si je také vědom toho, že existuje způsob a místo, kde je možné věci říkat, i místo, kde to vhodné není.

V určitých situacích se člověk může zachovat nevhodně, může zbytečně ublížit druhým lidem nebo se prostě nevyplatí dostat se do konfliktu s těmi, kteří jsou zaujatí nebo mají hodnoty, které jsou příliš odlišné od těch našich. Jinými slovy, naši autenticitu musíme umět dávkovat a dokázat číst situace.

Oslavovat i zdánlivě malé úspěchy

Pozitivní lidé jsou obvykle ti, kteří oslavují své úsilí a úspěchy, ať už jsou jakkoli malé. Umějí se mít rádi a umějí uznat své zásluhy. Nikdy se nesetkáte s tím, že by zlehčovali to, čeho dosáhli.

Jsou si vědomi svých silných a slabých stránek a také si velmi dobře uvědomují úsilí, které do věcí vkládají. Vědí, že život je krátký a že uznat a oslavit něco dobrého je vždycky dobrý nápad.

Prsty a slunce.
zdroj: unsplash.com

Nesrovnávat se s ostatními

S otázkou „oslavování úspěchů“ můžeme spojit další skvělý zvyk – nikdy se nesrovnávat s ostatními. V pozadí je pokora, kdy se člověk nepovažuje za horšího nebo lepšího než ostatní, ale prostě za jiného.

Každý máme jiné schopnosti a jinou cestu. Myslet si, že ostatní jsou lepší jen proto, co my vidíme, je nesmysl. Jediné, na čem skutečně záleží, je získat dostatek uspokojení z vlastního života, který je jedinečný a odlišný od života všech ostatních.

Přijetí sebe sama i druhých

Pozitivní lidé se mají rádi a akceptují své slabosti i nedostatky. Zároveň jsou schopni přijmout stejným způsobem i druhé lidi, necítí potřebu kritizovat a soudit své okolí.

To ale samozřejmě neznamená, že se člověk musí přátelit i s lidmi, které nemá rád. Rozhodní lidé velmi dobře vědí, s kým se chtějí stýkat a s kým ne. A vědí, že pokud mají někoho rádi, existují k tomu dobré důvody, které umožňují přijmout a odpustit i určité nedostatky.

Umět ovládat emoce

Mluvíme o emoční inteligenci, tedy o schopnosti zvládat emoce. Tuto inteligenci je třeba pěstovat a trénovat. Neznamená to potlačovat emoce, ani se jimi nechat zahltit. Jde spíše o to, umět číst své emoce, vědět, do jaké míry jim dopřát prostor.

Stanovit si a dodržovat hranice

Odhodlaní lidé se věnují svým povinnostem velmi seriózně, neuvidíte je zanedbávat práci ani jiné povinnosti. Zároveň však vědí, že oblast povinností má své hranice a že nemůže pohltit všechna zákoutí jejich života.

Dokázali si stanovit velmi jasné osobní hranice, vědí, jak dalece je správné se angažovat a dávat se k dispozici, ale také velmi dobře vědí, kdy říci dost. Necítí se provinile, když jedou na dovolenou nebo si udělají čas pro sebe.

Netrestat sebe sama

Pozitivní lidé nejsou dokonalí. Dělají chyby, stejně jako každý jiný člověk. Existuje však rozdíl v jejich přístupu k chybám a věcem, které se jim v životě nepovedly. Přijímají odpovědnost za to, co se stalo, ale zároveň si dokáží odpustit a vědí, že se nepotřebují trestat.

Vědí, že je mnohem produktivnější se svými chybami zabývat, přemýšlet o důvodech, které je způsobily, a o tom, jak se v budoucnu polepšit.

Zdroj: verywellmind.com, wholelifechallenge.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu