Volby se blíží a ožívá kauza lithium

Cena lithia loni klesla o plných 80 procent. Jak moc je ohrožena těžba tohoto nerostu, která se s účastí státu měla na Cínovci podle původních plánů spustit už v příštím roce?

Před volbami v roce 2017 udělal Andrej Babiš z těžby lithia politické téma, když obvinil konkurenční ČSSD, že si její politici nechali cenné nerostné bohatství země vzít. „Je to krádež za bílého dne. Vypadá to, že chtějí ještě rychle shrábnout peníze do stranické kasy, mají velké dluhy,“ hřímal.

Příští rok se lithium na předvolební billboardy může dostat znovu.

Poté, co Babiš tehdy volby vyhrál a stal se premiérem, nařídil svému ministrovi průmyslu Karlu Havlíčkovi, aby za jakoukoli cenu získal kontrolu nad těžbou na Cínovci. Polostátní gigant ČEZ tedy za 790 milionů korun koupil majoritu ve firmě australských těžařů Geomet, která drží práva k těžbě. A ta se měla na Cínovci spustit už v příštím roce, jak tvrdil ještě v roce 2021 šéf ČEZ Daniel Beneš.

„O metodě, kterou použijeme na zpracování, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni najet s výrobou v roce 2025,“ řekl v srpnu před třemi lety.

Jenže teď už je jasné, že se tenhle termín nestihne. Navzdory proklamacím totiž dodnes nepadlo ani rozhodnutí, zda se samotná těžba vůbec spustí. Není k dispozici stanovisko EIA s dopadem na životní prostředí a nebyla podaná žádost o stavební povolení, což jsou všechno procesy, které v Česku trvají měsíce i roky.

NENECHÁME SE ZAVŘÍT

Od vstupu státu do projektu se toho totiž změnilo hodně. A nejde jen o to, že Andrej Babiš už nesedí ve Strakově akademii, ale v opoziční lavici, kde je jen řadovým poslancem. Současná vládní koalice Petra Fialy projekt také podporuje.

Podstatné je něco jiného: cena lithia loni klesla o celých 80 procent. Vrátila se dokonce na úroveň roku 2021, což bylo ještě před vypuknutím energetické krize a vpádem Vladimira Putina na Ukrajinu.

Poklesla i hodnota partnera státu v celém projektu, australské těžařské společnosti EMH, která vlastní v Geometu 49 procent. Akcie EMH ztratily v posledním roce polovinu své hodnoty.

A stát dodnes nemá podle zjištění Neovlivní.cz spočítanou ekonomickou stránku celé věci, která by vycházela z propadu cen lithia. Stejně jako není hotová finální verze takzvané studie proveditelnosti, která měla být podle původního slibu z roku 2021 hotová už před dvěma lety.

V cínoveckém projektu zaangažovaný ČEZ jako polostátní firma s dalšími akcionáři přitom nemůže jít do předem ztrátového projektu. Jak redakce zjistila, přesně to připustil letos v lednu na slyšení před senátory Ladislav Štěpánek coby předseda rady jednatelů společností Geomet/ČEZ.

„Uvedl, že si nemohou dovolit investovat do projektu, o kterém by se dopředu vědělo, že je ztrátový. Ceny lithia samozřejmě sledují, nicméně je těžké odhadovat, jak se budou vyvíjet v budoucnu. Všeobecně se však očekává, že cena poroste s tím, jak poroste poptávka. Samozřejmě cenu budou ovlivňovat i jiná ložiska, která se budou postupně otevírat,“ stojí ke Štěpánkově výpovědi v senátním zápisu, který má redakce k dispozici.

Manažer ČEZ Štěpánek před senátory také jasně mluvil o případné trestní odpovědnosti za chybné rozhodnutí.

„Mají zpracovány některé scénáře, nicméně finální rozhodnutí bude pravděpodobně učiněno v polovině tohoto roku, protože v té době budou k dispozici kompletní provozní a investiční náklady na projekt, zpracované scénáře na vývoj ceny a odhady, při jakých cenách bude projekt stálé návratný. Vždy existuje určitá míra rizika, nicméně musí se rozhodnout tak, aby své rozhodnutí mohli případně ospravedlnit nejen vůči orgánům činným v trestním řízení, ale i před samotnými akcionáři,“ dodal podle zápisu Štěpánek.

Chystá stát ústupovou variantu? Detaily přináší březnový časopis Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ

Zdroj náhledové foto: Shutterstock