Jméno Kateřina z Komárova nepatří mezi všeobecně známé osobnosti naší historie, v dějepise se o ní neučí. Do dějin však vstoupila, a to jako největší česká vražedkyně. Ještě za života se o ní mluvilo jako o karlštejnské bestii nebo krvavé Kateřině, později se označovala jako česká Čachtická paní. I Kateřina z Komárova se totiž vyžívala v sadistickém týrání a vraždění poddaných. Zemřela přesně před 490 lety.
Zřejmě někdy na počátku 16. století (přesně datum není známo) se do šlechtické rodiny Pešíků narodila dcera Kateřina. Protože přišla na svět na středočeské tvrzi Komárov, dostala ke jménu přídomek „z Komárova“.
Dle dochovaných dobových zpráv měla Kateřina již od dětství komplikovanou povahu a problematické chování. Údajně se už jako děvčátko chovala velice zle ke svým služebným, které se kvůli tomu u ní často střídaly. Kateřina byla také agresivní a zlobu si nevybíjela pouze na svých sloužících, ale na všech, kdo se jí odvážili odporovat. Ráda jezdila na koni a při svých projížďkách v lesích v okolí Komárova poznala místního kováře. Ten se jí zalíbil, začala se s ním scházet a udržovat milostný poměr. To se pochopitelně nezamlouvalo jejím šlechtickým rodičům – jejich dcera se přeci nesměla zaplést s někým prostého původu! Problém se vyřešil, když si kovář našel nevěstu. Zhrzená Kateřina si tuto zradu ovšem nenechala líbit a při nejbližší příležitosti naštvaně kováře porazila svým koněm. Zanedlouho však jako kdyby Kateřinu dostihla za zlý skutek odplata a i jí bylo v lese ublíženo; prý ji někdo znásilnil. Traumatický zážitek si pak zřejmě v sobě nesla po zbytek života a ještě více prohloubil její krutost.
Rodiče své dceři Kateřině sehnali vhodného ženicha, a to Jana Bechyňu z Lažan. Ten pocházel z významného a majetného šlechtického rodu na Příbramsku. Tam se Kateřina za svým chotěm přestěhovala na tvrz v Pičíně. Od roku 1529 částečně pobývala po jeho boku i na Karlštejně, kde působil jako purkrabí, tedy správce hradu. Manželé spolu podle všeho nežili šťastně, zřejmě na tom měla podíl Kateřiny panovačná povaha a časté odloučení páru. Na sídle v Pičíně Kateřina často zůstávala sama a měla na starosti celé panství. A bez dohledu manžela také čím dál častěji krutě trestala své poddané, a to prý i za úplné maličkosti. Někteří chudáci její agresivní zacházení dokonce nepřežili. Bití bývalo na denním pořádku, Kateřina měla svým obětem ubližovat i jiným způsobem: třeba je řezat nožem, sypat jim sůl do ran nebo je dokonce nechat stahovat z kůže! Poddaní na panství se všichni obávali o svůj život.
Po pár letech týrání poddaných Kateřina za své činy stanula před soudem, i když zprvu v rámci jiného sporu, a to jejího manžela s karlštejnským děkanem a pozdějším známým kronikářem Václavem Hájkem z Libočan. Ten se totiž o hrůzném chování urozené paní doslechl a neváhal ho v soudním sporu s jejím manželem využít ve svůj prospěch. Netrvalo dlouho a začal zcela nový proces s Kateřinou coby krutou tyrankou a vražedkyní.
Soudní šetření trvalo dlouhou dobu, od zimy 1531 do počátku roku 1534. Během něj promluvilo několik svědků, z nichž někteří hovořili ve prospěch Kateřiny. Ovšem další skupina vyslýchaných zahrnovala očité svědky mučení i zabíjení. Vyšlo najevo, že Kateřina měla na svědomí smrt několika lidí na pičínském panství. Paní z Komárova nešetřila ani sloužící na Karlštejně, kde podle dochovaných svědectví ubila k smrti jednu služebnou a pak ji shodila z hradu záchodem. Zubožené tělo děvečky se nalezlo v hradním příkopě.
Nakonec bylo Kateřině z Komárova prokázáno 14 vražd, počet obětí však mohl být ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Kronikář zapsal, že byla odsouzena k trestu smrti „pro rozličné mordy, kteréž činila nad svú čeledí, děvečkami i některými mužského pohlaví, kteréž jest rozličně mordovala, řezala nožem hustě těla jich, koží odírala, solila, drala vochlemi a jinak rozličně a prve neslýchaně je mučila. A zmordovala jich tak, jakž se sama seznala, čtrnácte osob; a někteří se z toho vyhojili, že ještě dnes šrámové ti na jich tělech zuostali.“
Pro hříšnici byl zvolen trest smrti vyhladověním. Krutá vražedkyně, pravděpodobně největší v českých dějinách, proto byla 27. února 1534 zavřena ve věži na Pražském hradě a ponechána zde bez jídla a pití. Zde 15. března téhož roku umřela hladem.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 1 hodinou
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 2 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 3 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 3 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 4 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
Ruská protivzdušná obrana v noci na sobotu sestřelila 68 ukrajinských bezpilotních letadel nad jihoruským Krasnodarským krajem a okupovaným Krymským poloostrovem. Informovala o tom agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák