FOK o Velikonocích uvede Janovy pašije ve scénickém zpracování Matěje Formana
Ze spolupráce FOK s režisérem Matějem Formanem vzešlo scénické zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha se souborem Musica Florea Marka Štryncla. Po úspěchu loňské premiéry se letos v kostele sv. Šimona a Judy konají hned tři reprízy, a to na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. V roli Ježíše se představí Jaromír Nosek a Evangelistu bude zpívat Jaroslav Březina.
Podobně jako ve Formanově zpracování Rybovy České mše vánoční, i v tomto představení je použita kombinace dřevěných loutek s kostýmovanými pěvci. Velkou dřevěnou loutku Ježíše Krista vytvořil výtvarník Josef Sodomka. Malovanou scénu na průsvitném plátnu doplňuje intimní atmosféra zadní části kostelní lodi sv. Šimona a Judy. „Scénický prostor jsem rozehrál pod kůrem s varhanami a symbolicky jsem využil malovaný triptych obrazů s krajinou kolem Jeruzaléma. Scénografii jsem rozdělil na chrámový prostor, symbolickou lokalitu Getsemanské zahrady a Golgoty,“ upřesňuje Matěj Forman.
„Pašije jsou jeden ohromný dramatický příběh, ať to člověk bere historicky nebo nějakou formou vnitřního prožitku. Připadá mi velice pravdivé ono pojetí křesťanství, kdy se příběh prožívá každý rok a podstata prožitku není v tom připomenout si něco, co tu bylo kdysi, ale zkusit ho prožít ve své současné situaci, věku, zkrátka jej nechat projít svým životem teď a tady. Je to vepsané i v hudbě, Bach příběh nijak nezkrátil ani neprodloužil,“ říká Matěj Forman.
Posluchači nejspíše znají Bachovo dílo v německém originále, nicméně pro hlubší proniknutí do příběhu se Matěj Forman rozhodl použít český překlad muzikologa Mirko Očadlíka. „I když mne mnozí z umělců upozorňovali, že se jedná o Bachovo ikonické dílo, stále jsem v počátcích příprav našemu týmu připomínal, že od zasvěcených znalců hudby vím, že český překlad existuje,“ vysvětluje Matěj Forman a dodává, že dramaturg FOK Martin Rudovský ho po usilovném pátrání v archivech skutečně nalezl.
Slovo dramaturga FOK Martina Rudovského
„Pro Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha není třeba dlouhého úvodu. Těžko si představit Velikonoce bez nich. Jeho hudbu si nespletete s žádnou jinou. Poslouchat ji je jako vracet se do krajiny, která je našemu srdci známá a blízká. Krystalická hudební čistota a nekonečný proud harmonií na pozadí dramatického textu spolu vytváří okamžiky, ve kterých se nám všem tají dech. Letos se tedy společně vrátíme do míst, která známe, ale zkusíme se na ně podívat jinýma očima. Scénické zpracování režiséra Matěje Formana nám nabídne další rozměr fantastické krajiny Bachovy hudby a pozve nás hlouběji do dramatu velikonočního příběhu.“
Foto: Janoušovy pašije v nastudování Matěje Formana (©Petr Dyrc)
