Quinoa, jinak také merlík chilský, je jednou z nejstarších plodin světa, ale Evropa ji objevila teprve nedávno.
Tématu se dnes věnovala Lucie Korbeliusová ze spotřebitelské organizace dTest s tím, že v současné době se jeví jako jedno z řešení světového hladu – je nenáročná na pěstování, dokáže odolat nepříznivým podmínkám a plodí výživná zrna s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny, proto se o ní mluví jako o superpotravině. Zaslouží si toto označení? To se rozhodl zjistit spotřebitelský časopis dTest.
Tmavší varieta merlíku čilského. Zdroj: Markus Hagenlocher / CC BY-SA 3.0
Dříve se quinoa jako většina „nových“ potravin prodávala především ve specializovaných prodejnách, dnes je však obvykle k sehnání i v běžných supermarketech. „Pro vzorky do našeho testu jsme se vydali do obou typů prodejen. Neměli jsme žádná omezení, proto v našem testu můžeme porovnat kvalitu 15 produktů červené a bílé quinoy z konvenční i bio produkce v ceně od 11 Kč/100 g až po 28 Kč/100 g,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.
Zelené „maso“
Na prvním místě v seznamu výživových přínosů quinoy stojí bílkoviny. Zajímavé jsou nejen svým poměrně vysokým množstvím, ale také složením. V quinoi najdeme všechny esenciální aminokyseliny, které potřebujeme k produkci bílkovin, ale sami si je nedokážeme vytvořit. „Člověk je odkázán na vnější příjem devíti aminokyselin a quinoa je až na jednu výjimku všechny obsahuje v dostatečném množství,“ přibližuje Hana Hoffmannová z dTestu a pokračuje: „Ve vhodné kombinaci s jiným rostlinným zdrojem bílkovin tak quinoa dodá všechny potřebné aminokyseliny i vegetariánskému a veganskému jídelníčku.“
Obsah bílkovin se u obou druhů příliš nelišil: u bílé naměřila laboratoř průměrně 13 g/100 g, u červené pak průměrně 13,1 g/100 g. Dospělý člověk vážící 70 kg by měl denně sníst 58 gramů proteinů, což by podle výsledků z laboratoře dokázalo pokrýt 380 až 500 gramů této plodiny.
Užitečná vláknina
Druhým nejčastěji zmiňovaným benefitem quinoy je vláknina. Ta sice tělu žádnou energii nedává, ale v jídelníčku nesmí chybět ať už například kvůli regulaci cukru v krvi nebo správné činnosti střev. Výživová doporučení stanovují denní příjem vlákniny na 30 gramů, česká realita však za tím dost pokulhává – podle odhadů jí průměrně sníme jen okolo 12 gramů.
Balení quinoy. Zdroj: Mecanismo / GFDL, licence (Wikipedia Commons CC0)
Hlavním zdrojem vlákniny v jídelníčku je zelenina a ovoce a quinoa by tuto roli také skvěle zvládla. V červené variantě bylo průměrně naměřeno 10,8 g/100 g, v bílé 8 g/100 g. „Ne pokaždé ale s těmito údaji můžeme počítat,“ upozorňuje šéfredaktorka dTestu Hoffmannová. „Obsah vlákniny v jednotlivých vzorcích velmi kolísal. Nejnižší číslo laboratorní přístroje ukázaly u Green Apotheke Quinoa bílá (5,4 g/100 g), nejvyšší naměřené hodnoty dosáhla Wolfberry Quinoa červená (12,6 g/100 g),“ upřesňuje Hoffmannová. Pro zajímavost: mrkev má ve 100 gramech necelé 3 gramy vlákniny a jablka 2 gramy.
Přesnost výživových údajů
Největší slabinou testovaných výrobků byla spolehlivost uváděných nutričních údajů. Řada značek avizovala větší porce bílkovin a vlákniny, než kolik skutečně nabídla. Osm výrobků proto za slibovanou/reálně naměřenou bílkovinu získalo jen dostatečné hodnocení, dva produkty v případě vlákniny dokonce nedostatečné. Oba slibovaly vlákninu v množství 14 g/100 g, ovšem laboratoř u Probio Quinoa bílá a Menu Gold Quinoa bílá naměřila pouhých 9,4 g/100 g, respektive 8,8 g/100 g.
O poznání lépe si všechny výrobky vedly v testování nežádoucích látek, a to mykotoxinů a pesticidů.
„Laboratoř prověřila přítomnost téměř 700 různých pesticidních látek s jednoznačným závěrem – žádný námi testovaný výrobek pesticidy neobsahuje. Podobně dobře se dařilo produktům při měření mykotoxinů – pouze u jednoho vzorku laboratoř odhalila přítomnost menšího množství potenciálně nebezpečné plísně. Zjištěná koncentrace 1,1 mg/kg u výrobku značky Wolfberry přestavuje pouze čtvrtinu povoleného limitu, proto má tento produkt stále ještě dobré hodnocení,“ shrnuje výsledky Hana Hoffmannová.
