Článek
Vybral si tichou dvorní dámu
Když začal František Ferdinand d'Este nápadně často navštěvovat sídlo arcivévody Fridricha Marii Albrechta a jeho ženy Isabelly v Bratislavě, hostitelé si mysleli, že císařův synovec k nim jezdí kvůli jejich dceři, do které se, jak oba doufali, zamiloval. František Ferdinand byl bezpochyby výborná partie, po smrti korunního prince Rudolfa se stal jako nejstarší syn mladšího bratra Františka Josefa I. následníkem rakousko-uherského trůnu, což císař oficiálně potvrdil až v roce 1897. Zamilovaný arcivévoda do Bratislavy skutečně spěchal kvůli ženě, ovšem k všeobecnému překvapení se nejednalo o domácí dceru, ale o dvorní dámu její matky. Žofie byla také šlechtična, narodila se 1. března roku 1868 do starobylého českého rodu Chotků, ovšem pro budoucího panovníka jedné z nejvýznamnějších evropských monarchií byla přeci jen málo urozená.
Prozrazení jejich vztahu vyvolalo poprask
Její náhodně odtajněný vztah s následníkem trůnu způsobil obrovský skandál, ale Františkovy city k Žofii byly pevné a on se své vysněné ženy rozhodně nemínil vzdát. Postavil se proti celé rodině, dokonce i proti svému strýci císaři a svatbu s obyčejnou hraběnkou si nakonec i přes mnohá zbraňování prosadil. Předtím však musel souhlasit, že se pro svou manželku i jejich budoucí potomky zříká všech práv a výsad, které náležely členům habsbursko-lotrinského rodu, včetně následnictví na trůn. Poté se mohl morganatický sňatek Františka Ferdinanda d'Este a Žofie Chotkové dne 1. července roku 1900 na zámku v Zákupech uskutečnit.
Toho, kdo se k Žofii choval bez respektu, její manžel okamžitě odepsal
Manželova rodina však Žofii nikdy úplně nepřijala. Nezměnilo to ani císařovo gesto, kdy novomanželku svého synovce po svatbě povýšil do knížecího stavu. Žofie musela od mužových příbuzných snášet neustálé ponižování a ústrky. Mnozí členové vídeňského dvora ji přehlíželi a dávali jí nepokrytě najevo, že i když dosáhla svého a následník trůnu se s ní oženil, mezi ně prostě nepatří a nikdy patřit nebude. Tyto nepříjemné momenty snášela trpělivě, její manžel však nikoliv. František Ferdinand svou ženu velice miloval a kdykoliv s ní někdo zacházel bez respektu nebo jinak, než by si on přál, rozzuřilo ho to k nepříčetnosti a takový člověk u něj potom skončil. František Ferdinand si dokonce vedl seznam všech, kteří Žofii nějakým způsobem urazili nebo se k ní nechovali uctivě. Byl rozhodnutý, že až se jednoho dne stane císařem, těmto hříšníkům to jaksepatří spočítá.
Za svůj domov si zvolili zámek Konopiště
I přes nepřízeň rodiny bylo Žofiino manželství velice šťastné a harmonické. Oba spojoval hlavně smysl pro rodinu, v jejímž úzkém kruhu se manželé cítili nejlépe. Společně vychovávali tři děti, Žofii, Maxmiliána a Ernsta. Narodilo se jim ještě jedno dítě, které však na svět přišlo mrtvé. V roce 1887 František Ferdinand d'Este zakoupil panství a zámek Konopiště u Benešova, které se po rozsáhlé rekonstrukci stalo domovem jeho rodiny. Tak velikou investici si mohl s přehledem dovolit, patřil totiž k nejbohatším Habsburkům, jelikož zdědil značné jmění po svém zemřelém příbuzném. Jako následník trůnu se Žofiin muž musel často účastnit nejrůznějších oficiálních akcí, při kterých vedle něj jeho žena nemohla kvůli své neurozenosti ani sedět. Nesměla také sama využívat císařské lóže v divadle ani být hostem slavnostních rodinných obědů. Její postavení se mírně zlepšilo po roce 1908, kdy ji stárnoucí císař povýšil na vévodkyni.
Zastřelil ji anarchista
Jedny z mála příležitostí, kdy Žofie mohla stát svému muži na veřejnosti po boku, byly návštěvy v zahraničí, kde se na jejich nerovnorodé manželství nepohlíželo tak kritickým okem jako ve Vídni. V červnu 1914 se Žofie rozhodla manžela doprovodit na vojenské manévry do Bosny. Když projížděli autem ulicemi hlavního města Sarajeva, srbský student gymnázia Gavrilo Princip připraveným revolverem představitele nenáviděné rakousko-uherské monarchie zastřelil. A spolu s Františkem Ferdinandem mladý anarchista zasáhl také Žofii, která smrtelným zraněním podlehla. Stejně jako její manžel, jehož vražda se stala záminkou k rozpoutání první světové války. Společný pohřeb se konal ve vší tichosti a Žofiiny ostatky byly uloženy v hrobce na rodinném zámku Artstetten v Dolních Rakousích. Hned vedle těch Františkových.
Vzpomínky na rodinné štěstí
O osiřelé děti se postarala jejich teta Jindřiška. Nejstarší dcera, pojmenovaná po své matce Žofie, na své idylické dětství s milujícími rodiči, které trávila na středočeském Konopišti, často vzpomínala. Na veřejnosti málo oblíbený František Ferdinand d'Este byl totiž za zavřenými dveřmi pozorný a starostlivý otec i manžel, který sňatku s málo urozenou bývalou dvorní dámou nikdy nelitoval. Nerovný vztah mu sice do života přinesl mnoho komplikací a starostí, Žofie mu však svou láskou a oddaností dokázala všechny strasti vynahradit, a právě její mírná povaha a umění vytvořit rodinnou pohodu ho k ní celý život přitahovalo.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové-Životopisná encyklopedie. Praha: Brána,2001. ISBN 80-7243-109-9
VOCELKA, Karl a VOCELKOVÁ, Michaela. František Josef I.-Císař rakouský a král uherský. Praha: Paseka, 2017. ISBN 978-80-7432-806-0
UNTERREINER, Katrin. Habsburkové-Mýty a pravda. Český Těšín: Víkend, 2011. ISBN 978-80-7222-807-2
