Pěstování ovocných stromů a keřů má po celém světě dlouhou tradici, která nemizí ani dnes. Naopak jsme svědky opětovného zvýšeného zájmu o to mít na vlastní zahradě nějaký ten strom (nebo vícero stromů), který by plodil ovoce a zároveň sloužil jako okrasná exteriérová kulisa. O tom, jak bude vypadat váš ovocný strom, nicméně zdaleka nerozhoduje pouze druh ovoce, které plodí, ani jeho konkrétní odrůda. Zda po pár letech bude váš stromeček na vaší zahradě malého vzrůstu nebo to bude gigant s korunou širokou jako střecha domu, určuje primárně řez a především vhodně zvolená podnož. Právě o podnoži se budeme bavit v následujících řádcích.
Faktem zůstává, že mnoho pěstitelů, nejen těch méně zkušených, se nechají oklamat reklamními fotografiemi a inzercí širokého sortimentu sloupovitých ovocných stromů v katalozích a časopisech. Přirozený sloupovitý růst však ze všech ovocných stromů mají pouze takové stromy, které jsou naroubované na správných podnožích. Uvedení typu podnože u takových inzercí bohužel zdaleka není pravidlem.
Co je to podnož
Nejprve si přiblížíme definici tohoto slova. Podnoží obvykle bývá označována ta část rostliny, která u ní tvoří kořenový systém, případně kořenový systém a nadzemní část – může jít o různě vysoký a starý kmen nebo alespoň o jeho spodní díl. Ve specializované ovocné školce na tuto podnož odborníci naroubují vyšlechtěnou odrůdu, přičemž každá odrůda má své specifické vlastnosti – velikost, tvar, vybarvení a chuť plodů apod., jimiž se od ostatních uznaných odrůd liší.
Podnož však z velké míry určuje charakter konečného vzrůstu celého stromu. Existují takové podnože, které rostou pomalu, zatímco jiné naopak rostou rychle, nebo takové, co vytváří bohatou či naopak zakrslou korunu. Kromě toho se od druhu podnože odvíjí celková odolnost stromu vůči škůdcům a nemocem, povětrnostním podmínkám, mrazu, teplotním výkyvům, a mimoto i nároky na půdu a živiny.
Druh podnože tedy volíme podle toho, jak moc bude strom v dospělosti samostatný, houževnatý, velký a dlouhověký, zatímco odrůdu volíme na základě plodů (a přirozeně i týž vlastností jako u podnože, jako je odolnost vůči mrazu, teplomilnost atd.)
Při roubování a zaštipování je důležitá snášenlivost (afinita) podnože a rostliny, která bude plodit ovoce. Podnož musí být schopna přijmout tkáň nové odrůdy.
V ovocných školkách dnes nejčastěji můžeme narazit na tzv. typové, neboli vegetativní podnože. Jde o širokou škálu podnoží, které se značí různými písmeny a čísly. Ty označují různé vlastnosti, jež je charakterizují. Nezapomeňte však, že tyto podnože byly vyšlechtěny hlavně pro vysokou produkci plodů, velmi často právě na úkor samostatnosti a dlouhověkosti celého stromu. Je tedy běžné, že budou vyžadovat časté přihnojování a zálivku, pravidelný řez nebo celoživotní oporu. Druhotným účelem vyšlechtění podnoží pak bylo vytvořit slabě rostoucí stromy, které v dospělosti budou výrazně menší, než stromy na semenných podložích. Vyroste vám tedy strom, který bude brzy a hodně plodit, vy jej ale budete muset rok co rok opečovávat a zaručeně ho přežijete.
Druhy podnoží podle druhu ovocného stromu
Zjednodušeně řečeno má podnož vliv na velikosti stromu a jeho bujný růst, plodnost a charakter plodů, délku života a odolnost. Podnož ale vybíráme také podle půdy, do níž bude stromek vysazený. Jak uvidíte níže, podnoží je celá řada.
Podnože pro jabloně
- M27 – jde o nejslabší a ne příliš často používanou, rostoucí podnož pro jabloň. Je vhodná pro malé zahrady, kdy si chcete vypěstovat štíhlé vřeteno. To však vyžaduje stálou oporu. Používá se v kombinaci velkoplodých a/nebo silně rostoucích odrůd jabloní.
- M9 – tato nejpoužívanější podnož pro jabloně je slabě rostoucí, vhodná pro pěstování štíhlého vřetena, opět s potřebou stálé opory. Kromě toho jej charakterizuje mělký kořenový systém s dostatkem kořenových vlásečnic, je tudíž náročná na zálivku.
- M26 – je jen o málo silnější než podnož M9, a stejně jako M9 vyžaduje oporu.
- MM106 – podnož pro sloupovité odrůdy jabloní, která nevyžaduje oporu. Jedná se středně rychle rostoucí podnož, která se často vysazuje na svažitých zahradách.
- MM111 – stejně jako MM106 je tato podnož určena pro sloupovité odrůdy jabloní. Dobře koření a je vhodná i do vyšších a sušších poloh. Nevyžaduje oporu a roste středně rychle.
- M1 – vyznačuje se bujným růstem. V současnosti se téměř nepoužívá, lze se s ní ale setkat. Hodí se pro staré odrůdy jabloní, do velkých zahrad a parků. Do dospělosti nastupuje později.
- A2 – tato podnož nahradila předešlou M1. Jde o silně rostoucí podnož (pěstování bez opory). Dobře zakořeňuje, hodí se tedy i do svahů. Bez potíží zvládne i sušší a na živiny chudší půdu. Vůči mrazům je odolná. Do dospělosti nastupuje po třech až čtyřech letech.
- Sem. – jedná se o zkratku pro semenáč. Semenáče si zaslouží samostatnou kapitolu, kterou si můžete pročíst níže. Ve zkratce; charakterizuje jej silný bujný růst. Jedná se o mohutné, vysoké stromy, takže jsou vhodné jen do velkých zahrad.
Podnože pro hrušně
- Kdouloň – zlepšuje kvalitu a velikost plodů. Slabě rostoucí s brzkým nástupem plodnosti, středně odolná proti mrazu. Vyžaduje humózní půdu nebo časté přihnojování.
- Kdouloň BA 29 – slabě až středně rostoucí, vhodná i do chudších půd. Odolná vůči suchu, zvyšuje výnosy.
- Dula – slabě rostoucí podnož, mělká kořenová soustava. Je vhodná pro rovinaté pozemky, vyžaduje dodatečnou závlahu.
- Semenáč – stejně u jabloní jde o všeobecné označení semenných, neboli generativních podnoží, mezi něž může spadat vícero druhů. Vždy se vyznačují bujným růstem, nenáročností na půdní podmínky a odolností vůči chorobám a mrazu. Mezi často používané semenné podnože, které mohou být na kupovaném stromku i přímo označeny, můžeme zařadit hrušku planou, Caucasica, jinak zvanou jako hrušeň kavkazskou, nebo hrušeň Kirchensaller. Všechny tyto odrůdy navíc pozitivně ovlivňují barvu, velikost a chuť plodů.
Podnože pro peckoviny a slivoně (švestky, meruňky, broskve a jiné)
- Wangenheim – slabě až středně bujně rostoucí podnož vhodná hlavně pro švestky a meruňky. Má mělčí kořenový systém. Vhodná do dobře živených půd, brzký nástup plodnosti. Stromy se dají pěstovat do štíhlého vřetena. Totožnou odrůdou podnože je Wädenswill.
- Pumiselect – slabě rostoucí – růst redukuje až o 50%. Vhodná do dobře živených půd, nesnáší přemokření. Nutná opora.
- Torinel – slabě až středně rostoucí, využívaná pro švestky a meruňky. Brzká, vysoká a pravidelná plodnost, vhodná do těžších půd. V prvních letech od vysazení je vhodná opora.
- Maxima – zakrslá podnož (stromky rostou do výšky kolem 2m), nenáročná na půdu, vhodná i do vyšších poloh.
- Wavit – slabě rostoucí podnož vhodná pro slivoně, meruňky, broskve a nektarinky. Jde o nový druh, vyselektovaný z odrůdy Wangenheim, který redukuje růst stromu až o 50%. Vyžaduje dobře živenou půdu, odmění se brzkým nástupem plodnosti.
- St. Julien – slabě až středně rostoucí podnož, využívaná pro švestky, meruňky a broskve. Časná a vysoká plodnost. Citlivá na sucho.
- GF 677 – někdy označovaná jako „broskvomandloň“, je středně rostoucí podnož, vhodná pro broskve, meruňky, švestky a mandle, vhodná do těžších půd. Kvalitní kořenový systém, dobře snáší sucho, do přemokřených půd je nevhodná. Strom dobře snáší řez.
- F12 – bujně rostoucí, silný kořenový systém, snese těžké půdy, mrazuvzdorná. Citlivá na příliš vlhké půdy.
- Adesoto – středně silně až silně rostoucí švestková podnož vhodná zejména pro broskve, meruňky a nektarinky. Zvyšuje plodnost, plodům dodává pevnost, má velmi časný nástup do rodivosti, je velice odolná a vhodná do jakékoli půdy.
- Rubira – středně až bujně rostoucí podnož vhodná pro meruňky a broskve. Nabízí dobrou kořenovou soustavu, nevyžaduje oporu a příznivě ovlivňuje velikost plodů. Obdobnou podnoží je Montclar. Obě podnože dobře odolávají mrazu a snáší sucho.
- Ryngle zelená – středně rostoucí, brzká plodnost, silný kořenový systém. Vhodná do těžších půd. Využívá se u švestek, broskví, meruněk i nektarinek.
- Myrobalán/myr. 29C – bujně rostoucí podnož využívaná pro švestky, blumy a meruňky. Má rozvinuté hluboké kořeny a dobře snáší i těžší půdy.
- Alyzca – bujně rostoucí semenná podnož se silným kořenovým systémem, nenáročná na podmínky. Využívá se u švestek.
- Rakoniewická – broskvový semenáč.
- Ptáčnice – další semenná podnož, tedy roste bujně.
- BVA – semenná broskvoňová podnož, roste bujně, odolná proti mrazu. Broskvoňové podnože mají specifické označení: B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3,B-VA4 a Lisberian je označení podnoží, vhodná do propustných půd. BD-SU-1, bmva-1, bmva-1, MN-VS-1 jsou vhodné do půd s vyšším obsahem vápence.
Podnože pro třesně a višně
- Gisela 5 – pomalu rostoucí podnož pro třesně (asi o 50% pomalejší růst než u třešně ptačí), vhodná pro pěstování štíhlého vřetena. Potřebuje dobře živenou půdu, kořeny má mělké, v prvních čtyřech letech se tudíž doporučuje opora. Odolná proti mrazu, brzká plodnost.
- Weiroot – vhodná pro nízké kmeny a solitérní menší stromy. Má podobné vlastnosti jako Gisela.
- Colt – středně rostoucí, odolná proti mrazu, brzká a vysoká plodnost. Roste o 25% pomaleji než třešeň ptačí. Je vhodná do jakýchkoli podmínek.
- Mahalebka – podnož vhodná pro višně. Roste pomalu až středně rychle, je odolná vůči suchu. Středně odolná proti mrazu. Není vhodná do těžších půd.
- Alkavo – bujný a rychlý růst s košatými a rozložitými korunami, plodí až po několika letech. Vhodná do velkých zahrad a parků.
Informace o podnoži je z hlediska celkového vzhledu a ostatních vlastností stromu zásadní, proto byste vždy měli dbát na to, zda opravdu kupujete to, co od daného stromu požadujete. Název podnože vždy najdete na visačce, kterou je stromek označený, v případě objednávky z internetu by neměl chybět v popisku.
Maximální úrody dosáhnete také správnou péčí o vysazený stromek, přičemž hlavní roli hraje správný čas na řez a charakter řezu. Pakliže si nejste jisti, nechte si raději poradit, abyste se zbytečně neobrali o možnou úrodu.
Semenná a typová podnož – výhody a nevýhody
Mezi typovou a semennou podnoží jsou zásadní rozdíly, které sice vychází z popisu jednotlivých odnoží výše, není však na škodu je ucelit v samostatné krátké kapitole.
Hlavní rozdíl mezi typovou a semennou podnoží najdeme v kvalitě kořenového systému. Zatímco vegetativní podnože se množí například odkopky, generativní podnože vznikají ze semena. Díky tomu u nich vznikají mohutné kořenové výhony, které jsou schopné dorůst do mnohem větší šířky i hloubky, s výrazně hustší sítí vlásečnic. Na základě toho se strom dokáže lépe vypořádat se zhoršenými půdními podmínkami nebo suchem. Na druhou stranu takový strom doroste do své plné velikosti. Do jisté míry však celkovou velikost ovlivňuje i zvolená odrůda a lokální půdní a klimatické podmínky. Tak nebo tak je nutné očekávat, že vám vyroste pořádný strom.
Zaručené je, že strom s vegetativní podnoží má oproti tomu s generativní podnoží výrazně nižší životaschopnost. Většina typových podnoží nezaručí více než dvacet let života. Jejich nespornou výhodou však je, že mohou plodit již druhým rokem po výsadbě a mnohdy se vtlačí na místo, kam by se semenáč nevešel. Lze ale očekávat, že takovému stromu budete muset věnovat mnohem více péče.
I o stromy s generativní podnoží budete muset pečovat, nicméně pouze v prvních asi pěti letech po výsadbě. V tomto časovém období je nutné chránit kmen před býložravci, každý rok kvalitně mulčovat a zajistit kmínku oporu. Po pěti letech však semenáček dosáhne tloušťky zápěstí a máte vystaráno. V tuto dobu se také objevují první plody. Pak stačí jen jednou za deset dvacet let provést udržovací a zmlazovací řez. Takový strom je schopen přežít a plodit celé generace.