Antimonopolní úřad si vybírá lehčí kauzy, potřebuje reformu míní experti i vláda

Český antimonopolní úřad je v současné době velmi kritizován odborníky. V České republice skupina protikorupčních organizací připravila vládě návrh na reformu. Samotná vláda a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chce reformu také. V připravovaných krocích se však často vzdaluje od doporučení odborníků.

Premiér Petr Fiala si vyžádal reformu antimonopolního úřadu na základě oznámení obchodních řetězců o zdražení od nového roku i přes snížení DPH na potraviny. Návrh by měl zpracovat a předložit sám úřad do poloviny roku, aby mohl být případně schválen do konce volebního období. Vzhledem k této výzvě vlády sestavila svůj návrh pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) i skupina odborníků (převážně právníků a ekonomů) ve složení Rekonstrukce státu, Oživení, Frank Bold a Transparency international, která úřad už nějakou dobu kritizuje za jeho kroky.

Největší problémem je vnitřní uspořádání resortu. Domnívají se, že úřad má pravomoci adekvátní jen s nimi neumí zacházet. Zmiňují například způsob posuzování, a především pohlížení úřadu na kauzy. A zesílením jejich pravomocí se obávají šikany podnikatelů a užívání těchto tvrdých metod na málo významné delikty. Český úřad pro ochranu hospodářské soutěže prakticky spojuje dva úřady pod jednou hlavičkou. Spravuje hospodářskou soutěž a veřejné zakázky. Toto uspořádání je v evropském měřítku velmi neobvyklé.

Dva úřady spojené v jeden

Podle analýzy Frank Bold je důsledkem to, že se úřad více zaměřuje na veřejné zakázky a hospodářkou soutěž trochu přehlíží a to způsobuje menší „strach“ firem z omezování konkurence. Logicky, když je pouze jeden šéf, je orientovaný vždy více na jednu problematiku. To ukázalo i poslední výběrové řízení na šéfa ÚOHS. Do funkce se totiž hlásili převážně odborníci na jednu nebo druhou oblast. Kdyby fungovaly dva rozdělené úřady jako ve většině Evropy, byl by v čele vždy expert na danou problematiku. Bývalý předseda úřadu Michal Petr dokonce zmiňuje, že by rozdělení nebylo složité ani nákladné.

„Pokud se v letech, kdy na ÚOHS nepůsobím, nic zásadního nezměnilo, funguje úřad už teď jako dva samostatné celky ve dvou budovách. Bylo by třeba jen najít název a nového předsedu pro samostatnou zakázkovou část. Náklady by se týkaly tohoto předsedy a několika nových zaměstnanců, kteří jsou dnes sdílení,“ okomentoval Petr situaci. Ministerstvo pro místní rozvoj (jeden z resortů řešících reformy úřadu) však tento pohled nesdílí a speciálně pro Deník N se vyjádřilo takto: „Pozitivní efekty by zřejmě nepřevážily nad riziky a náklady. MMR v současné době neuvažuje o tom, že bude rozdělení úřadu navrhovat nebo aktivně podporovat.“

Resort Ivana Bartoše tak navrhuje jinou změnu, která je odborníky taktéž vítána. „Dnes je předseda ÚOHS zahlcen svými pravomocemi. Navrhujeme, aby vzniklo několik tříčlenných senátů tvořených dvěma stálými zaměstnanci a jedním externích odborníkem,“ popsal návrh mluvčí Waleczko. „Z mého pohledu je tam moc prostoru pro případné korupční jednání a politizaci. Předseda má mnoho pravomocí a jeho rozhodování je málo transparentní,“ okomentoval návrh ekonom Jakub Kastl vyučující na americké Princeton Univerzity.

Úřad si vybírá lehké kauzy na vylepšení statistik

„Český ÚOHS je podle mého názoru stále trochu neviditelný. Bývá o něm obecně slyšet jen v souvislosti s uložením nějaké pokuty nebo jejím zrušením soudem,“ okomentoval tento problém Michal Petr z Univerzity Palackého v Olomouci. V České republice se dlouhodobě řeší problém s hospodářskou soutěží na trhu potravin nebo mobilních operátorů. Dle statistik počtu řízení si však antimonopolní úřad vybírá spíše jednodušší kauzy, kde je snazší udělit pokutu ke zlepšení statistik.

Například loni udělil pokut ve výši 48 milionů korun pro firmu Noviko, která prodává zvířecí krmiva za vertikální určování cen. Nutila totiž své odběratele prodávat koncovým zákazníkům produkt za minimální stanovenou cenu a tím ohrozila konkurenci na trhu. Stejná pokuta stihla i Electrolux. Ten za svůj prohřešek zaplatil 125 milionů.

Naopak něco, co trápí finálního spotřebitele mnohem více zůstalo bez pokut. V roce 2017 byl trh mobilních operátorů vyšetřován z podezření na kartel. Nebo když minulý rok chtěl nechat ministr zahraničí Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) prověřit ceny cukru, které se v supermarketech prodávaly o více než 100 % dráž oproti výrobcům. Ani v jednom z případů úřad nenašel provinění proti hospodářské soutěži.  

Neřešená kolektivní dominance

Loňské posuzování základních potravin ohledně oligopolního trhu posuzovali podle ekonoma Tomáše Douchy ze špatné perspektivy. „Když majetkově spojíte velké zemědělce s dodavateli vstupů jako jsou výrobci hnojiv, krmiv či osiv, a ještě to v rámci jednoho holdingu propojíte s potravinářským zpracováním potravin, může vzniknout velká oligopolní síla,“ reagoval na to, že se úřad podle něj díval odděleně na jednotlivé části trhu. Podobně tak šetření cen potravin a mobilních služeb, jak bylo psáno výše. Úřad kauzu prošetřoval ze strany oligopolního trhu. I tam sice došli k závěru, že je konkurence dostatečná a nemá jak zasáhnout, ale alespoň to úřad prošetřil.

Na problém nebylo pohlíženo jako na možnou kolektivní dominanci, kdy několik hlavních firem jedná ve vlastní shodě. „Vezměte si třeba mobilní operátory, kteří mají přehled o cenách na celém trhu. Kdyby se jeden z nich rozhodl, že chce agresivnější cenovou politikou přetáhnout zákazníky od konkurence, ostatní se to hned dozví a taky sníží ceny, aby o zákazníky nepřišli. Když operátor ví, že by taková reakce dvou zbylých konkurentů následovala, logicky se do podobného kroku nepustí,“ vysvětluje situace pro Deník N právník z Frank Bold Věnek Bonuš. Navíc podle bývalého místopředsedy Petra se ÚOHS zatím skoro nikdy nepokoušel o prokázání kolektivní dominance.

Reforma je potřeba, ale jaká?

Podle hodnocení časopisu Global Competition Review se před několika lety ÚOHS umístil jako nejhorší z 32 institucí. V roce 2017 se pak další šetření odmítal zúčastnit. Posledního šetření, které proběhlo 2 roky zpět, se opět účastnil. Že je reforma potřeba se shoduje vláda i experti. Úřad se však ve svých návrzích často vzdaluje od odborníků, něco však vítají.

Odborníci podporují návrh na lepší přístup k datům jiných veřejných institucí. V jednom jsou i co se týká vyšších sankcí. Momentálně hrozí za zneužití na trhu nebo kartel až 3 roky za mřížemi, nově by měla být navíc i pokuta do tří milionu korun a omezeného zákazu činnosti. Další pozitivní změnou je větší motivace pro „informátory.“ Mělo by se jednat o odměny, pokud někdo ví o protiprávním jednání a informuje o něm patřičná místa.

V dalších nápadech se však ÚOHS od expertů liší a je opětovně kritizován. Navrhuje, aby na oligopolním trhu firmy vše prozradili všem a tím přišli o výhodu. Tedy vyzradili svou prodejní strategii a produkty všem, aby je mohli následovat. „Obávám se, že to by byl obrovský zásah do právní jistoty. Takto zásadní opatření lze dělat jen v situaci, kdy nalezneme porušení soutěžního práva,“ komentuje tento možný krok právník Neruda. Dále se ÚOHS větší možnost odposlechů, aby si o ně mohli žádat sami a nemuseli řešit situace s policií a také možnost chodit na nečekané kontroly, nejen ty dopředu hlášené.