V neděli v Brně začne 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby

Letošní ročník s podtitulem Terroir bude probíhat od 24. března do 7. dubna. Mimo jiné vystoupí Ensemble Inégal, Schola Gregoriana Pragensis, Capella Mariana a Filharmonie Brno.

Již 31. ročník brněnského Velikonočního festivalu duchovní hudby začne na Květnou neděli 24. března a potrvá do neděle 7. dubna. Program nabídne tentokrát 9 koncertů, v rámci kterých zazní i řada skladeb současných českých a moravských autorů.

Na prvním koncertě už tuto neděli zazní oratorium Bronzový had českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Další koncerty pak nabídnou třeba ukázky z duchovní tvorby Petra Ebena v podání sboru Schola Gregoriana Pragensis, vedeného skladatelovým synem Davidem Ebenem, ryze česko-moravský varhanní program Marka Paľy nebo slavnou Glagolskou mši Leoše Janáčka v podání Filharmonie Brno.

200830_Schola_Plasy_WebRes_045_(c)_Petr Kadlec.jpg
  • Schola Gregoriana Pragensis (©Petr Kadlec)

Především je však dramaturgie festivalu bohatá na skladby žijících českých a moravských autorů. V rámci série tří koncertů Tenebrae (Temné hodinky) budou uvedeny ve světových premiérách skladby Lukáše Hurníka, Zdeňka Klaudy, Tomáše Krejčího, Jaroslava Pelikána, Ondřeje Múčky a Jiřího Miroslava Procházky, kteří zhudebnili Lamentace a Responsoria. Provedení skladby Raduj se III pro orchestr v brněnské premiéře se dočká Slavomír Hořínka. Přímo na objednávku festivalu pak napsal Martin Smolka vícedílnou skladbu Niedzielne rano (Nedělní ráno), která zazní na koncertě souboru Cappella Mariana.

Podtitul letošního ročníku „terroir“ vysvětlují pořadatelé na webových stránkách festivalu následovně: „V souvislosti s vínem se s oblibou používá napůl záhadné slovo terroir, slovo francouzské, z latinského termínu pro zemi, půdu. Kouzlo onoho slova však spočívá právě v obtížné uchopitelnosti, v nemožnosti jej jedním či dvěma slovy přeložit, stejně tak jako úspěch vína nespočívá jen v odrůdě či konkrétním chemickém složení půdy. Všechny faktory se sčítají a harmonické prostředí vydává své plody, v tomto případě dává růst révě, jedné z nejstarších kulturních plodin. Réva je tak průsečíkem mnoha symbolických významů.“

pDYdscPg.width-800.jpg
  • Martin Smolka (©Jaromír Typlt)

Úvodní foto: loňský závěrečný koncert (©archiv festivalu)

Podcast