Yvetta Simonová, rozená Roubalová, se narodila 4. listopadu 1928. Její rodiče sice nebyli nijak umělecky nadaní, dědeček, povoláním štukatér, měl ale kapelu a vyučoval hru na housle a svůj talent předal své vnučce.
Simonová vyrůstala v Praze a v mládí toužila být baletkou, pak učitelkou klavíru, a nakonec operní pěvkyní.
Na klavír začala hrát, když jí bylo devět let a kromě toho navštěvovala hodiny baletu. V době dospívání ale začala růst do výšky, což pro baletku nebylo vhodné, a tak jí paní učitelka doporučila zpěv.
Následně začala navštěvovat konzervatoř a brala také soukromé lekce. Její tatínek si však velice přál, aby měla i další vzdělání, kromě uměleckého, a proto ještě Simonová vystudovala obchodní akademii v Karlíně.
V roce 1945 bohužel její tatínek zemřel za tragických okolností a Yvetta odjela s maminkou do Bratislavy.
Na Slovensku pak začala na Malé scéně Národního divadla svou kariéru jako operetní a muzikálová zpěvačka.
Právě tam se seznámila s ředitelem Lucerny a hudebním manažerem Františkem Spurným a jejich vztah brzy přerostl z pracovního na milostný.
Simonová se za Spurného provdala a mají spolu syna Tomáše. S manželem se Yvetta rozhodla pro návrat do Prahy a začala vystupovat jako zpěvačka v orchestru Jiřího Procházky a později u Zdeňka Bartáka.
Zlom nastal na konci 50. let, kdy nastoupila do tanečního orchestru Karla Vlacha a její popularita začala rychle růst.
Pseudonym jí poradil Werich
S Karlem Vlachem nazpívala přes 600 písní, mnohé z nich s Milanem Chladilem, se kterým ji seznámil Vladimír Dvořák tak, že je oba pozval do jednoho rozhlasového pořadu.
Tehdy moderátor navrhl, ať si zkusí dvojice zazpívat spolu. S Chladilem to klaplo a spolupracovali spolu až do jeho předčasného úmrtí, tedy více než dvacet let.
Jan Werich tehdy Yvettě poradil, že se jménem „Spurná“ pro ni nebude lehké prorazit, a tak se zpěvačka rozhodla pro pseudonym Simonová.
První manželství se zpěvačce nakonec rozpadlo. Do života pak Yvettě vstoupil další osudový muž, hudební skladatel Jaromír Vomáčka, který pro ni napsal její nejslavnější písně.
Po rozchodu našla štěstí v náruči svého dlouholetého kolegy Karla Vlacha, který byl jejím partnerem až do roku 1986, kdy zemřel.
Letos v listopadu oslaví Yvetta Simonová své 96. narozeniny a je až neskutečné, jakou energií stále srší i v takto pokročilém věku.
Nejen že příležitostně vystupuje, ale na loňské oslavě vypadala hvězda naprosto báječně a rozdávala úsměvy na všechny strany.
„Musím denně cvičit, ať už hlas, nebo tělo. Ale protože nebydlím ve vile, musím cvičit, když jsou děti sousedů ve škole, protože ta hlasová cvičení jsou nepříjemná,” prozradila zpěvačka v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín s tím, že cvičí nejen hlasivky, ale také tělo, protože se chce se cítit dobře a být v pořádku.
Jak dnes hvězda šedesátých let vypadá se můžete podívat v naší galerii.
