Prolomit hranice čtvrtfinále a probojovat se mezi nejlepší čtyři celky kontinentu se hodonínské stolní tenistky v Lize mistryň pokoušely několik let. Nejblíž byly v roce 2019, kdy po domácí výhře nad Berlínem sehrály u soupeřek vyrovnanou bitvu s nešťastným koncem a vypadly.
Až letos se dočkaly, když naopak nepříznivě rozehraný dvojzápas dokázaly rozhodnout ve svůj prospěch v hale soupeřek a přešly přes francouzské Méty.
Vstupenky i za dva tisíceZákladní vstupné za stovku, místo u VIP stolu pro čtyři osoby za dvacetinásobek – tak Hodonín nastavil ceny lístků na semifinále Ligy mistrů. V úterý večer měl do haly pro 600 diváků prodaných 530 vstupenek. „Předpokládáme, že kapacita bude vyčerpaná, a pokud už nebudou volné sedačky, máme v záloze další, „náhradní“ místa. Věříme, že se vejdou všichni, kdo budou mít zájem,“ sdělil marketingový manažer domácího oddílu Ondřej Lapčík. |
„Zavládla velká euforie, po prohře v domácím utkání se s postupem už moc nepočítalo. Všechno se nám to sešlo, přidalo se i štěstíčko, to k tomu taky patří,“ řekl předseda oddílu Richard Brhel.
Euforii se nyní Hodonín pokouší přetavit ve velkou pingpongovou show. Po pečlivé rozvaze se na semifinále vzdal svého domácího prostředí v herně pro pár set diváků a přesunul se do sportovní haly, kde hrávají například házenkářky MOL ligu. „Nacvaknout“ do ní dokážou přes 600 diváků.
„Pragmaticky jsme uvažovali, jak postupovat. Už na čtvrtfinále jsme měli naši hernu našlapanou, a měli jsme obavy, že se nevejdou všichni zájemci. Tak jsme se rozhodli udělat to ve velkém. Mohli bychom prodat 400 lístků, zavřít dveře a dát na ně ceduli vyprodáno, ale to nechceme. Jsem přesvědčený, že je to správný krok,“ uvedl Brhel. Přiznává, že o značnou část výhody domácího prostředí jeho děvčata stěhováním přijdou. „V naší hale je atmosféra lepší, lidé jsou blíž stolu, máme lepší podlahu a lepší světlo. Ale když se naplní velká hala, může to být také dobré. Holky tam už trénovaly a nestěžovaly si,“ uvažuje Brhel nahlas.
S tím, že by se Hodonín vedle domácího prostředí vzdal i sportovních ambicí, nesouhlasí. Odkazuje se na nedávnou čtvrtfinálovou zkušenost, kdy český mistr o svém postupu rozhodl venku. „A tam se hrálo ve velké hale. Ze své zkušenosti vím, že kde je člověk zvyknutý, tam se mu hraje lépe, ale taky to nemusí být absolutní pravda,“ říká.
Česká jednička hrát nebude
V absolutní evropské špičce je Hodonín unikátní tím, že i v Lize mistrů spoléhá jen na jednu asijskou posilu a zbytek týmu tvoří domácí nebo regionálně blízké reprezentantky. Opírá se především o české hráčky Karin Grofovou s Markétou Ševčíkovou a polskou paralympijskou hvězdu Natálii Partykovou.
Raději být zpocená než na podpatcích, říká stolní tenistka a finalistka Miss ČR |
Také Étival má ve svém kádru Češku, a to přímo tuzemskou jedničku Hanu Matelovou, nejlepší hráčku roku 2023 a čerstvou domácí šampionku. V Hodoníně ale nenastoupí, protože nemá odehrán potřebný počet zápasů v Lize mistryň.
Brhel neskrývá spokojenost nad tím, že zvládá být úspěšný s „evropskou“ sestavou, přiznává však bez obalu, že bez Asiatky na jednom z hlavních míst v sestavě by bylo atakování play off v Lize mistryň nemožné.
Sakuru Moriovou zlákal pro turnaj Ligy mistryň v roce 2020, kdy se už v období koronavirové pandemie hrálo v „bublině“ bez diváků. Od té doby Moriová – bývalá sedmnáctá hráčka světa – k Hodonínu patří.
„Nám lítá jenom na zápasy a v Japonsku hraje jejich soutěž. Není to liga v tom smyslu, jak ji známe my, je to liga firem. Sakura je zaměstnankyní pojišťovny a hraje za šílené peníze. Kdyby neměla tento příjem, tak bychom ji nezaplatili. Ona je u nás spokojená, bereme ji jako srdcařku. Lanařili ji z Lince, ale odmítla je,“ líčí Brhel.
Pověrčivý předseda nepoletí
Z rozpočtu na sezonu tvoří v Hodoníně náklady na Ligu mistryň zhruba patnáct až dvacet procent. Tento podíl stoupá, pokud se tým dostane do závěrečných kol play off. Prodražuje se hlavně cestování a ubytování, přestože výprava na zápas ven čítá nejnutnější počet sedmi osob: letí trenér Jaroslav Mikeska, jedna členka doprovodu a pět hráček.
„Postup do semifinále se nám ani omylem nerentuje,“ řekne bez dlouhého počítání Brhel. „Věříme, že se tento sportovní úspěch projeví do budoucna v jednání se sponzory, jednou ten pozitivní dopad mít bude, to snad můžu říct. Momentálně v tomto čase je to ale tak, že čím postoupíme dál, tím jsou náklady na cestování, hotely a odměny pro hráčky vyšší a tedy jsme víc v mínusu,“ oznamuje.
Sám přitom na odvetu, která je bude v Étivalu na programu v pátek, nepoletí. Ne proto, aby náklady ještě víc nerostly, ale protože je pověrčivý.
„Kdykoliv jsem na takový zápas vyjel do zahraničí, tak jsme prohráli. Řekl jsem už dopředu: leťte sami, třeba to něčemu pomůže. Můžu říct, že jsem pro náš úspěch udělal tohle,“ usmívá se Brhel.
I bez jeho „oběti“ si Hodonín dává solidní šance. „Konečně se nám (ve čtvrtfinále) podařilo probojovat přes Mety a Étival je v tabulce francouzské soutěže pravidelně za nimi. Cítíme tedy šanci na další postup,“ vyhlíží kouč Jaroslav Mikeska.