Karel II. Španělský byl posledním panovníkem mocného Habsburského rodu ve Španělsku. Jeho smrt rozpoutala třináctiletou válku o Španělské dědictví, jednu z temnějších dob španělské historie. Smrt však byla pro tohoto krále pravděpodobně vysvobozením. Slavné Habsburské geny nadělily Karlovi II. jen samé trápení.

Výsledek rodového křížení

Karel II. by se dal považovat za nezdařený výsledek Habsburského příbuzenského křížení. Habsburkové byli nejmocnější a nejvlivnější panovnický rod, který Evropě vládl dlouhých pět století. Vlastnili Čechy, Uhry, Španělsko i Portugalsko a zálusk si dělali i na kolonie v Americe. Tito panovníci byli posedlí čistostí jejich rodu, proto uzavírali sňatky výhradně se svými příbuznými. V té době ještě netušili, že právě toto rodové křížení bude znamenat jejich zkázu.

Smutný život Karla II.

Už krátce po jeho narození bylo jasné, že něco není v pořádku. Karel II. trpěl častými nemocemi, nevyzpytatelnými výkyvy nálad a rozsáhlými fyzickými deformacemi. Prodělal několik záchvatů spalniček, neštovic a zarděnek. Typická habsburbská brada se mu vyvinula do takových rozměru, že měl problém přijímat potravu i mluvit a údajně silně slintal. Od mládí silně kulhal a jak uvádí i web Lifee.cz, nedostatečný vývoj postihl také jeho genitálie, kvůli čemuž byl v dospělosti impotentní.

iZdroj fotografie: Jan van Kessel the Younger / Creative Commons / CC BY-SA

Přesto byl dvakrát ženatý a celé království napjatě očekávalo jeho potomka. První ženou se stala neteř francouzského krále Ludvíka XIV. Marie Louisa Orleánská, která byla vyhlášenou krasavicí. Ze sňatku pravděpodobně nebyla zvlášť nadšená, ale nakonec se naučila o Karla pečovat se skoro mateřskou láskou. Zemřela po desetiletém nenaplněném manželství a osud Španělska visel na vlásku. Druhou ženou se stala Marie Anna Falcko-Neuburská, která však prahla pouze po španělském bohatství.

Blázniví králové aneb Proč jsou královské rodiny zásobárnou defektů a tělesných poruch?

Karel II. umírá bezdětný

Smrt Karla II. nastává 1. listopadu roku 1 700. Tou dobou už byl dlouhé měsíce upoután na lůžko ve strašlivých bolestech. Celý život za něj v podstatě vládla jeho matka Anna Habsburbská. Karel II. trpěl častými a nevyzpytatelnými změnami nálad, které mu znemožňovaly vládnout. Nedokázal udržet pozornost, často stonal a raději se toulal po lesích a navštěvoval rodinnou hrobkou. Mrtvými předky byl doslova posedlý, a dokonce jich nechal několik exhumovat, aby si je mohl prohlédnout. Předky, kteří byli přímo zodpovědní za mizérii jeho života.