Franz Straka zachránil řadu klubů. Jak to, že je v tom tak úspěšný? A proč nikde nevydrží déle?

František Straka byl velmi úspěšným fotbalistou. Dlouholetým ligovým hráčem, stoperem pražské Sparty, za kterou sehrál 223 ligových utkání v letech 1980-88. K tomu další utkání v evropských pohárech a také 35 zápasů v reprezentaci. Se Spartou byl čtyřikrát mistrem v celostátní československé lize.

Vrcholem jeho hračské kariéry byla čtvrtfinálová účast na MS 1990 v Itálii, kde tým Československa se Strakou v sestavě vypadl ve čtvrtfinále s pozdějšími mistry světa z Německa. Pro Straku to byl v 32 letech poslední reprezentační zápas kariéry. Straka nebyl velkým talentem, ale obětavým a důrazným obráncem. Ve sparťanské stoperské dvojici s Jozefem Chovancem byl tím, kdo „čistí prostor“. Chovanec byl „Beckenbauerem“, který útoky kreativně zakládal. Straka jeho „Schwarzenbeckem“. Starší ročníky jistě vědí, o čem píšu.

Ve 30 letech se dostal na zahraniční angažmá do Německa. Dříve to nešlo. Za komunistického režimu směli hráči do ciziny až na sklonku kariéry. Pokud vůbec. Straku zastihlo už trochu volnější období, kdy mohl odejít alespoň takto. Jeho předchůdci to měli ještě horší. Straka si tak zahrál v letech 1988-91 německou Bundesligu za Borusii Mönchengladbach. Stihnul 81 utkání a jeden gól. Pak působil ještě v německých nižších soutěžích.

Zatímco jako hráč byl František Straka věrný většinu kariéry pražské Spartě, za jiný klub v Česku ligu ani nehrál, jako trenér na dlouhodobější angažmá štěstí neměl. Všechna jeho trenérská působení lze označit za velmi krátkodobá.

Straka začal trenérskou kariéru v klubu německé třetí ligy Wuppertaler SV (2000-02), kde působil také jako hráč. První české trenérské angažmá získal Straka v klubu FK Teplice (2002-04). Za dob předčasně zesnulého funkcionáře Františka Hrdličky to býval ambiciózní a dobře vedený klub. Straka s ním byl úspěšný, tým vedl po odchodu Františka Cipra dokonce jako hlavní trenér v tehdejším evropském Poháru UEFA.

Straka na sebe v Teplicích pozitivně upozornil a přišlo „laso“ ze Sparty. AC Sparta Praha, Strakova láska! To samozřejmě nemohl odmítnout, a tak se objevil v roce 2004 jako hlavní trenér na Letné. Splněný sen! Spartu dovedl do základní skupiny Ligy mistrů, kde skončila v těžké skupině s Manchesterem United poslední. Přestože Sparta vedla s velkým náskokem českou ligu, byl Straka majitelem Danielem Křetínským překvapivě odvolán. Ve Spartě tak vydržel pouze od dubna do prosince 2004. Tento vyhazov Straka dlouho těžko „kousal“. Možná ho zcela nestrávil dodnes.

František Straka tehdy určitě netušil, že se jako trenér „A“ týmu do Sparty už nikdy nevrátí. A co víc, že (až na jednu výjimku) už nikdy nepovede tým, který by bojoval o přední ligové příčky. Stal se z něj tak trochu nedobrovolně kouč se zaměřením „specialista-záchranář“.

Straka vzal po odchodu z Letné angažmá v tehdy druholigovém německém klubu LR Ahlen. Nastoupil v březnu 2005, pomohl mu k záchraně, ale už po deseti kolech nové sezony byl koncem října pro špatné výsledky předčasně propuštěn.

Bez práce nebyl dlouho, ozvala se FC Viktoria Plzeň. Tým vedl pouze posledních šest kol v sezoně 2005/06. Plzeň se tehdy zachránila i díky poněkud kuriózní výhře na hřišti pražské Sparty, o které se říkalo leccos. Přesto klub ze Štruncových sadů se Strakou smlouvu neprodloužil. Za nedlouho už byl Straka v Rakousku, v klubu FC Wacker Tirol Innsbruck. Ani tam však nevydržel o moc déle. Po třech úvodních výhrách přišla série dvanácti zápasů bez výhry a byl odvolán.

Už pár měsíců na to byl Straka opět v české lize, tentokrát jako hlavní trenér Dynama České Budějovice. Tedy v klubu, ke kterému má jako rodák z tohoto města vztah. V podzimní části hrál tým střed tabulky, v jarní však vyhrál jen dvakrát. Sice se zachránil, ale také českobudějovické vedení Strakovi prodloužení smlouvy už nenabídlo. V témže roce ještě následovalo Strakovo rychlé a nevydařené angažmá v řeckém prvoligovém klubu OFI Kréta. Po osmi ligových kolech bez výhry, na posledním místě ligové tabulky u týmu v Řecku skončil.

Na jaře 2009 skončil jako trenér české reprezentace Petr Rada. Končící výkonný výbor překvapivě jmenoval trenérem přechodně Straku. Ten vedl tým v jediném přátelském utkání s Maltou (1:0). Vypršela smlouva. Nové vedení svazu mu novou nenabídlo. Trenérem reprezentace se stal dočasně Ivan Hašek, po kterém tým převzal Michal Bílek.

František Straka pak odešel poprvé jako trenér na Slovensko do MFK Ružomberok. Klubu, kde jsou na české trenéry historicky zvyklí. V sezoně 2009/10 ho přebíral na posledním místě. Dokázal ho zachránit. Přesto mu vedení oznámilo, že s ním kontrakt neprodlouží. Straka poté zamířil až do Austrálie. S australským týmem North Queensland Fury FC byl u rekordní nejvyšší prohry 1:8 v historii australské ligy. U týmu skončil na jaře 2011 poté, co se klub z finančních důvodů nepřihlásil do další sezóny. Téhož roku na podzim převzal na posledním místě tabulky polský tým Arka Gdyně. Tentokrát se záchrana výjimečně nepovedla. Arka spadla do druhé ligy a Straka po sezoně skončil.

V říjnu 2011 se stal Straka překvapivě trenérem pražské Slavie, která v té době zažívala špatné časy. O celé záležitosti bylo už napsáno mnohé. Od začátku to byla obrovská chyba z obou stran. Straky i Slavie. V historii je řada případů, kdy hráči i trenéři působili v obou klubech a „prošlo jim to“. Nejednalo se však o lidi typu Františka Straky. Pokud se člověk veřejně roky profiluje jako „sparťan až za hrob“, jako Straka, nemůže pak jít pracovat do Slavie. Jako nemůže jít kupříkladu Pavel Řehák pracovat nikdy do Sparty. Straka čelil výhrůžkám, měl posprejovaný dům a musel zažádat o ochranku. V březnu 2012 pod tlakem fandů Slavie nakonec rezignoval. Svým působením v Edenu si udělal zle i u sparťanských příznivců, pro které byl do té doby modlou.

Po roce odpočinku se Straka objevil v tehdy ligovém klubu FK Příbram. Opět to byla záchranářská mise. Straka tým v lize na jaře 2013 skutečně zachránil. Avšak po pár zápasech nové sezony, už začátkem října téhož roku, byl po sérii nepřesvědčivých výsledků odvolán.

V červnu 2014 se František Straka vydal podruhé na Slovensko. Tentokrát do Slovanu Bratislava. Ten byl mistrem ligy. Klub s velkou tradicí. Historicky slovenská jednička, zvyklá hrát o titul a evropské poháry. Na Straku mělo čekat konečně trochu klidnější angažmá. Aspoň bez obvyklých záchranářských prací. Nestalo se tak. S týmem sice vyhrál letní slovenský Superpohár a dovedl ho do základní skupiny Evropské ligy. Avšak už na začátku října byl po sérii špatných výsledků odvolán.

V prosinci 2016 podepsal překvapivě smlouvu s egyptským klubem Ismaily SC. V exotickém angažmá vydržel pouze čtyři měsíce. Tým vedl v osmi soutěžních zápasech. V dubnu 2017 mu vedení klubu smlouvu ukončilo. V březnu 2019 přebral prvoligový tým MFK Karviná. Záchrana se podařila, avšak Straka u týmu skončil po osmi měsících. Vedení klubu ho odvolalo kvůli špatným výsledkům v nové sezoně. Od října 2020 koučoval František Straka druholigový FK Třinec. Skončil po necelém roce. Druholigovému slezskému týmu nevyšel vstup do sezony, z pěti úvodních duelů čtyři prohrál, uvízl na patnácté příčce tabulky a vedení klubu sáhlo k výměně koučů.

František Straka pak delší dobu žádný klub nevedl. Objevoval se v TV studiích jako fotbalový expert. Až v březnu 2023 získal angažmá v dalším slovenském klubu, AS Trenčín. Cíl stejný jako obvykle: záchrana v nejvyšší soutěži. Podařila se, ale klub Strakovi smlouvu pro novou sezonu už nenabídl.

V únoru tohoto roku podnikl Straka další slovenskou záchranářskou misi. Stal se novým koučem klubu MFK Zemplín Michalovce, který byl po 20 kolech bez výhry a měl na kontě jen šest bodů. Pod vedením Františka Straky náhle povstal. Ze tří zápasů mají Michalovce sedm bodů. Jsou předposlední a bojují, aby se vyhnuly baráži, která se týká poledních dvou týmů. Ted je čeká v pátek náročný duel s Košicemi, které mají aktuálně na první nebarážové příčce před nimi o pět bodů více.

František Straka je „světoběžníkem“. Kromě Česka působil jako trenér v Německu, Rakousku, Austrálii, Řecku, Polsku a opakovaně na Slovensku. Za 24 let trenérské kariéry byl jako hlavní trenér v 19 klubech! V žádném klubu nepůsobil jako profesionální trenér opakovaně. To je oproti jiným trenérům také jistá zvláštnost, která o něčem svědčí.

Přesto nelze říct, že je Straka neúspěšným trenérem. S Teplicemi vyhrál český pohár a postoupil s nimi do 3. kola Poháru UEFA. Se Spartou má z krátkého působení titul mistra ligy a vítěze českého poháru. Postoupil s ní do základní fáze Ligy mistrů. S bratislavským Slovanem vyhrál za krátkou dobu, kdy v klubu působil, slovenský Superpohár a postoupil s ním do základní skupiny Evropské ligy. Řadě klubů pak František Straka především pomohl k záchraně ligové příslušnosti.

Strakovi se část fotbalové veřejnosti tak trochu posmívá. Je totiž jiný než ostatní. Dokáže mluvit o fotbalových záležitostech s velkým zápalem, entusiasmem, který je mu vlastní a někdy může na někoho působit až trochu komicky. A to nejen jako trenér po utkání, ale i jako expert v televizním studiu. Zvláště, je-li debata o „jeho“ Bundeslize či o „jeho“ Bayernu Mnichov.

Tento druh entusiasmu a věčného optimismu, to se v Česku stále moc nenosí. Jistý posměch si také Straka zasloužil díky tomu, že po návratu z Německa v devadesátých letech začal vkládat do českých vět německá slovíčka. Zásadně říkával třeba „punkty“, nikoliv body. Sám o sobě mluvil jako o „Franzovi“.

Ve fotbalovém prostředí má Straka pověst férového člověka, který má své zásady. Je profesionál. K hráčům se chová lidsky, vyžaduje od nich disciplínu a pokoru. Přenáší na ně pozitivní energii a snaží se v nich vzbudit touhu být úspěšní na hřišti. Nejdůležitější je pro něj vždy následující zápas.

Jeho „životním“ omylem bylo trenérské angažmá ve Slavii. Negativně to ovlivnilo jeho život a kariéru. To si měl odpustit. Ale to už určitě dávno sám ví. Tehdy ale asi nad rozumným uvažováním zvítězila touha pracovat. Být jako kouč dál v ligovém fotbalu.

Straka není velkým diplomatem. Rád říká své názory napřímo. Proto mu také řada lidí nakloněna není. Možná i to je jeden z důvodů, proč třeba, na rozdíl od svého bývalého spoluhráče a dnešního kouče české reprezentace Ivana Haška, nikdy nepůsobil v bohatém arabském světě. Tam trenér musí umět leccos od šéfů „skousnout“. Ještě více než v Evropě. A také je tu skutečnost, že se Straka nikdy jako trenér do žádného klubu už nevrátil. To takový Strakův vrstevník Petr Rada byl jako trenér čtyřikrát v Teplicích nebo dvakrát v Jablonci. Rada je sice považován za „bouřliváka“, ale jen na lavičce. Z klubů vesměs odchází v dobrém. Má tak otevřená vrátka k možným návratům.

Straka je na svůj věk ve velmi dobré kondici. V květnu mu bude 66 let. Stále je štíhlý, jako když hrával ligu. Říká se, že ještě po padesátce dokázal s týmem v přípravě leccos odběhat a nebyl na tom fyzicky o moc hůře, než někteří o mnoho let mladší ligoví hráči.

Straka je vždy elegantně oblečený. Na oblečení si vždy velmi zakládal. Svůj vliv na tom měla jistě i jeho manželka. Také tím se od většiny českých trenérů velmi odlišoval. Žadné tepláky. U střídačky vždy v dobře padnoucím společenském oblečení a lakýrkách.

František Straka je známý tím, že umí tým nabudit, vyhecovat. Chemie mezi ním a týmem obvykle rychle zafunguje. Umí velmi dobře hráče krátkodobě motivovat. Získat je v krizové situaci na svoji stranu. Straka je hravý. Známé jsou jeho sázky, tataráčky a další motivační prvky. Dokáže rychle „udělat“ partu. Řadě klubů takto zachránil ligovou příslušnost. Přesto mu však často nebyla nabídnuta smlouva pro další sezonu. A pokud byla, po pár kolech nové sezony v klubu obvykle skončil. Byl vedením odvolán.

Strakův entusiasmus funguje na tým bohužel jen krátkodobě. Zabere v krizi. Když je tým dole. Straka ho obvykle dokáže rychle zvednout. Avšak po pár měsících se zřejmě zápal „okouká“. Počáteční nadšení hráčů opadne a tým pod Strakovým vedením opět zabředne do krize, v které byl před jeho příchodem. Kluby jsou si toho dnes již vědomy, proto Františka Straku angažují jako „specialistu-záchranáře“. Už dopředu zřejmě některé ani nepočítají, že by Strakovi nabídli smlouvu pro novou sezonu. Funkcionáři jsou rádi, že jim „vytrhne trn z paty“, soutěž zachrání. Pro další sezonu hledají jiného trenéra, u kterého mají pocit, že přinese dlouhodobou koncepční práci.

To je evidentní. Mohl by být v důchodu. Dávat už jen „rozumy“ v TV studiu. On ale asi pořád ještě touží dělat práci trenéra v lize. Fotbal a úspěch jsou pro něj droga. Čeká stále na nabídku, aby ukázal, že umí. Pak jde do klubu, který je stovky kilometrů od domova a je na napohled v beznadějné situaci. I když možná tuší, že i když ho zachrání, stejně s ním vedení klubu smlouvu neprodlouží.

Každý máme svůj úděl. „Franz“ Straka prostě už nikdy nebude koncepčním trenérem na „dlouhou trať“. Na to je jeho pověst už příliš zakořeněná. Má také už svůj věk, byť vypadá stále výborně. V lize úspěšně působí ještě starší trenér, Strakův dávný spoluhráč ze Sparty, brankář a dnešní trenér Viktorie Plzeň, 72letý Miroslav Koubek. Donedávna byl v lize trenérem také další Strakův spoluhráč ze sparťanských ligových začátků, 71letý Václav Kotal. Ten však na lavičce Hradce Králové nedávno skončil. Zajímavé je, že zatímco Straka a Kotal byli nejen hráči, ale i trenéry Sparty, jinde úspěšnému Koubkovi se sparťanské trenérské angažmá nevyplnilo.

Straka má své zvyky, postupy. Jiný už určitě nebude. Přicházejí také mladší a mladší trenéři. Trenérů s profi licencí je mnoho. Možností ubývá. Možná se však ještě může najít nějaký klub, který bude potřebovat v příští sezoně v lize zachránit a bude řešit, zda nemá oslovit trenérského „veterána“, úspěšného záchranáře Franze Straku. Tak jako vloni Trenčín a teď Zemplín Michalovce. V tom případě: Volejte Františka Straku! Dokud má ještě chuť do toho jít. Šance, že váš klub v lize zachrání, je poměrně vysoká.