Mladečské jeskyně ukryté v hloubkách vrchu Třesín, jsou ve svém nitru zdobené krápníky a nabízejí fascinující podívanou návštěvníkům, kteří zavítají do CHKO Litovelské Pomoraví na Olomoucku.
Ukradené krápníky dovedly k jeskyním vědce
Prostory podzemního království byly údajně objeveny již v roce 1826 při otevření vápencového lomu, trvalo ale dalších 55 let, než došlo k serióznímu vědeckému bádání. K němu došlo poté, co si Josef Szombathy, kustod vídeňského muzea, povšiml prodeje krápníků přímo na náměstí v Olomouci. Zatímco probíhal výzkum, odkoupila v roce 1911 jeskyně Krajinská muzejní společnost v Litovli, která se pustila do rozsáhlých prací a vybudovala například elektrické osvětlení v temných tunelech a venkovní restauraci. Mladečské jeskyně představují složitý labyrint složený z 1250 metrů chodeb a síní, z čehož je 350 metrů přístupných veřejnosti. Chodby jsou rozlehlé s magickými zákoutími. K nejatraktivnějším patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Stalagmit Mumie se stal přes dva metry vysokou ikonou celých jeskyní, možná i pro to, že o něco dále se nabízí archeologická oblast Dóm mrtvých, kde se nalézají zbytky ohnišť a kosti a kde také můžete zhlédnout expozici o Kromaňoncích.
Správa Mladečských jeskyní připravila pro návštěvníky malou ochutnávku na videu:
Bezejmenná mrtvá s krásnou tváří
Naleziště v Mladečských jeskyních se považuje za největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě a nálezy objevené v nitru prostor se zkoumají již několik desítek let. Když Josef Szombathy v 19. století objevil první pozůstatky pravěkého osídlení, netušil, že je budou jednou zkoumat až v daleké Brazílii. Szombathymu se totiž podařilo objevit lebku 31 000 let starého pravěkého člověka, s níž si vědci dlouho lámali hlavu. Nakonec se v roce 2022 česko-brazilskému týmu podařilo odhalit, že se jedná o lebku 17 leté dívky, a brazilský 3D grafik Cicero Moraes z Arc-Team Brazil sestavil digitální rekonstrukci její podoby.
„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ přiblížil Karel Drbal, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem. Více o projektu je dostupné v online publikaci „The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1“ (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1).
Dívčin obličej se na internetu pohybuje již několik let, přesto zůstává pravěká slečna v anonymitě, oproti Ötzimu z Tyrolska totiž stále nedostala žádné jméno. Správa jeskyní se tedy rozhodla předat slovo lidem a uspořádat anketu, které jméno by dívce slušelo nejvíce. Inženýr Drbal vysvětluje svůj pohled: „Například známý ledovcový muž z Tyrol dostal podle místa nálezu přezdívku ,,Ötzi“. Přišlo nám líto, že naše sličná předchůdkyně je taková anonymní. Tak jsme uvítali nápad mladečských radních, že by bylo dobré uspořádat anketu mezi veřejností o dívčino jméno."
Bylo třeba dodělat mnoho úprav, jelikož lebce chyběla dolní čelist a další kousíčky.
Zapojte se taky do ankety a změňte historii
Do 30. dubna 2024 je tedy možné na e-mail mladec@caves.cz zasílat návrhy se jmény (popřípadě je psát na facebook.com/mladecskejeskyne).
Vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček vysvětluje, jak bude proces výběru jména vypadat: „Spolu s mladečskou radnicí vybereme nejlepších pět až deset návrhů, o kterých by následně veřejnost hlasovala v anketě na webu mladecske.caves.cz.“
Na facebooku již probíhají vášnivé diskuze, pokud máte nápad, rozhodně se neváhejte přidat!
Zdroje: mladecskecave.cz, e-publikace
