Velký průzkum: Umělá inteligence v personalistice? Spousta výhod i rizik

Užití umělé inteligence na denní bázi

Námi oslovené společnosti se shodly, že umělou inteligenci ve své práci využívají. Jak potvrdil František Boudný, ředitel personální agentury Předvýběr.CZ, umělou inteligenci od léta zapojili do vyhledávání vhodných kandidátů a díky jejímu nasazení se jim daří dosahovat lepších výsledků. Také Natálie Štěpánková, Marketing Manager v Trenkwalder, uvedla, že se v jejich pracovní rutině opírají i o umělou inteligenci. Umělá inteligence nám dovoluje automatizovat repetitivní úkoly, provádět rychlé a efektivní analýzy informací, odhalovat trendy a vzory a rovněž optimalizovat procesy spojené s náborovými postupy a výběrem vhodných kandidátů, dodala.

V mBlue využití umělé inteligence podporují a jejich zaměstnanci s ní pracují v různé míře. Někteří skutečně na denní bázi, jiní ji využívají jako příležitostnou výpomoc. Důvodem, proč ve společnosti podporujeme toto využívání moderních technologií, je zvýšení produktivity a mnohdy i zlepšení rozhodovacích procesů. Díky efektivnějšímu zpracování administrativy máme možnost více se osobně věnovat kandidátům či z pohledu manažerů třeba členům svého týmu a jejich rozvoji, vysvětlila Tereza Silbernáglová, Head of HR Partners z mBlue. José Kadlec, Founder and CEO, Recruitment Academy, bere nástroje a funkce AI stejně jako využívání e-mailu nebo funkce v Excelu.

S čím konkrétně AI pomáhá?

José Kadlec upřesňuje, že mu umělá inteligence pomáhá například ve vytváření LinkedIn příspěvků nebo komentářů. A to jak s celkovou formulací, tak kontrolou chyb, překladem nebo refrázováním příspěvku pro jiné platformy. Pomocí AI vytvářel například i ilustrace do jeho nové knihy právě o AI. V Pluxee (dříve Sodexo Benefity) jim umělá inteligence pomáhá například s přípravou textů, návrhů grafik a vizualizací, zpracovávání dat, programování nebo s přípravou šablon v komunikaci s klienty a uživateli. Díky tomu mohou pracovat efektivněji a rychleji. Mezi nejoblíbenější nástroje AI u nás patří ChatGPT, Midjourney či Quillbot. Postupně ale přidáváme a testujeme i další, prozradila Martina Machová, HR ředitelka Pluxee. 

Jak říká Petr Brichcín, jednatel HR poradenské společnosti TCC, AI používají například v kombinaci s brýlemi na virtuální realitu při tréninku komunikačních a prezentačních dovedností. Umožňuje jim okamžitou analýzu a hodnocení vybraných parametrů (neverbální komunikace, frekvence a typy „plevelných slov“, tempo řeči atd.). Vyhodnocování lidským hodnotitelem trvá mnohem déle a není tak přesné, podotýká. 

Tereza Silbernáglová popisuje, že AI využívají primárně pro zjednodušení rutinních úkolů od HR a náborové agendy až po zpracování některých vhodných dat a analýz. Většina jejich zaměstnanců využívá AI nástroje k rychlejší přípravě pracovních inzerátů, přípravě na pohovory s kandidáty, získávání informací o pozicích a k rychlejšímu a automatizovanému zpracování poznámek z pohovorů. Velkým pomocníkem je také využívání automatického přepisu a následné vygenerování ucelených poznámek z firemních meetingů. V neposlední řadě jsou oblíbené i nástroje sloužící jako našeptávače při psaní rutinních e-mailů či aplikace pro úpravu okolního šumu při telefonních hovorech, dodává dále.

Přečtěte si také:

Rozmach AI na pracoviště rozsévá také negativní emoce. Jak si s nimi poradit?

Jak se AI osvědčuje v náboru uchazečů?

Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu v ManpowerGroup, vysvětluje, že AI může přinést sofistikovanější, strukturovaný výběr kandidátů podle jasných kritérií s tím, že většina netrénovaných manažerů vybírá zaměstnance podle emocí, tedy hlavně na základě pocitu z pohovoru. AI může pomoci automatizovat hodnocení na základě konkrétních kritérií a dovedností a může tak snížit pravděpodobnost výběru špatného člověka, který se na pozici nehodí, nebo eliminovat osobní preference a diskriminaci. Algoritmy mohou být nastaveny tak, aby ignorovaly osobní rysy, jako je pohlaví, rasa nebo věk, a rozhodovaly pouze na základě relevantních dovedností a kvalifikace. AI může analyzovat data o současných a bývalých zaměstnancích a na základě nich předpovědět, jaký bude úspěch nových zaměstnanců. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že firmy najdou kandidáty, kteří budou ve svých rolích úspěšní, doplňuje. 

Dále uvádí, že umělá inteligence může být použita ve všech fázích náborového procesu, kdy může pomoci při psaní poutavých inzerátů, které personalistům moc nejdou, pokračovat přes hledání a identifikaci talentů a pokračovat až k hodnocení a výběru. Navíc je AI často využívána k vytvoření chatbotů a virtuálních asistentů, kteří mohou komunikovat s kandidáty a poskytovat informace o pracovních pozicích. Vyvíjí se nástroje pro analýzu videa, které dokáží vyhodnotit projev a mimiku kandidáta a vypracovat jeho psychologický profil. Může se například jednat o analýzu nahraného video pohovoru, přidává.

Podle Simony Koperové, Head of IT Division v Trenkwalder, může být umělá inteligence využita v oblasti náboru v mnoha různých ohledech. Například může pomoci při identifikaci vhodných kandidátů na základě jejich schopností a zkušeností, analyzovat chování uchazečů na sociálních sítích a identifikovat potenciální zájemce o pracovní pozice, anebo dokonce automatizovat prvotní fáze výběrového řízení prostřednictvím chatbotů. AI může zjednodušit například prvotní screening životopisů nebo vyhledávání kandidátů na sociálních sítích. Dokonce v dnešní době lze udělat celé výběrové řízení pomocí umělé inteligence a nechat si předvybrat jen top kandidáty, kteří projdou jejím sítem. V takovém případě uchazeči o zaměstnání dělají celé pohovory v rámci video callů s umělou inteligencí, zmiňuje Martina Machová.

Tereza Silbernáglová vidí jako základní aspekty, které může umělá inteligence při náboru zjednodušit inzerci a oslovení kandidátů, screening a výběr kandidátů, analýzu a data a také písemnou komunikaci. Tvorba e-mailů (děkovný, pozvání na pohovor, nabídka apod.), to vše lze nechat připravit skrze AI nástroje. Ti zkušenější dokonce mohou využívat platformy, které si dokážou zapamatovat osobitý styl zadavatele a dle něj již lépe generovat vhodné návrhy textů, upřesňuje. Také podle Josého Kadlece je možné umělou inteligenci využít prakticky v každém kroku náborového procesu od tvorby popisu pracovní pozice, přes vyhledávání a kontaktování kandidátů, pohovory až po onboarding. A to často i bez složitých firemních implementací. Mohu si například nechat vytvořit sérii pohovorovacích otázek, a to přesně na míru pozici, ale i na míru konkrétnímu kandidátovi. Mohu si také zvolit, kolik otázek má být například behaviorálních. K tomu bychom použili jazykové modely (ty tzv. LLM – Large Language Models) jako ChatGPT, Gemini nebo Claude, doporučuje a dodává, že díky zdokonalení přepisu mluveného slova umělou inteligencí do textu můžete také využít funkce pro automatické poznámky z pohovoru. Existují na to specializované nástroje jako Metaview, ale podobně poslouží i například placená funkce Intelligence Recap v MS Teams, doplňuje.

Pozor na ochranu dat

Jak podotýká Tereza Silbernáglová, při ponoření do světa umělé inteligence narazíme na několik klíčových bodů, které je nutné brát v potaz. První a možná nejdůležitější je podle ní soukromí a ochrana údajů. V době, kdy AI zpracovává obrovské množství našich osobních informací, je zásadní, aby byly tyto údaje chráněny a aby bylo zajištěno, že AI je využívána eticky a zodpovědně. Dalším důležitým aspektem je transparentnost AI systémů. Je nutné, abychom rozuměli, jak AI k rozhodnutím dochází, což nás přivádí k důležitosti ověřování informací, které AI poskytuje. Nemůžeme slepě věřit všemu, co AI říká nebo doporučuje, aniž bychom to sami nezávisle ověřili, zdůrazňuje s tím, že kybernetická bezpečnost je další nezbytnou součástí, jelikož s rostoucím využíváním AI roste i riziko kybernetických útoků. Je důležité, aby systémy byly chráněny proti zneužití, což chrání jak data, tak i funkčnost AI, dodává. Obecně i v individuální práci s AI doporučuji výsledky kontrolovat. Speciálně v situacích, kde hrozí, že AI bude například fabulovat. Jedná se o citlivý výstup jako například LinkedIn post, kde asi nechcete nějaké nesmysly, radí José Kadlec.

Firmy by neměly váhat

V Trenkwalder by firmám, které zvažují zavedení umělé inteligence v rámci personálního managementu, doporučili nejdříve provést pečlivou analýzu svých potřeb a možností. Je klíčové si uvědomit, jaké konkrétní problémy chcete řešit pomocí umělé inteligence a zda disponujete dostatečnými zdroji a odbornými znalostmi k úspěšné implementaci. Rovněž je důležité mít na paměti etické a právní aspekty spojené s využitím umělé inteligence v oblasti lidských zdrojů, popisuje Simona Koperová. František Boudný radí dlouho neváhat, protože je to podobné jako s nástupem internetu, mobilní komunikace nebo cloudu a aplikací. Jde o technologii, která nám zjednodušuje práci, šetří čas, zvyšuje efektivitu a tedy i zisk. Čím dřív se do toho pustíte, tím víc z AI vytěžíte, myslí si. Pro generace, které vstupují na pracovní trh, je AI běžnou součástí života. Využívání AI třeba při nastavování adaptačního procesu nebo při rozvoji zaměstnanců bude očekáváno jako samozřejmá věc, přidává názor Petr Brichcín.

Firmám, které ještě váhají s implementací umělé inteligence do svých HR procesů, Tereza Silbernáglová doporučuje začít s malými dobře definovanými projekty. Tyto projekty nabídnou příležitost sledovat postupný pokrok a jasně pochopit přínosy. Využívání AI pro nás není úplně přirozené a stále se jedná pouze o nástroj. Ten je jen tak dobrý jako jeho uživatel. Ovládání těchto nástrojů a zvládnutí práce s nimi představuje zcela novou dovednost, kterou se musíme naučit, zdůrazňuje a dodává, ať nepočítáme s tím, že otevřeme první AI nástroj a hned dokážeme vyprodukovat knihu. Je to postupný proces učení, stejně jako například jízda na kole. Musíme počítat s tím, že osvojení této dovednosti vyžaduje čas a ne vždy přinese okamžitě očekávané výsledky, podotýká.

Podle Martiny Machové by firmy měly AI vnímat jako ulehčující nástroj a pomocníka, který by měl zefektivňovat pracovní procesy. Umělá inteligence firmám ulehčí práci s informacemi a daty, zvládne nahradit některé profese, které vyžadují například rutinní úkoly či vysokou přesnost. Můžete začít třeba jen tím, že si necháte pomoct napsat inzerát nebo otázky pro uchazeče. Postupně si jednotlivé nástroje vyzkoušet a objevovat nové, radí.

Lidská síla není stoprocentně nahrazena

Simona Koperová uvádí, že existují určité limity, které je třeba zvážit při používání umělé inteligence v personálním managementu. Mezi ne patří riziko zkreslení dat, nedostatečná transparentnost algoritmů, možnost diskriminace a nedostatečné porozumění lidským faktorům. Je klíčové mít opatření ke snížení těchto rizik a pravidelně monitorovat výsledky a chování systémů umělé inteligence, doporučuje. 

Také Petr Brichcín si myslí, že rizik, která jsou spojena s AI, je mnoho a vždy je podle něj například dobré ověřovat poskytnuté informace. Třeba chat GPT má sklony si vymýšlet. Alternativou umělé inteligence by neměla být přirozená demence, ale zdravý selský rozum, zdůrazňuje. Podle Františka Boudného je to stejné jako s jakoukoli jinou technologií, ale i s prací lidí. Je nutné jasně popsat procesy, aby bylo zřejmé, kdo co dělá a kdo má jakou zodpovědnost. Částečně je to otázka psychologie. Některým lidem může být nepříjemné, že mají pracovat se strojem. V žádném případě bych ale umělou inteligenci nepřeceňoval nebo neočekával, že nahradí lidskou sílu stoprocentně, myslí si. Vždycky tu také budou významné aspekty lidské práce, které nebude možné umělou inteligencí nahradit, jako jsou například mezilidské vztahy, cítit a prožívat emoce, různé interakce mezi lidmi, empatie a kreativita, uzavírá Martina Machová.