Europoslanci ve středu s konečnou platností schválili novou legislativu na ochranu novinářů a médií před politickým, ale také ekonomickým vměšováním. Všem členským státům Evropské unie ukládá povinnost chránit nezávislost médií.
„Vysíláme signál novinářům, že jejich práce je důležitá pro demokracii, a demokracie mají povinnost je chránit. Je to také silný signál těm, kteří chtějí oslabit demokracii. Nedovolíme jim to dělat,“ řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků zakazuje jakoukoli formu vměšování do redakčních rozhodnutí. Státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře a redaktory jakýkoli nátlak, aby jim sdělili své zdroje – zadržovat je, sankcionovat, prohledávat jim kanceláře nebo jim například do elektronických zařízení instalovat odposlouchávací či sledovací software.
Připuštěny jsou jen jednotlivé výjimky při vyšetřování závažných trestných činů, za něž lze uložit odnětí svobody. V takovém případě může o sledovacích technologiích rozhodnout soud. „I tehdy však musí mít dotčené osoby právo být informovány, že byly sledovány, a právo bránit se soudní cestou,“ upozornil Evropský parlament.
Český překlad nařízení má ve schváleném znění 122 stran.
Média veřejné služby
Klíčové pasáže se věnují veřejnoprávním médiím. Jejich vedoucí pracovníci a členové rady mají být jmenovaní transparentním a nediskriminačním způsobem na dostatečně dlouhé funkční období. Nebude možné je odvolat dřív, než jim vyprší mandát – kromě případů, kdy přestanou splňovat profesní kritéria.
Financování médií veřejné služby ve všech členských státech musí být transparentní, objektivní, udržitelné a předvídatelné.
Zpravodajka parlamentního výboru pro občanské svobody Ramona Strugariu podotkla: „Toto nařízení je odpovědí Orbánovi, Ficovi, Janšovi, Putinovi a těm, kteří chtějí přeměnit média na své vlastní propagandistické nástroje nebo šířit falešné zprávy a destabilizovat naše demokracie. Žádný novinář by se při výkonu své práce a informování občanů neměl obávat jakéhokoli nátlaku.“
Rumunská europoslankyně tedy výslovně ukázala na maďarského a slovenského premiéra, bývalého slovinského předsedu vlády a ruského prezidenta. Slovenská vláda ostatně nyní připravuje nový zákon o veřejnoprávních médiích, který je podle kritiků v rozporu s čerstvě schváleným evropským předpisem.
Zveřejnění majitelů médií
Všechna zpravodajská a publicistická média bez ohledu na velikost budou ve zvláštní národní databázi povinně zveřejňovat informace o svých koncových vlastnících a jejich dalším podnikání. Týká se to také státních médií, ať už vlastněných přímo, nebo nepřímo.
„Takže pokud noviny uhlobarona popírají klimatickou změnu nebo zpravodajský web podnikatele v herních automatech bojuje proti prevenci před závislostí na gamblingu, čtenáři budou vědět, odkud vane vítr,“ slibuje si od novinky český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), který tento záměr prosadil.
Média budou mít povinnost informovat také o finančních prostředcích, které získají z reklamy zadané státem, a o státní finanční podpoře. Týká se to také státních financí přijatých z jiných zemí.
Přidělování veřejných peněz médiím a online platformám musí probíhat podle veřejných, poměrných a nediskriminačních kritérií. Státy budou muset zveřejnit informace o výdajích na reklamu, jejich celkovou roční výši a částky vyplacené jednotlivým médiím.
„Opakovaně jsme po Evropě viděli, že politici státní reklamu používají jako odměnu pro spřátelená média, což skončí,“ dodal pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Neuspěl však s návrhem, že by vrcholní politici nesměli vlastnit média v žádné členské zemi Evropské unie.
Povinnosti pro sociální sítě
Evropští poslanci dále prosadili podmínky pro Facebook, X, Instagram a další velké online platformy. Nový mechanismus má zabránit „svévolnému omezování“ či mazání obsahu nezávislých médií.
Sociální síť bude muset nejdřív zjistit, zda se jedná o nezávislé médium, nebo ne. Pokud se rozhodne určitý obsah odstranit nebo omezit, musí o tom dané médium nejprve informovat a dát mu možnost se k tomu do 24 hodin vyjádřit. Teprve pokud obsah nebude ani pak v souladu s podmínkami platformy, bude moci být odstraněn nebo omezen.
Média se budou moci bránit a předložit věc orgánu pro mimosoudní řešení sporů anebo si vyžádat stanovisko Evropského sboru pro mediální služby. Tento úřad teprve vznikne, tvořit ho budou zástupci vnitrostátních regulačních orgánů. Měl by nahradit dosavadní orgán ERGA, ve kterém má za Českou republiku svého zástupce Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Čtyři Češi proti
Předpis na ochranu médií měl v Evropském parlamentu jednoznačnou podporu. Pro hlasovalo 464 europoslanců, proti 92 a 65 se jich zdrželo. Z českých europoslanců pro nový předpis nehlasovali Hynek Blaško, Ivan David (oba zvoleni za SPD), Jan Zahradil (ODS) a Kateřina Konečná (KSČM). Tři zástupci hnutí ANO a dva zástupci ODS se zdrželi.
„Podle návrhu je mediální službou pouze profesionální činnost, která je poskytována za úplatu. Takže se počítá pouze s placenými redaktory. Jako nezávislý redaktor závislý na odměně od zaměstnavatele musí vyjadřovat názory zaměstnavatele, vybírat informace a závisle je komentovat. Čili formovat veřejné mínění podle potřeb zaměstnavatele. Skutečným cílem je tedy vyloučit nezávislou žurnalistiku. Jenže podle Listiny práv a svobod má právo každý vyjadřovat a šířit svoje názory. Jsme svědky dalšího kroku směrem k totalitě,“ vysvětlil svůj postoj Ivan David.
Marcel Kolaja si naopak myslí, že jde o důležitou reakci na tristní stav svobody médií v několika evropských zemích. „Dnešní doba přináší nové překážky, kterým musí novináři čelit. Ať už to jsou ekonomické tlaky, konkurence v podobě sociálních sítí, hromadné skupování ze strany oligarchů, ale i zastrašování a špehování ze strany některých vlád. Pokud jim nepodáme pomocnou ruku a nezařídíme, že budou moct vykonávat svou práci, můžeme se jednou probudit do světa, kde kvalitní novinařina chybí a kde není nikdo, kdo by kontroloval mocné,“ poznamenal.
Nový předpis na ochranu médií má teď ještě před sebou formální hlasování v Radě Evropské unie. Jakmile bude nařízení oficiálně přijato a zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, bude po uplynutí 15 měsíců závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Evropské novinářské organizace nová pravidla přivítaly. Ve společném prohlášení však připomněly, že schválený akt určuje jen minimální standardy. Členské státy by proto měly například zavést ještě důslednější ochranu novinářů před sledováním.
Chci odebírat newsletter
