Změna po 150 letech. S měřením množství dřeva v lese může brzy pomáhat laserový skener
Šuplera, metr, mnoho času a velká tolerance vůči nepřesnostem. To je už přes sto let základní vybavení lesníka, který chce zjistit, kolik má v lese dřeva. To se ale podle brněnských vědců brzy změní. Vyvíjejí totiž software, který to zvládne rychleji a přesněji. Potřebuje k tomu skener, dron a počítač. Vytvoří trojrozměrný model lesa a spočítá třeba prostupnost světla mezi korunami anebo nasimuluje, jak les ovlivní pokácení konkrétních stromů.
„Pro vypočítání množství dřeva v lese používáme 150 let starou techniku,“ vysvětluje Martin Krůček z Výzkumného ústavu Silva Taroucy. Šuplerami měří průměr stromů a podle toho pak vypočítá počet dřeva v lese. Takhle musí změřit velké množství stromů, to mu zabere hodně času a dopustí se během toho mnoha nepřesností.
„Snažíme se to posunout k laserovému skenování,“ říká Krůček a z batohu vytahuje kvádr s válcem uprostřed.
Jde o rotující zrcátko, které nasnímá celý les. Skener totiž vysílá laserový paprsek ve všech směrech. „Zaznamenává návrat paprsku a měří se vzdálenost od skeneru a úhel, pod kterým byl paprsek vyslán. Díky tomu vznikne dokonalá 3D reprezentace našeho okolí,“ popisuje Martin Krůček.
Výzkumníci mají k dispozici i dron, který skenuje les z výšky. „Rozdíl je v kvalitě dat. Dron používáme na větší plochy a pozemní skener na detaily,“ dodává Krůček.
Analýza i omyly
Kamil Král na počítači analyzuje data, která výzkumníci posbírali v lese. „Software 3D Forest primárně slouží k zpracování laserových dat, které nasbíráme v lese. Včetně půdy a veškeré vegetace. Z těch pak umíme udělat 3D model lesa,“ ukazuje Král.
Obnova Českého Švýcarska. Na spáleništi vzniká nejmladší přirozený les v Česku
Číst článek
Software vymaže zeminu a každý strom označí vlastním barevným odstínem. „Umíme i měřit vztahy mezi korunami a pracujeme na analýze šíření světla, kterou zjistíme, jak stromy stíní svým sousedům,“ vypočítává Král.
Výzkumníci zvládnou nasimulovat i to, jaký vliv na okolí by mělo pokácení konkrétního stromu.
Vědcům s vývojem softwaru pomáhá i student VUT v Brně Filip Šalomon. „Při měření může docházet k chybám. Například když je v lese mlha nebo se listy lesknou po dešti. Skener si tak myslí, že někde strom je, i když tam není,“ poukazuje Šalomon, který pracuje na tom, aby algoritmus uměl šum rozpoznat a obejít ho.
První verze softwaru už je hotová a zadarmo. Hodí se ale spíše pro vědce než přímo pro lesníky. Například Mendelova univerzita a Centrum dopravního výzkumu s ní právě letos začínají zkoumat, do jaké míry stromy fungují jako zvuková bariéra okolo silnic.
Vědci už vyvíjejí novou verzi softwaru a věří, že do deseti let ji budou běžně používat i lesníci v praxi.
