Snový vstup mezi elitu pro Mrázkovy. Jsou třináctý pár světa, Taschlerovi patnáctí

„Už od prvního závodu byla naše sezona dost kostrbatá. Nejdřív jsem si prošel infekcí žaludku, takže jsem měl zažívací potíže, pak to zranění…“ vypočítal na mistrovství světa Taschler obtíže, kterými si musel se svou sestrou v uplynulých měsících projít.

„Byla to jedna z nejnáročnějších sezon, jakou máme za sebou,“ souhlasila s ním Taschlerová.

O to obdivuhodnější je, že i přes měsíční výpadek z tréninku kvůli zlomenině obratle dokázali na mistrovství Evropy získat sedmé místo a nyní se v Montrealu oklepat z nezvyklé chyby v rytmickém tanci, kdy vůbec nepředvedli zvedanou figuru, a ocitli se tak až na 18. místě.

„Ale tolik párů nás přišlo po pátku podpořit. Piper Gillesová nám říkala: Nic si z toho nedělejte, mně se to stalo na olympiádě,“ vyprávěl Taschler.

Možná i díky podpoře soupeřů se Taschlerovi dokázali zkoncentrovat na sobotní volný tanec, při kterém měli jasný cíl dostat se co nejblíže k první desítce, kam by v případě bezproblémového závodu s největší pravděpodobností patřili.

Situaci jim ovšem neulehčil finský pár, který startoval před nimi a rozjásal publikum rozvernou jízdou na hudbu z muzikálu Chicago. Po ní hrozilo, že bude lyrický a intimní tanec Taschlerů působit na montrealské diváky příliš chladně. Takové obavy ale rozptýlil hned první prvek – efektní zvedačka – za který si sourozenci vysloužili nadšený potlesk.

V tanci, ve kterém vyprávějí příběh jejich předčasně zesnulého tatínka, sourozenci procítěně přecházeli z půvabného do dramatického výrazu, což sebejistě doplňovali twizzly, piruetou a zvedačkami na nejvyšší možné úrovni.

Rozdíl v emocích po dojetí páteční a sobotní jízdy u nich snad nemohl být větší. Zatímco po rytmickém tanci těžce vstřebávali šok po nepovedeném prvku, v sobotu dojatě a spokojeně děkovali zaplněné montrealské hale.

„Jeli ve skvělém tempu. Jejich položení do hran je až zázračné,“ chválila Taschlerovy expertka České televize Olga Žáková.

Za svůj výkon získali 111,92 bodů, což jim v součtu s rytmickým tancem stačilo na 15. místo. „Na to, jaká pro nás byla sezona, jsme spokojení,“ usmívala se Taschlerová.

Posunutí osobního maxima

Důvod k úsměvu měl i druhý český pár v závodě – sourozenci Mrázkovi. Lonští juniorští mistři světa absolvovali svou první sezonu v dospělé kategorii a premiérou na světovém šampionátu korunovali svůj posun mezi elitu.

Po dynamickém rytmickém tanci předvedli v sobotu stejně sebejistý výkon i v tom volném. Jejich jízda na Čajkovského balet Labutí jezero v sobě kombinuje vypjaté dramatické pasáže s rozverným valčíkem a mladá dvojice zvládla všechny polohy v maximálním nasazení a s vyspělým výrazem.

Vysoké ohodnocení si vysloužili především za výrazné zvedačky a originální choreografické prvky, ale například i twizzly zvládli na té nejvyšší úrovni a k tomu dostali vysoké ohodnocení za provedení.

Kateřina a Daniel Mrázkovi ozvláštnili svůj volný tanec například i tímto originálním prvkem.

Ihned po doznění hudby dali Mrázkovi společně s publikem průchod svému nadšení a spokojená s jejich výkonem byla i Žáková: „Jejich jízda měla takový náboj. Krásně jeli na muziku a k tomu nádherná práce rukou. Skvělá choreografie od Mattea Zanniho, prostě úžasné. Zatím nejlepší jízda,“

Za pravdu dali expertce ČT i rozhodčí, kteří ocenili tanec Mrázkových s 115,23 body jako průběžně nejlepší volnou jízdu, v součtu to ale na celkové vedení nestačilo, a tak obhájili 13. místo z rytmického tance.

„Byla to naše nejlepší volná jízda v sezoně. Na mistrovství Evropy jsme se v ní necítili úplně sebejistě, měli jsme z ní respekt, tak jsme na ní během těch dvou měsíců zapracovali a jsme rádi, že se nám povedla,“ shrnul pocity Mrázek.

Nejlepší jízda to pro Mrázkovy nebyla jen pocitově, ale i bodově. Svým výkonem si dokázali výrazně vylepšit sezonní i osobní maximum. A vzhledem k jejich věku – sedmnáct a dvacet let – jsou výsledky z jejich první seniorské sezony velkým příslibem do budoucna.

Severoamerický souboj o zlato

Po rytmických tancích vedli Američané Chocková s Batesem pohodlně o tři body, nakonec ale boj o medaile zůstal napínavý až do posledního momentu závodu.

K němu nastoupili jako první právě obhájci titulu a svým tancem na výběr skupiny Pink Floyd nadchli vyprodanou montrealskou halu. V jízdě ztvárňovali motiv čas, kterému přizpůsobili především pohyby rukou, ale i originálně pojaté spojovací prvky, piruetu a netradiční zvedané figury.

„Tento tanec je ohňostrojem vynikajících nápadů, nebylo v něm jediné prázdné místo a stále se něco dělo,“ vypíchla Žáková.

Po dojetí je publikum ocenilo ovacemi vestoje, přesto Američané po zobrazení známek 222,20 bodů zůstávali v projevech radosti zdrženliví, protože jejich největší konkurenti se teprve chystali na led.

Mistři Evropy Charlene Guignardová a Marco Fabbri předvedli oproti Američanům mnohem lyričtější a jemnější jízdu na hudbu z filmu Teorie všeho. Přesto se jim v jedné z dramatičtějších pasážích podařilo roztleskat publikum a také oni ozvláštnili tanec originální zvedačkou.

Půvab jízdy nezkazil ani kuriózní problém partnerky v úplném závěru, kdy si přišlápla sukni a jemný šifon zůstal zaseknutý mezi zoubky brusle až do posledních taktů.

Závěrečná póza volného tance Charlene Guignardové a Marca Fabbriho na mistrovství světa v Montrealu.

„Tanec Italů se mi líbil víc než Američanů. Byl úžasně emocionální, jejich partnerství z něj bylo tak jasně cítit. Obsahuje líbezné detaily,“ hodnotila Žáková. Obhájci stříbra z loňského roku se nakonec ale ve známkách Američanům nepřiblížili a jejich zlatou pozici neohrozili.

Úplný závěr soutěže obstaral domácí pár Piper Gillesová a Paul Poirier, kteří ztvárnili příběh filmu Na větrné hůrce. Po velmi dramatickém úvodu následoval nadšený aplaus publika při špičkových twizzlech.

Kanadský pár přecházel od jednoho povedeného prvku ke druhému a když dozněla hudba a tribuny propukly v bouřlivý jásot, Gillesová s Poirierem jako by sami nemohli uvěřit tomu, co se jim právě podařilo. V technické kvalitě dokonce o dva body překonali Američany a ve známkách za provedení se jim výrazně přiblížili.

„Pro mě to byl nejlepší tanec volných jízd. Vše v něm bylo promyšlené do posledního detailu. Ukázali úžasnou muzikálnost, herecký výkon na ledě, vše předvedli skvěle,“ nešetřila chválou Žáková.

Piper Gillesová a Paul Poirier během svého volného tance na mistrovství světa v Montrealu.

Když se ukázaly body za volný tanec, montrealskou halou se rozlehl jásot podruhé – nejlepší jízda večera. Kanaďané ovšem nadále napjatě sledovali obrazovku. Bude jim takový výkon stačit k prvnímu světovému zlatu v kariéře? O necelé tři body nestačil.

Přesto je pro ně stříbrná pozice, na kterou se na úkor Italů posunuli, životním maximem. A tak zatímco Američané vyrovnaně přijímali své vítězství jako pár, který takový pocit už zažil, Kanaďané dojatě mávali nadšeným tribunám a zářili stříbrným leskem.