Deset nejdéle žijících zvířat. Želva sloní, žralok grónský, arktika islandská nebo „nesmrtelná“ medůza

Zvířata žijící v přirozených podmínkách se jen zřídkakdy blíží svému maximálnímu možnému věku, a to z důvodu velmi vysoké úmrtnosti způsobené nemocemi, predátory, špatným počasím, zničením životního prostředí nebo konkurencí o potravu a úkryt. Zde je seznam deseti zvířat, která by se dožila nejdelšího věku života v ideálních podmínkách.

Ara

Ara patří do čeledi papoušků a poznáte je podle jejich pestře zbarveného peří. Mají dlouhý život a ve správném prostředí se dožívají 60 až 80 let. Jejich domovem jsou deštné pralesy. Živí se směsí ořechů a semen. Bohužel je však většina těchto krásných ptáků ve volné přírodě ohrožena a několik z nich již vyhynulo v důsledku degradace životního prostředí a nelegálního obchodu se zvířaty.

Slon africký

Sloni afričtí jsou největší žijící suchozemská zvířata a s průměrnou délkou života 70 let patří k nejstarším. Odborníci jsou schopni určit jejich stáří podle několika charakteristik, včetně velikosti a počtu zubů. Samice dosahují reprodukčního věku kolem 10-12 let a mohou zůstat plodné až do konce života. Celkem mohou porodit asi 7 mláďat. Být sloní mámou však není snadné. Jejich těhotenství trvá 22 měsíců, což je téměř třikrát déle než lidské těhotenství!

Úhoř novozélandský

Úhoř novozélandský se obvykle dožívá až 60 let, i když nejdéle žijící zaznamenaný jedinec dosáhl 106 let! Pocházejí z Nového Zélandu a Austrálie a většinu života se ukrývají ve sladkovodních tocích, než se vydají do Tichého oceánu, kde se rozmnožují. To se jim podaří pouze jednou za život a po tření umírají. Jsou to velmi pomalu rostoucí živočichové, dorůstají pouze 1-2 cm ročně, ale samice nakonec dorůstají úctyhodné délky 73-156 cm.

Želva sloní

Za pozornost stojí nejen velikost želv sloních, ale také jejich věk. Mohou se dožít i více než 100 let, přičemž nejstarší známé želvě je 152 let! Nejstarší z nich však není nejslavnější. Osamělý George byl poslední želvou ostrova Pinta a po určitou dobu nejvzácnějším tvorem na světě. Zemřel v roce 2012 ve věku kolem 100 let. Stejně jako mnoho dalších zvířat z tohoto seznamu mají i želvy sloní pomalé životní tempo, přežvykují trávu a jinou vegetaci, vyhřívají se na slunci a odpočívají až 16 hodin denně.

Červený mořský ježek

Tito mořští ježci jsou považováni za téměř nesmrtelné a je známo, že se dožívají více než 200 let bez známek stárnutí. Je mnohem pravděpodobnější, že je sežere predátor, než že zemřou na následky stáří. Stoletý jedinec je stejně zdravý a schopný reprodukce jako mladý jedinec. Zjistit stáří těchto ostnokožců je možné pomocí měření obsahu uhlíku, což je proces známý jako radiokarbonové datování.

Koi kapr

Průměrná délka života japonských ryb koi se pohybuje kolem 40 let, i když ve správných podmínkách mohou žít mnohem déle. Jedna konkrétní koi pojmenovaná Hanako, dosáhla v roce, kdy uhynula úctyhodného věku 226 let. Vědci byli schopni odhadnout její věk na základě počítání růstových kroužků v jejích šupinách.

Velryba grónská

Velryba grónská se může dožít více než 200 let, což je déle než kterýkoli jiný savec. Jejich věk však není vždy snadné určit, protože tráví svůj život v Arktidě a subarktidě. Jedním ze způsobů, jak odhadnout věk, je vycházet z úlomků harpun, které zůstaly v tuku chycených zvířat – u jednoho jedince byly úlomky harpun datovány do roku 1800! Jiný způsob je použití DNA k odhadu délky života, přičemž vědci předpokládají, že velryby grónské se mohou dožít vysokého věku 268 let!

Žralok grónský

Žralok grónský se dožívá 300 až 500 let a je nejdéle žijícím obratlovcem. Život berou velmi pomalu, pohybují se průměrnou rychlostí 0,76 km/h. Každý rok vyrostou asi o centimetr a samice mohou dosáhnout pohlavní dospělosti až ve věku 100 až 150 let. Navzdory své obrovské velikosti a dlouhému životu však byli tito žraloci pro vědce dlouhá léta záhadou. Teprve nedávno objevili novou metodu odhadu věku, která spočívá v radiokarbonovém datování oční čočky. Každý rok se do čočky přidávají nové tkáně a podle toho, kolik izotopu uhlíku je v nich přítomno, je možné určit stáří.

Arktika islandská

Arktika islandská je druh mořského mlže z čeledi Arcticidae. Mnoho z nich se dožívá 400 let a nejstaršímu zaznamenanému exempláři bylo 507 let, když byl v roce 2006 uloven u pobřeží Islandu. Vědci byli schopni určit stáří pomocí počítání růstových kroužků na ulitě. Mohou zjistit i další informace. To, jak se ulity v průběhu času formují, vědcům napovídá, jak se oceány v průběhu let měnily.

„Nesmrtelné“ medúzy

Dokážete si představit, že byste byli nesmrtelní? Dosáhnout stáří a pak se místo smrti vrátit a začít znovu jako dítě? Pro nesmrtelné medúzy je to skutečný život. Tito úžasní živočichové začínají svůj život jako larvy, známé jako planula, které se zmítají v oceánu. Poté se usadí na mořském dně a stanou se z nich statičtí polypi, než se promění v plovoucí medúzy. Pokud však v kterékoli fázi nesmrtelné medúzy utrpí zranění nebo stres způsobený změnami prostředí, mohou se vrátit zpět do stadia polypa a začít znovu. A to mohou dělat znovu a znovu, pokud k tomu dostanou příležitost. Mnohé z nich to však neudělají, protože se stanou potravou pro jiné živočichy.

Zdroj: www.onekindplanet.org