Nejznámější české knižní ceny mohou kromě Petra Šestáka, Marka Torčíka a Terezy Matějčkové obdržet více než tři desítky autorů. Stejně jako vloni, kdy pořadatelé rozšířili záběr, odborné poroty vyberou také vítěze Magnesie Litery za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu. Oproti loňsku budou tyto kategorie součástí hlavního galavečera.

Ceremoniál se uskuteční 18. dubna na Nové scéně Národního divadla. Moderovat jej mají opět Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis, odvysílá ho Česká televize.

Související

Nikdy si nevydělá tolik, aby sesednul. V českém románu kurýr rozváží jídlo a nadává

V asi nejsledovanější kategorii Litera za prózu mohou uspět rusistka Alena Machoninová s románovým debutem Hella, v němž rekonstruuje osud české židovky poslané do gulagu, Petr Šesták s novelou Vyhoření napsanou z pohledu kurýra bojujícího proti automobilům nebo anglista Marek Torčík. Hrdina jeho debutové prózy Rozložíš paměť se vrací k dospívání na moravském maloměstě, které neodpouští odlišnost.

Na poezii byli nominováni básnířky Zofia Bałdyga, která po čtyřech sbírkách v polštině vydala svou první napsanou česky, a dále Tereza Bínová nebo Kamil Bouška.

V kategorii pro naučnou literaturu může uspět odborná publikace kolektivu autorů o loukách, jež shrnuje téměř čtyřicetileté bádání vědců z Botanického ústavu Akademie věd České republiky, nebo herpetolog Jiří Moravec s knihou o zoologickém výzkumu v deštných lesích Amazonie, kam už roky jezdí na expedice.

Literu za prózu mohou získat Alena Machoninová nebo Petr Šesták. | Foto: ČTK

Třetím nominovaným je literární historik Michal Přibáň. Jeho objemný svazek přibližuje vztahy dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství po srpnu 1968: Indexu, sídlícího v Kolíně nad Rýnem, a Sixty-Eight Publishers, působícího v Torontu.

Nejlepším debutem se může stát kupříkladu debutová sbírka básní Kláry Krásenské. V kategorii za publicistiku porota nominovala například filozofku Terezu Matějčkovou za sebrané eseje, které psala pro týdeník Echo, nebo publikaci o proměnách české společnosti v 90. letech minulého století editorky Veroniky Pehe.

"Bylo pro nás důležité, aby se jednalo o texty autorů a autorek, které nějak promlouvají k současným fenoménům a problémům, a aby způsob toho promlouvání byl příkladem nějaké takové ideální publicistiky, která primárně neapeluje a nenabízí rychlá řešení, spíše poskytuje prostor, v němž lze témata domýšlet," řekla za publicistickou porotu literární teoretička Blanka Činátlová.

Literu za nakladatelský čin může získat velká publikace o ragby, kterou s velšským zakladatelem ragbyového webu Jamesem Staffordem vytvořila historička umění Petra Nováková, nebo souborné dílo básníka Karla Šiktance. To dvě dekády vydávalo nakladatelství Karolinum v jednotné grafické úpravě.

Jednotlivé svazky edičně připravil dnes čtyřiadevadesátiletý Jiří Brabec. Všechny vyšly ještě za Šiktancova života, až poslední se objevil posmrtně. Šiktanc zemřel v roce 2021, bylo mu 93 let.

Literární teoretička Blanka Činátlová je letos členkou poroty za publicistiku. | Foto: ČTK

Do nominací se nedostali oceňovaná spisovatelka Radka Denemarková s čerstvou prózou Čokoládová krev, Klára Vlasáková s románem Těla, Alena Mornštajnová s bestsellerem Les v domě, a překvapivě ani režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková s objemným životopisem malířky Toyen. Ten přitom koncem loňského roku vyhrál anketu Kniha roku Lidových novin.

Podobně například porota ceny za nejlepší překlad nevybrala ani jeden text z angličtiny. V této kategorii mohou uspět překladatelé z italštiny, maďarštiny a také titul Život a příhody Remusovy od Aleksandera Majkowského, který Miloš Řezník převedl z kašubštiny, západoslovanského jazyka malého etnika žijícího na severním okraji Polska. Překladatel Řezník ke knize napsal i předmluvu, kde vysvětluje kontext.

Pořadatelé letos po vzoru zahraničních cen poprvé dopředu zveřejnili takzvaný longlist, tedy širší nominace. "Nakladatelé zaslali 554 přihlášek, což ale ještě nebylo konečné číslo," říká za organizátory literární kritik Pavel Mandys.

Podle něj mají poroty právo nominovat knihy, které nakladatelé z nějakého důvodu nepřihlásili. "Letos se nám to stalo u detektivek, kde si porota skutečně vyžádala několik knih z jednoho nakladatelství a jednu pak nominovala," doplňuje. Jedná se o titul Marie Horové nazvaný Se džbánem pro vodu.

Související

Zažil šikanu i násilí v rodině. Zachránilo mě, že jsem gay, říká spisovatel Torčík

Z nominací v jednotlivých sekcích zhruba tři stovky knihkupců, redaktorů, nakladatelů, novinářů i spisovatelů vyberou celkového vítěze knihy roku a také nadžánrové kategorie za debut roku. "V těchto dvou vždy hlasuje širší obec lidí, kteří se zabývají knihami. Vloni jsme jich oslovili okolo 350, hlasovalo jich asi 200," doplňuje Mandys.

S částí nominovaných se veřejnost bude moci setkat na čtyřech autorských čteních, které se počínaje 27. březnem uskuteční každou středu večer v pražské Knihovně Václava Havla. Součástí Magnesie Litery je také letos Cena čtenářů, ve které může hlasovat veřejnost. Vloni organizátoři zavedli též čestnou Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře. Nemá porotu ani nominace, kandidáty i držitele navrhují členové spolku Litera.

Hlavním cílem Magnesie Litery je upozorňovat na kvalitní literaturu. Vliv má ale také na prodeje vítězných titulů, které po vyhlášení vítězů často významně vzrostou.