Plzeňští archeologové objevili v Kyrgyzstánu stopy osídlení na Hedvábné stezce

foto Plzeňští archeologové objevili v Kyrgyzstánu stopy osídlení na Hedvábné stezce.

Plzeň - Plzeňští archeologové s kolegy z Ošské státní univerzity a tamní akademie věd objevili v jižním Kyrgyzstánu stopy dávného osídlení od prvního tisíciletí před Kristem až do šestého století našeho letopočtu. Poskytují obraz o životě na euroasijské Hedvábné stezce v době železné. Výzkum začal loni na žádost kyrgyzské strany také v oblasti v Batkenu, kde od 50. let nepůsobil žádný archeolog, řekl ČTK Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity (ZČU).

Děkan David Šanc zařadil tento výzkum mezi největší zahraniční úspěchy fakulty, která letos slaví 25. výročí založení. V podhůří Pamíru procházela jedna z hlavních větví starověké a středověké euroasijské Hedvábné stezky.

Plzeňští archeologové objevili v Kyrgyzstánu stopy osídlení na Hedvábné stezce

"V lokalitě Ak-Džar, asi 20 kilometrů od Oše, jsme učinili velké množství nálezů, většinou keramických, ale také dalších, které rozvíjí představu, jak tam ten obchod v prvním tisíciletí před naším letopočtem vypadal a jaký tam byl život," řekl plzeňský archeolog Tomáš Tesařík, který pracuje v terénu. Ak-Džar je podle něj uměle nahromaděný pahorek, na němž bylo osídlení, které tvořilo kontrolní bod stezky.

Konec aktivního využívání lokality je datován do šestého století našeho letopočtu, kdy bylo pravděpodobně místo vypáleno. "Objevili jsme tam konstrukci, která je místními interpretovaná jako zámek, ale v našem popisu by to bylo nějaké tvrziště," uvedl Tesařík. Nejvíce nálezů je keramika. "Krásná, podobná řecké, červeně a černě malovaná. A je to exkluzivní zboží na stolování a pak nádoby užívané ke zhotovení pokrmů," řekl Tesařík. Nálezy přebírají tamní univerzita a akademie věd. Současně s archeologickým výzkumem tam pokračují také výzkumy prostředí například geology a archeobotaniky. "My tím výzkumem také vlastně vychováváme novou generaci studentů Ošské univerzity, kteří budou jednou zkoumat terén moderními metodami, jež dnešní archeologie nabízí," dodal.

Další kontrolní bod obchodní stezky byl v Batkenu, kde se 50 let neprováděl systematický archeologický výzkum. "Probíhalo tam jen 'drastické' kopání, aby se získaly nálezy, ale ne celý kontext lokality. A naše katedra s jejich univerzitou se o to teď snaží," řekl Tesařík. Výdaje podle Vařeky zatím platila Státní univerzita v Batkenu, která má velký zájem o další spolupráci.

ZČU provádí výzkumy v lokalitě Ak-Džar od roku 2019. "Pořádáme tam vždy dvě výpravy do roka. Na jaře je terénní výzkum a na podzim zpracováváme laboratorně artefakty, které jsme vykopali," řekl Tesařík. Podle něj se západní Evropa poslední roky velmi intenzivně zaměřuje na archeologické výzkumy ve střední Asii, zatím jde o izolované projekty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 28.04.2024 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je neděle 28. dubna 2024

Očekáváme v 17:00 21°C

Celá předpověď