S trochou nadsázky se dá říct, že rentiérem by chtěl být každý – ostatně komu by se nelíbilo mít příjem a nemuset chodit do práce, že? Jenže cesta k rentiérství je v naprosté většině případů plná odříkání a železné disciplíny. V Americe k tomu dokonce vzniklo investorské hnutí známé pod zkratkou F.I.R.E. a jeho českým popularizátorem je blogger a vysokoškolský učitel Lukáš Nádvorník. „Je to životní styl a způsob, jak nakládat se svými penězi, vhodný pro lidi, kteří mají vůči svým příjmům relativně nenákladný způsob života,“ říká v rozhovoru ze série Money Makers.

Na českém internetu je sedmatřicetiletý Nádvorník, který působí jako pedagog na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, známější pod pseudonymem Skejwin: tak zní jeho jméno na sociální síti X a takový je i název jeho webu, kde publikuje investiční analýzy a komentáře. Je velkým zastáncem a podporovatelem pasivního investování, především prostřednictvím ETF. Loni na sebe upozornil mimo jiné zdrcující kritikou výkonnosti fondu Vltava Fund známého finančníka Daniela Gladiše.

Životní motto Nádvorníka je žít skromně a maximum prostředků, které se v domácnosti vydělají, ukládat stranou a investovat. Buduje si tak robustní investiční portfolio, které mu umožní „jít do důchodu“ už krátce po čtyřicítce. Samozřejmě obrazně, neplánuje dát výpověď na univerzitě ani se odstěhovat na Havaj, spíš jde o vytvoření si určité nezávislosti a svobody, mít pasivní příjem z úroků a moci se víc věnovat aktivitám, které sice nic nevynášejí, ale dělají člověku radost a baví ho.

Když před časem popisoval v Hospodářských novinách svůj investiční přístup, zmínil, že stranou si odkládá tři čtvrtiny příjmů a finanční nezávislosti, jak o tom hovoří iniciativa F.I.R.E. (zkratka anglického Financial Independence, Retire Early), dosáhne do pěti let. Zhruba 70 procent jeho investic směřuje do akcií, zbytek do dluhopisů či nemovitostí.

V rozhovoru pro CzechCrunch, který je součástí série Money Makers, v níž přibližujeme známé postavy české investiční komunity, popisuje, jak se dostal k investování, co přesně pro něj F.I.R.E. znamená, jak se (ne)spálil na indexu Nasdaq i že by ho lákalo umění.

Co byla vaše první, ale opravdu první investice?
Spíš než investováním jsem začínal tradingem. V době, kdy jsem byl na základce, letělo sbírání kartiček hokejistů. Kluci ve třídě si je pořád kupovali, vyměňovali je mezi sebou o přestávkách a měli jich spousty. Od kamaráda jsem tehdy dostal pár kartiček, ale vůbec jsem hokeji nerozuměl, neznal jsem kluby ani hodnoty karet, nic. Ale chtěl jsem jich mít taky hodně. Tak jsem těch pár svých začal vyměňovat – ale s tím, že moje jediné kritérium obchodu bylo, že dostanu víc kartiček, než kolik dám.

Ukázalo se to jako fajn strategie, protože nikdo ve skutečnosti správnou hodnotu neznal. Byl to neefektivní kartičkový trh. Vždycky jsem tak našel někoho, kdo mi za nějakou kartu dal alespoň dvě. Po roce jsem jich měl tak moc, že mě to přestalo bavit. Skončily, myslím, v kontejneru. Trading holt není nic pro mě. První skutečná investice přišla až mnohem později a byl to nákup malého bytu v Nuslích.

Máte s nějakou akcií či nějakým dluhopisem speciální vzpomínku?
V dávných dobách, kdy jsem věci ještě dělal docela složitě, jsem do portfolia chtěl doplnit německý technologický index TecDAX. Za určené peníze jsem tedy úspěšně nakoupil ETFko, které ho kopíruje, a… až na to, že vůbec. Spletl jsem si ticker a místo toho koupil americký technologický Nasdaq.

Doma jsem samozřejmě dostal velkou bídu, že nedokážu ani nakoupit jednoduchou akcii podle plánu a že kupuju předražené americké techy, které už nemají kam růst. A protože zrovna ten týden šly americké trhy dolů, tak ani nebyl morál to prodat. Nasdaq zůstal v portfoliu dodnes jako věčná připomínka mojí blbosti – takové memento stupidity, které si od té doby připsalo výrazně přes 200 procent. A pak že za blbost se platí!

Jaká byla vaše poslední investice, kterou jste učinil?
V únoru jsem dělal pravidelný měsíční nákup ETFka na S&P 500 a na americké hodnotové akcie (USA Value Factor). Tentokrát snad správné tickery.

Titulky a prohlášení typu „inflace konečně klesla“ mají malou sdělující hodnotu. 🤷‍♂️
Meziroční inflace v lednu sice masivně klesla, ale ceny ve skutečnosti v lednu rostly hodně. A to cca stejným tempem jako v těžké 1. polovině roku 2022. Ceny naopak moc nezdražovaly celý rok 2023. pic.twitter.com/aHThCo1sZa

— Skejwin (@skejwin) February 15, 2024

Jak vedete či jste vedl děti k investování nebo péči o peníze?
Děti nemám, ale bráchovi a synovci jsem pod stromeček dal dárkový certifikát na jeden kus ETFka na světové akcie (MSCI World), navíc s garantovanou pomocí při otevírání účtu u brokera. Ten certifikát jsem vyráběl po večerech celý týden, ale vyplatilo se: pánové už pěkně sami pravidelně investují.

A co studenty ve škole, kde působíte?
Je pravda, že fyzika a investování úplně překryv nemají. Ale i tak se občas stane, že se nějaký investiční příklad „ze života“ objeví i na cvičení z mechaniky. Třeba rozdíl mezi aritmetickým a harmonickým průměrem si ukazujeme na příkladu průměrování nákupní ceny při pravidelném nakupování akcií. Nakupujeme-li každý měsíc stejný počet akcií, jde o běžný průměr aritmetický, pokud naopak nakupujeme stále za stejnou částku – tedy děláme známý dollar cost averaging –, průměrujeme harmonicky. A harmonický průměr je vždy menší než aritmetický. Tak třeba si na mě někdo ze studentů vzpomene, až se dopracuje k tomu, že dává smysl investovat pravidelně.

Kdy jste si uvědomil, že byste se chtěl věnovat principům rentiérství?
Přiznám se, že jsem začal investovat, protože mě ten obor prostě začal zajímat. Chtěl jsem prozkoumat něco, co jsem neznal a co se zdálo komplikované a hodně užitečné. Takové věci mě nějak přitahují. A tak jsem také nejdřív řešil, jak celé to investování funguje, jak se orientovat v pralese možností a cizích slov a jak vůbec začít investovat efektivně. A až dlouho poté proč. Správně by to mělo být naopak. Proto jsem se k důvodům, proč vlastně peníze množit, dostal asi až v roce 2018. Jako nejlepší cíl se ukázal právě F.I.R.E. a principy finanční nezávislosti.

Můžete čtenářům trochu přiblížit princip F.I.R.E. a váš přístup k investování a vlastně i k životu?
F.I.R.E. je životní styl a způsob, jak nakládat se svými penězi, vhodný pro lidi, kteří mají vůči svým příjmům relativně nenákladný způsob života. A kterým přímé utrácení život nezlepšuje. Těm nabízí si za ušetřené a zainvestované peníze začít po nějaké době kupovat poměrně cennou komoditu – čas. Částečně nebo úplně odstranit nutnost vydělávat peníze a začít pracovat méně anebo na projektech, které nemusí nutně nic vydělávat.

Abych byl úplně upřímný: k F.I.R.E. mě vlastně přivedla myšlenka, která některé investory – ty citlivější z nás – děsí víc než inflace nebo ztracené dekády. Myšlenka, že peníze jsou nesmírně relativní. Že jejich využitelnost s časem klesá. A že klesá rychleji, než jakýkoli složený úrok stačí vynahradit. Našetřené a zainvestované peníze se do skutečného života musí zapojit co nejdřív a to právě koncept F.I.R.E. rozvíjí. Jak zapřáhnout kapitál do zlepšení našeho života už teď. To je na tom to krásné a těžké zároveň.

Dala vám z pohledu investování něco škola?
Hodně. Možná dokonce víc gympl než fakulta. Vážně, gympl byl takový můj Personal Jesus. Asi to bude znít jako fráze, ale já si opravdu myslím, že mě střední naučila myslet. Jeli jsme podle francouzských osnov a nic nebylo pravda, dokud to člověk složitě a věcně nevyargumentoval nebo matematicky nedokázal. A co se vám v investování hodí víc než reach out and touch faith (jde o citaci z textu písně Personal Jesus od Depeche Mode – pozn. red.)?

Má někdo u vás v rodině vztah k investování? Co třeba rodiče?
Ke kapitálovému investování moc ne, spíš to klasické české, do cihly. Ale třeba protiinflační dluhopisy se mi v širší rodině povedlo zapromovat včas.

Cítíte kolem sebe, že se v posledních letech z investování stalo téma? Že se o něm lidé baví a že se vás na něj ptají i u piva?
Jasně. A není to jen díky bitcoinu, Radovanovi (Vávrovi) nebo inflaci, investování se pomalu, ale jistě stává normální součástí života jako vlastnictví auta nebo hypotéky. Co tak sleduju na generaci studentů, je dost možné, že jich víc časem bude mít nějaký akciový fond než hypotéku. Nebo to auto. Tohle mě na tom světě baví – že se pořád mění a nic není jako dřív.

Je nějaký vzor v oboru pro vás?
V investování pro mě hodně znamenala četba od profesora Jeremyho Siegela, třeba jeho investiční evergreen Investice do akcií – běh na dlouhou trať. Líbí se mi taky poctivá práce amerického bloggera Nicka Maggiulliho s tržními a statistickými daty. V pedagogice potom asi dobří učitelé, které jsem jako student potkal.

Kdybyste se neživil jako vysokoškolský pedagog a investor, co byste chtěl dělat?
Pokud mluvíme o fantaziích, tak asi něco kolem literatury a psaní. Ale život právě žijeme jen jednou.