Rodičovství v post-patriarchátu. Co stále ještě chybí k tomu, aby mateřství přestalo být pro ženy hendikepem
Komentář Matěje Metelce: Představa, že úlohou mužů je vládnout, vydělávat peníze a bojovat, zatímco ženy pečují o děti a teplo domova, už řadu desetiletí není neochvějná. U nás to ale ani zdaleka neplatí natolik, aby s tím mohly být společnost a zejména ženy spokojeny.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V románu amerického spisovatele Harryho Harrisona Na západ od ráje (1984, česky 1995) se setkáváme s alternativní historií Země, v níž dinosauři nevyhynuli, ale vyvinuli se v inteligentní rasu, která pomocí rozvinuté technologie genetického inženýrství ovládla většinu planety. Ve společnosti Yilanè, jak se inteligentní ještěři sami nazývají, vládnou, bádají, bojují a vynalézají výhradně ženy.
Muži žijí v oddělených serailech, kde se mimo období páření věnují tloustnutí a melancholickým úvahám, plni obav ze smrti, která je nevyhnutelně čeká, pokud budou mít sex více než třikrát. Pro ženské Yilanè jsou „samci“ pouhé sexuální objekty, u nichž sice do jisté míry oceňují, že se před vylíhnutím mláďat starají o vejce, ale vcelku je považují za po všech stránkách méněcenné bytosti.
Převrácení tradičního vymezení mužských a ženských rolí má nepochybně podtrhnout jinakost Yilanè a lidí, s nimiž se v románu rovněž setkáme. Ovšem Harrison byl známý svými
