Putin popáté vyhrál (ne)volby v Rusku

V Rusku od 15. do 17. března probíhaly prezidentské volby, které Vladimir Putin již popáté vyhrál. Voliči neměli na výběr moc kandidátů a ti, kteří se na volební lístek dostali, tam byli spíše jako kouřová clona, která měla navodit zdání konkurence. Skutečná opozice byla před volbami odstraněna. Hlasovalo se i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Rusové se snažili volební místnosti zapálit nebo poškodit obsah uren s hlasovacími lístky. Na poslední den voleb navíc opozice svolala protest proti Putinovi, který se konal i před ruskými ambasádami v zahraničí. Proti legitimitě voleb se vyslovilo Česko i mnoho dalších států.

Vladimir Putin v neděli 17. března již popáté vyhrál ruské prezidentské volby s 87 procenty hlasů. Uvedla to státní agentura TASS, která informace čerpala z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování zveřejnila státní sociologická agentura VCIOM. V následném projevu Putin poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem důvěry a naděje, kterou do něj společnost vkládá.

„To jsou asi takové volby, jako je Putin prezident,“ řekl během voleb v debatě ČT24 cestovatel, znalec Ruska, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. „Většinou má tolik, aby to nevypadalo úplně blbě, dělá to stejně jenom pro své lidi. Všichni za hranicemi vědí, že je to šaškárna,“ pokračoval.

Mezi Putinovy priority v následujícím funkčním období bude podle jeho slov patřit posílení armády a splnění úkolů spojených se „speciální vojenskou operací“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu. Podle putina si ruské jednotky každý den připisují územní zisky. Dále uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině. Neurčitě se pak vyjádřil k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.

Neexistence opozice a nesouhlas ruských občanů

Vítězství ve volbách si Putin zajistil už dlouho před tím, než volby vůbec stihly začít. Kreml postupným zpřísňováním režimu i pomocí zákonů, které přinesly drakonické tresty vězení mimo jiné za kritiku ruské invaze na Ukrajině, téměř úplně umlčel kritické hlasy v zemi.

Pouhý měsíc před volbami režim odstranil nejvýraznějšího Putinova oponenta Alexeje Navalného, který zemřel za dosud nevyjasněných okolností v ruském vězení za polárním kruhem. Boris Naděždin a Jekatěrina Duncovová, další dva zájemci o prezidentský post, kteří otevřeně vyzvali k ukončení války na Ukrajině, nebyli k volbám připuštěni. Ústřední volební komise schválila pouze tři další kandidáty Nikolaje Charitonova, Vladislava Davankova a Leonida Sluckého, jejichž funkcí je podle analytiků vytvořit zdání konkurence.

Podle příspěvků na sociální síti Telegram se objevily případy, kdy Rusové přímo ve volebních místnostech dávali najevo svůj nesouhlas s putinovským režimem. Účet Sota uveřejnil dva případy protestů v Moskvě. Na prvním videu mladá dívka vylila do urny černou barvu, čímž její obsah znehodnotila. Po činu byla okamžitě zadržena. Druhé video ukazuje starší ženu, která v místnosti rozlila hořlavou látku, kterou následně zapálila. Plameny se podařilo uhasit, ale kvůli kouři se v místnosti nedalo volit. Také ona byla zadržena. Server Fontanka zveřejnil záběry dívky, jež se v Petrohradu pokusila podpálit školu, ve které se nacházela volební místnost.

Hlasovalo se i na okupovaných územích

Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny se volilo už 14. března. Podle agentury AP tam lidé volili pod nátlakem a podle některých svědectví i pod hrozbou použití zbraně. O zapojení zabraných ukrajinských území do prezidentských voleb rozhodlo Rusko už na konci loňského roku.

„Hlasování je důkazem pokračujícího zjevného ignorování norem a zásad mezinárodního práva ze strany Moskvy. Stejně nezákonné je nutit miliony ukrajinských občanů, kteří žijí na dočasně okupovaných územích, nebo kteří byli násilně přesunuti na území Ruské federace, aby se zúčastnili takzvaných ‚voleb‘,“ uvedla ukrajinská diplomacie. Ukrajince žijící na okupovaných územích ministerstvo vyzvalo, aby se voleb neúčastnili.

Proti hlasování na okupovaných územích se vyslovilo i české ministerstvo zahraničí. Ve svém prohlášení uvedlo, že neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny.

Protest proti Putinovi

Opozice v čele s Julijí Navalnou, vdovou po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném, vyhlásila na nedělní poledne (poslední den třídenních voleb) protestní akci Poledne proti Putinovi. Nápad patřil právě zesnulému Navalnému. Myšlenkou protestů bylo, že Putinovi odpůrci dorazí do volebních místností v pravé poledne a budou volit proti Putinovi nebo vhodí neplatný hlas.

Moskevská prokuratura reagovala na výzvy k protestu dopředu varováním, že jde o neschválenou akci, která prý může narušit volební práva ostatních voličů, a tak za ni hrozilo pět let vězení. Policie v souvislosti s volbami zadržela v 17 ruských městech 74 lidí. Jedna petrohradská aktivistka měla být zatčena, když na protest teprve vycházela z domu.

Protesty podle záběrů od volebních místností, které na platformě YouTube zveřejnili spolupracovníci Navalného, byly úspěšné. „Akce dosáhla svých cílů. Ukázala, že existuje i jiné Rusko, že jsou lidé, kteří stojí proti Putinovi,“ řekl Ivan Ždanov, jeden ze spolupracovníků Navalného.

Protestovalo se dokonce i před ruskými ambasádami v Británii, Francii, Španělsku či v Itálii. Samotná Julija Navalná se připojila k davu lidí, kteří čekali před ruskou ambasádou v Berlíně. Část davu tleskala a skandovala její jméno.

Postoj ostatních států k ruským volbám

Nesouhlas s ruskými prezidentskými volbami nezněl jen od voličů či protestujících, ale také z nejvyšších postů Česka i USA. České ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo: „Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ruský prezident Vladimir Putin je opilý mocí a chce vládnout věčně. Bílý dům podle agentury Reuters v reakci akcentoval, že volby zjevně nebyly svobodné ani spravedlivé, jelikož Putin uvěznil politické oponenty a zabránil dalším, aby proti němu kandidovali.

Polské ministerstvo zahraničí pak prohlásilo, že prezidentské volby v Rusku nejsou legální, svobodné ani spravedlivé. Hlasování se podle něj konalo v kontextu vážných represí a v rozporu s mezinárodním právem také v Rusy okupovaných částech Ukrajiny.

Šéf britské diplomacie David Cameron v prohlášení na sociální síti X kritizoval nedostatečný výběr pro voliče a absenci nezávislých pozorovatelů. Cameron ještě dodal, že takhle svobodné a spravedlivé volby nevypadají. „Volby. Jaké volby?“ napsal stručně ve svém příspěvku na síti X také lotyšský prezident Edgars Rinkévičs.