Jihlava zná podobu terminálu budoucí vysokorychlostní trati
(VRT), který vznikne v Pávově. Správa železnic v úterý 26. března
vyhlásila vítěze a v DKO ho představila veřejnosti. Stalo se jím
francouzsko-české sdružení AREP ARCHITECTES – monom, který má bohaté zkušenosti
se stavbou terminálů v zahraničí.
Porota u vítězného návrhu ocenila způsob, jakým se nový dopravní uzel zapojuje do krajiny. Z dopravního hlediska potom vyzdvihla přehlednost všech přestupních vazeb v terminálu a velmi dobře vyřešené autobusové nádraží.
Vzhledem k předpokládané kapacitě terminálu až
6 000 cestujících denně, tedy až 300 cestujících za hodinu ve špičce, ocenila porota krátké trasy přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy, které
návrh efektivně řeší. „Chtěl bych Správě železnic poděkovat za to, že Jihlavu
vzala jako svého partnera, který se může na tomto projektu podílet, a můžeme se
vyjadřovat k důležitým věcem. Byli jsme přizváni k samotnému
hodnocení návrhů porotou, která vítězný návrh terminálu vybírala, a určitě jsme
tam nebyli jen do počtu. Naše názory Správa železnic vnímala, potřeby města
brala v potaz a zohledňovala je,“ řekl při představování vítěze v DKO primátor
Jihlavy Petr Ryška.
Vernisáže návrhů se v Jihlavě zúčastnil i ministr dopravy Martin Kupka (uprostřed).
Místopředsedou poroty, která rozhodovala o nové podobě terminálu v Pávově, byl radní David Beke, kterému Správa železnic postoupila své jedno místo ze tří v závislé části poroty a umožnila tak městu jeho prostřednictvím výrazně aktivně zasáhnout do hodnocení návrhů. „Byla pro mě obrovská pocta být zástupcem nejen města, ale i regionu u hodnocení takto významného projektu, který může velmi významně změnit rozvoj Jihlavy, ale i dalších měst a obcí v kraji. Jde o mimořádný historický moment, který věřím, že výrazně ocení další generace obyvatel,“ uvedl radní.
Hodnocení bylo podle něj náročné. „Bylo potřeba se na něj
dopředu připravit individuálně a návrhy si nastudovat. Finální hodnocení
s ostatními členy poroty a přizvanými odborníky, mezi kterými byl primátor
Petr Ryška, náměstek Martin Laštovička a radní Petr Piáček, trvalo dva dny. Byli
jsme u tvorby zadání, byli jsme i u samotného hodnocení a věřím, že dál budeme
tento projekt podporovat až do realizace,“ dodal David Beke.
Terminál v Pávově bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT, regionálními vlaky, autobusy i MHD. Se stavbou, která počítá i s parkovištěm až pro 3 000 aut, by se mělo začít v roce 2029 a o pět let později by měl být v provozu. Jihlava bude mít zároveň terminál i na dnešním městském nádraží, kam bude část z plánovaných vlaků na VRT také zajíždět. Správa železnic počítá, že jednou za půl hodiny pojede spoj buď z terminálu Pávov, nebo z dnešního městského nádraží. „Zatímco pávovský terminál budou využívat hlavně lidé z okolních obcí, městské nádraží bude sloužit především obyvatelům Jihlavy, kteří se tam snadno dostanou například trolejbusem a nemusí jezdit autem až na Pávov,“ vysvětlil Matyáš Hron ze Správy železnic, který měl přípravu architektonické soutěže na starosti.
Terminálem by mělo denně projíždět až 118 vlaků včetně
mezinárodních. Cesta z Jihlavy do Prahy by pak měla trvat
40 až 50 minut a z Jihlavy do Brna cca 40 minut.
Otevřená architektonicko-urbanistická soutěž začala loni v
září, zúčastnilo se jí 25 architektonických ateliérů. Soutěžní návrhy na
jihlavský přestupní terminál jsou vystavené v Domě kultury odborů. Veřejnost si
je může prohlížet do 17. dubna.
Zhodnocení pozitiv vítězného návrhu porotou
Porota tento návrh hodnotí jako zcela komplexní řešení
soutěžního zadání z urbanistického, architektonického, dopravního i
krajinářského pohledu.
Z pohledu širších vztahů návrh velmi vhodně reaguje na
technické i přírodní limity a jeho základní urbanistický koncept člení území
takovým způsobem, aby navržené řešení byl funkční ve všech hlavních
parametrech. Umístění objektu i nástupišť respektuje zadání a řešení
souvisejících zpevněných a nezpevněných ploch terminál vhodně začleňuje do
okolní situace, tedy dálnice D1, výrobního areálu a přírodních biokoridorů.
Samotný objekt terminálu představuje z architektonického i
technického pohledu jasné a srozumitelné řešení, které odpovídá dané funkci.
Zároveň jde o přiměřenou odpověď na unikátní a zapamatovatelný výraz, který je
efektní a zároveň efektivní v měřítku celku i detailu. Funkčně jde o intuitivní
řešení pro budoucí uživatele, s krátkými přestupními vazbami všech druhů
dopravy. Předprostor terminálu, řešení interiéru i platformy nástupiště je
uživatelsky přívětivé a přehledné.
Dopravní napojení na stávající infrastrukturu je zcela
bezkolizní a přehledné a nevyžaduje výraznější úpravy současného stavu, včetně
dálnice. Návrh se také velmi dobře vyrovnává s požadavkem na kapacitní
parkování, které je rozděleno do několika sekcí a etap. Parkovací dům je vhodně
umístěn přímo pod estakádu nástupiště, povrchové parkoviště je pak navrženo
kultivovaným dopravně-krajinářským řešením. Kromě samotné estakády a nutných
přemostění a tunelů návrh nevyžaduje žádné další výraznější infrastrukturní
stavby.
Řešení mostní konstrukce vychází z prostorových limitů daných
šikmým vedením tratě přes dálnici a je v návrhu dostatečně odůvodněno jak z
pohledu stavby, tak provozu. Z architektonického pohledu jde o elegantní
obloukový most se vzájemně posunutými nosníky.
Za výraznou kvalitu tohoto návrhu lze považovat zohlednění geomorfologie terénu, významných krajinných prvků kolem Zlatého potoka a okolních rybníků a celkový koncept zapojení celého areálu do krajiny v širším okolí řešeného území.