Nástražné miny a pohraniční stráž
Miny byly součástí tzv. systému ostrahy státních hranic v letech 1952 – 1957.
Používaly se hlavně miny protipěchotní, které byly kladeny mezi první dvě stěny zpravidla trojstěnného drátěného zátarasu. Tyto miny byly umísťovány nad úroveň zemského povrchu a byly odpalovány nástražným drátem, který byl natažený nad terénem do výšky jednoho metru. K odpálení miny došlo přerušením nebo vychýlením nástražného vodiče; odpalování mohlo být i elektrické.
Nejrozšířenější byly u Pohraniční stráže miny, které si jednotky vyráběly svépomocí. Nejprve zhotovily dřevěné nebo betonové schránky, do kterých vložily trhavinu, zpravidla 200 g náložku a k zesílení účinnosti zbraně se k výbušnině přisypalo sekané železo: matice, hřebíky, zkrátka železné úlomky v počtu cca 300 kusů o přibližné váze 7 kg. Tato mina se drátem připevnila na dřevěný kolík zapuštěný v zemi. Nakonec se nástražné dráty připojily k odpalovacímu zařízení miny a k trhavině se vložila rozbuška. Případný výbuch se stával osudný pro všechno živé pohybující se ve větší či menší vzdálenosti. Pohraniční stráž v menší míře používala i miny nášlapné, které převzala od armády. Tyto miny se umisťovaly pod úroveň zemského povrchu.
Miny se při ostraze hranic neosvědčily. Zatímco na následky jejich výbuchu zemřeli při ilegálním pokusu o přechod hranic dva „narušitelé“, pohraničníků zahynulo při kladení minových pásů, jejich údržbě či při prostém výkonu služby celkem dvanáct. Minové pásy nebyly položeny v celém průběhu hranic, pouze na vytipovaných exponovaných úsecích.
Pohraniční stráž disponovala i protitankovými minami, ty měla pouze zbrojních skladech. I tak dokázaly vnést zkázu do řad pohraničních vojsk. Dobové denní hlášení líčí nejtragičtější minový incident v dějinách Pohraniční stráže následovně:
Dne 29. 11. 1953 v 02.00 hod. byly dovezeny od brigády Karlovy Vary do objektu PS v Peci pod Čerchovem, kde je ubytována ženijní jednotka poběžovické brigády, třaskaviny s nimi 100 kusů protitankových min PT-R-Mi-43-N. Téhož dne v ranních hodinách skládala ženijní jednotka v síle 16 mužů pod vedením svého velitele poručíka Josefa Tomaštíka tyto miny s auta. Dále měla tato jednotka za úkol odvést protitankové miny, které jsou dosud uloženy v objektu Pec, do nově zřízeného skladu. Při skládání min s vozu byly tyto ukládány na zem asi 6 m od vozidla. Poručík Tomaštík, velitel žen. jednotky snad ze zvědavosti vzal jednu minu, odešel s ní asi 4 m od hromady složených min, sundal její drátěný obal a s minou manipuloval. Několik příslušníků přihlíželo kolem poručíka Tomaštíka jeho činnosti. Asi v 08.45 hod. při manipulaci s touto minou došlo k výbuchu, která svým výbuchem na místě usmrtila 4 příslušníky, 3 zranila těžce a 5 příslušníků lehce. Při převozu zemřel v nemocnici z těžce zraněných 1 příslušník. Na místě byl usmrceni: vojín Zdeněk Šimeček /1.6.1930/, vojín Vladimír Abraham /13.1.1930/, vojín Jaroslav Dráb /28.5.1931/, vojín Jiří Šimek /3.5.1930/. Po převozu do nemocnice zemřel Josef Kasal /19.3.1931/. Těžce zranění: poručík Josef Tomaštík /13.3.1927/ a vojín Josef Beneš /18.4.1930/. U obou možno předpokládat, že svému zranění nepodlehnou. Lehce zranění: vojín Václav Tyča /21.5.1931/, vojín Stanislav Rus /19.101931/, svobodník Karel Turvek /19.10.1930/, vojín Jaroslav Šach /22.7.1930/, vojín Karel Fürst /24.7.1931/.
Na místo neštěstí odejel dne 29. 11. 1953 v poledních hodinách velitel PVS se svým ZVP a ZVT, dále pak komise ve složení: ženijní náčelník, jeho zástupce a náčelník zbroj. odboru. Po podrobném prošetření bude předloženo písemné hlášení soudruhu nám. generálmajoru Jelenovi.
Mgr. Martin Pulec
11. března 2024